Článek
Vše se při vysvětlování zatím točí kolem slova „jmenuje“. Znamená to, že jmenovat musí, nebo může? Nikdo naštěstí nezpochybňuje roli premiéra. Se jménem na pozici člena vlády může a vlastně i musí přijít on. Je to jeho výsostní právo, nelze jej obejít. Potud panuje obecná shoda. Co dál? Prezident na jeho návrh jmenuje… Zásadní není slovo „jmenuje“, zásadní je, co prezident od premiéra dostane a podle toho pak dále koná. A teoreticky může dostat v podstatě jen tři instrukce:
1) Příkaz - nemá volbu, musí
2) Zákaz - nemá volbu, nesmí
a konečně
3) Návrh - může se rozhodnout, zda ano nebo ne
A ústava píše zcela jednoznačně, že premiér podává prezidentovi návrh. Píše zcela jasně, že dává prezidentovi možnost volby. Jmenovat i nejmenovat. Zcela jednoznačně. Kdo to vykládá jinak, nezná český jazyk nebo úmyslně překrucuje ústavu. Žádný prezident, Zeman, Pavel, ani nikdo jiný, nejmenováním jakéhokoliv ministra nemůže porušovat ústavu. O důvodech můžeme polemizovat, souhlasit nebo je odmítat, právo volby ale prezident vždy měl, má a pokud se první zákon republiky nezmění, i bude mít. Byť to někteří nevidí nebo spíš nechtějí vidět, když se jim to zrovna nehodí. Bez shody prezidenta a premiéra nikdo ministrem nebyl a nebude. Ani Turek. Byť se toho kdokoliv domáhá.
