Milované a zatracované Chorvatsko

Člověk sem jede na dovolenou a ani si neuvědomí, že kromě opálení, suvenýrů a zážitků si odveze mnohem víc. Chvíli člověk váhá, říká si : „No jistě, přivezli jsme jim peníze, proto jsou tak úslužní, proto se na nás stále usmívají.“ Po pár dnech zjistíte, že to není předstírané klišé, že oni takoví prostě jsou.

Den co den se po ránu scházejí v hospůdkách a kavárnách, povídají si u ranní kávy s vodou. Potom mnohdy do pozdních nočních hodin obsluhují nás, turisty, kteří na pár dní zavítali do jejich domova.

Pokud nejste typ, který má stále hlavu zabořenou ve stánku, v obchůdku či hospodě a začnete si všímat i věcí z turistického pohledu nezajímavých, zjistíte, že ulice se zametají dvakrát denně, u snídaně i u večeře v hotelu vidíte tu samou obsluhu. Ani jednou se mi nestalo, že by někde na toaletě něco chybělo, či bylo nečisto, a to ani na veřejných WC. Je až neuvěřitelné, jak je toto možné pod náporem milionů turistů zajistit, uvědomíme-li si, jak to vypadá u nás na „kulturních“ akcích s účastí pár stovek či tisícovek lidí. Myslím, že je to proto, že dělají, nebo se alespoň snaží dělat vše poctivěji. Salám zakoupený k svačině je opravdu „masový“, krásně vyuzený a voní dřevem, že člověk slintá jak bernardýn, plnotučné mléko má obsah tuku 3,8%, ne jako u nás 3,5%. Když pak po ránu u pláže roztopili dřevem pec na pizzu a pak ji voňavou, křupavou přinesli, s výhledem na křišťálově čistou vodu a pohupující se lodě a loďky si připadáte jak ve snu. Pro zaryté „pivní“ vlastence je pak dobrou zprávou, že česká piva, bezpochyby nejlepší na světě, jsou téměř všude dostupná a mnohde levnější než místní produkty, aniž bych ty chtěl hanět.

Pokud se mi povedlo již teď někoho zlákat, přidám své letošní řešení, relativně jednoduché i pro ty, kteří by jeli poprvé. Vhodné též pro ty, kterým se nechce do letadla, kterým se nechtějí ani dělat nezbytné řízky na cestu a kterým se nechce ani tahat „basičku“ piva. Vyřešil jsem to letos vlakem Regio Jet. Pro ty, kteří zdvihli obočí, ne, nejsem placený onou společností. Mám nejblíže Pardubice, kde Regio Jet staví, tam jsme tedy s manželkou nastoupili. Ano, zvenku natřené starší soupravy, co už něco pamatují, ale budeme tu „bydlet“ jen do druhého dne. Vzali jsme si s manželkou čtyř místné „lůžkové“ kupé, přeci jen, cesta trvá 16 hodin. Pro zajištění soukromí či pro ty, kteří se obávají o své věci, jsme si zaplatili dvě volná lůžka a měli svůj „pokojíček“ pro sebe, navíc při spánku zevnitř zajištěný řetízkem na dveřích. Po nástupu stevardem nabídnuto pití, my si objednali 0,5 l Plzeň za 25 ,- Kč, vepřový řízek, kuřecí řízek za 45 ,- Kč. Pravda, menší než doma, ale velcí jedlíci i při objednání dvou nezbankrotují. V nabídce i další jiná jídla a nápoje. Lůžka jsou trochu tvrdší spíše lehátka, dali jsme si na ně ještě deky z volných lůžek, napříště vylepšíme o plážové podložky, které jsme tentokrát nevezli. V Bratislavě se setmělo, ulehli jsme a vzbudili se již v Chorvatsku.Letos se vlak nedělí, ale příští rok již by se měl opět v Ogulinu rozdělit a jet část na západ do Rijeky a část na jih do Splitu. My pro zkrácení cesty jeli na západ do Rijeky a potom autobusem či autem do cíle. Zajímavý poslední úsek cesty chladnými horami vůbec nedává tušit, že by jste za chvíli měli být u moře s teplotami kolem třicítky. Pak se najednou konečně z okénka vlaku rozevře první výhled na moře a naskočí vám husí kůže.

Vybrali jsme ostrov Krk, na který se jezdí přes most a odpadá přeprava trajektem. Do našeho městečka jsme se tak dostali od vlaku za půl hodiny. Na ostrově Krk vede v podstatě autobusová linka od severu k jihu, takže v případě ,že se v místě našeho pobytu zatáhlo, skočili jsme do autobusu, poodjeli o 10, 25, 45 km , kde bylo pěkné počasí a zároveň poznali další a další pláže, vesnice a městečka. Ano, autobusy jsou dražší, do Bašky, která leží až na jihu ostrova a je cca již zmíněných 45 km ze severu, vyjde autobus pro dva tam a zpět na cca 900 ,- Kč. Samozřejmě všude se platí v Eurech. Ale Baška kromě jiného má i jednu z nejhezčích nuda pláží, no nepodívejte se tam.

Poobědvali jsme tam oba celkem za 700,- Kč, porce, které jsme prostě nedokázali sníst a měli tak i svačinu na pláž a krásný celodenní výlet.

Doporučuji opravdu jen snídaně a večeře v hotelu, protože kdo by se na oběd vracel do hotelu. My tak z desetidenní cesty, z níž nám den a půl odkrojila cesta tam a zpět stačili poznat městečka Omišalj, Njivice, Malinskou, hlavní město ostrova Krk se stejným názvem tedy Krk a na jižním konci ostrova známou Bašku. K tomu jsme prošli a zkusili snad patnáct pláží, povětšinou oblázkových, ale i přírodních kamenných i písečné se najdou, ale méně. Díky absenci písku se však voda nekalí a je neuvěřitelně průzračná. I s vyměněnými eury za 14 000 Kč, s celým lůžkovým kupé tam i zpět, s koupenými osuškami a tričky a lahvičkami olivového oleje, s nákupem cigaret pro oba, s tím, že na co jsme měli chuť, jsme si koupili, nás celkem stála krásná dovolená 50 tisíc.

A jak jsem psal v úvodu, odvezli jsme si dobrou náladu, vnitřní klid, který na nás Chorvaté přenesli svým jednáním, úsměvem, svým klidným přístupem k životu, který člověka prostoupí po pár dnech pobytu mezi těmito srdečnými lidmi. Snad vše vystihla poznámka manželky poté, co jsme dorazily domů. Opálená, s dovezeným úsměvem ve tváři prohlásila: „A nepočítej s tím, že příští rok budeme doma, jedeme znova.“