Článek
Máme po volbách a navzdory preventivnímu upozorňování pozdějším vítězem voleb k žádné manipulaci či falšování nedošlo. Teď s tím souhlasí i vítězové i poražení. Čeká nás ustanovující schůze Parlamentu a také sestavování nové vlády. Budoucí koalice oznámila plánovaný podpis koaliční dohody a předseda vítězného hnutí je pověřen sestavováním vlády. Ale …
Novináři, politici, osobnosti různých oborů nebo i obyčejní lidé již rozebírají a cupují každý krok, každou událost a každé jméno, které se v této souvislosti objeví. Zejména jména, lépe řečeno jmenované osoby a jejich minulost, postoje a aktivity jsou cílem kritiky.
Mluví se o lidech, kteří mají ambice být ve vládě i když by to byla mezinárodní ostuda, i když bychom udělali kozla zahradníkem, i když nestrannost a profesionalita je jim úplně cizí. Schválně nebudu nikoho jmenovat. Pouze předpokládám, že leader vítěze voleb bude předkládat panu prezidentovi své nominace na jednotlivá ministerská křesla.
V zásadě jsou dvě varianty, s jakou sestavou to bude:
1) Budoucí vláda bude sestavena z bezproblémových, odborně zdatných a mezinárodně uznávaných ( nebo alespoň nesporných ) lidí, s nimi půjde budoucí premiér za prezidentem a ten je bez průtahů jmenuje do funkcí - to by bylo supr, ale moc tomu nevěřím.
To může být proto, že se koaliční partneři shodnou bez nátlaku jakéhokoliv z nich, nebo si svou vizi budoucí premiér vyřeší sám, předem, bez prezidenta.
2) Do budoucí vlády bude potenciální premiér navrhovat sporného člověka nebo i víc lidí- což asi nastane
Pak jsou taky dvě možnosti:
A) Premiér dokáže nám všem a panu prezidentovi vysvětlit, proč to tak chce s plnou vážností a odpovědností a následně bude platit odstavec jedna, nebo
B) Premiér to nedokáže a budeme si hledat odpověď my sami, resp. pan prezident.
A teď se dostávám k otázce z nadpisu článku.
Pro mě je demokracie a její principy základem a zákonem. Respektuji vůli lidu i když to není má vůle. Jsem však přesvědčen a máme to i v ústavě, že v našem systému nevolíme jednotlivé lidi, ale politické strany. A až ty pak delegují na jednotlivé funkce své lidi. Lidi, kteří mají naplnit volební program, se kterým strany a hnutí do voleb šly, kteří mají naplnit to, co voličům slíbili. Voličům, co tvoří Českou republiku, voličům, co zde žijí. Politici mají svým občanům sloužit, mají je reprezentovat. Nikoliv naopak.
Takže co vede tyto sporné lidi a potažmo premiéra k sporné nominaci na ministerská křesla?
Pouze osobní prospěch, nic jiného si nedokážu teď vybavit. Volil však někdo ve volbách proto, aby měl zvolený poslanec či politický subjekt z toho svůj vlastní prospěch bez ohledu na nás, občany a ČR? Nikoliv. To není vůle lidu, to není cíl demokratických voleb.
Pokud si někdo trvá na své nominaci i za cenu negativ pro ČR, měl by být ze všech funkcí diskvalifikován. Potřebujeme udělat spoustu správných kroků. Výsledek nebude závislý od toho, kdo je udělá. Bude závislý na tom zda, kdy a jak se udělají. Pokud má strana nebo hnutí program pro lidi, má na něm shodu, je pro realizaci opravdu nepodstatné, zda tu práci odvede Honzík, Pepík, Maruška nebo Anička. Má vybrat toho nejlepšího. Tím ale nebude jistě nikdo od začátku sporný.
Obdobně, pokud budoucí premiér přinese sporné jméno na ministra panu prezidentovi i když s ním nesouhlasí, diskvalifikuje jej to na jakoukoliv veřejnou funkci. Protože mu nejde o blaho ČR, jenom svůj vlastní prospěch a kalkul. Protože obětuje jméno, čest a postavení ČR.
V tom případě bych já, kdybych byl prezidentem, v souladu s výsledky voleb dal šanci sestavit vládu leadrovi druhého subjektu v pořadí. V žádném případě bych kohokoliv, kdo předem prokáže, že ČR je u něj až na druhém místě, do vlády nikdy nejmenoval.
Pokud mám problém s kýmkoliv navrhnutým do vlády, mám problém primárně s premiérem, který si dovolil jej vůbec navrhnout. Jmenoval bych vládu celou, nebo žádnou. A když žádnou, musí dostat šanci ji složit někdo jiný. Jsou tři pokusy. Po nich následují nové volby, kdy se pokusíme zvolit politiky, kterým na ČR opravdu záleží. Naštěstí prezident nejsem. Ale držel bych se toho vždy, nyní i v příštích volbách. Bez ohledu na to, jaký výsledek voleb je či bude, kdo vyhrál nebo prohrál a kdo s kým se na vládě domlouvá či domluví.
