Článek
Dnešní příběh je jeden z mnoha, který se týká týneckého občana jménem Johan.Johan byl řezník a prodavač, obsluhoval malou benzinovou pumpu a pod týneckým hotelem na křižovatce vlastnil malý krámek .Okolo pravidelně jezdil na kole dozorce SS z nedalekých Lešan, který vozil poštu a hlášení na místní německou pobočku.Vždy se zastavil v krámku u Johana na sekanou a pivo.Johan uměl perfektně německy a s tímto dozorcem navázal takřka přátelský vztah, essesák byl starý vysloužilec a války už měl plné zuby.V koncentračním táboře Lešany byly zajatci z Francie a protektorátu a panoval tam velký hlad.Dozorci chodili dolů k Sýzavě a chytali ryby pro svojí potřrbu.V té době se do lešanského lágru dostal i Johanův švagr Jarda Bělský, významný pražský kasař./jméno je pozměněné/.Ten si s „káčou“ nedal pokoj ani v době okupace a byl chycen a odsouzen k pobytu v lágru Lešany.Při přátelském hovoru mezi Johanem a esesákem zkusil Johan nadhodit možnost uvolnění švagra z lágru.Nabídl lahev pálenky a dva salámy.S essesákem si plácli a domluvili plán.Druhý den brzy ráno Johan nastartoval svojí Tatru a vyrazil.Za Krhanicemi sjem a pokračoval podél Sázavy až k olocení lágru.U otevřených vrátek stál švagr a esesák.Ten pokynul hlavou a předal vězně.Tady Johan později vzpomínal, že se strašně bál nějakého podrazu.Vše ale proběhlo bez incidentu.Švagra pak do konce války schvával na půdě v seně v týneckém domečku u Sázavy a včer za tmy na balkoně spolu pokuřovali.Zde v Týnci je dohnalo i osvobození a švagr se vráti do Prahy ale jsetli i ke své profesy , to Johan nikdy nedovyprávěl , Antoní Donda
