Článek
Samota pomalu prosakuje do každé trhliny duše. Nevzniká náhle, spíše se plíží. Den za dnem, rok za rokem, až se z ní stane těžké břemeno, které člověk sám sice unese, ale pod tou tíhou ztratí radost, elán i chuť do života. Vždyť z čeho se také těšit, když nečeká žádné upřímné pohlazení, porozumění, touha ani blízkost. To jsou ty nejdůležitější hnací motory v životě, to je přeci ta láska. To, co nás drží skutečně naživu. Když jsem se ohlížel zpět, viděl jsem desítky pokusů o vztah. Některé krátké a prudké, jiné dlouhé, plné tichého vyčerpání. Všechno to skončilo stejně – pocitem, že jen dávám a že každý další pokus mě jen ztenčuje. Samozřejmě vztah nelze vnímat jako transakci, ale musí přinášet oboustranné naplnění. Byly chvíle vášně, jistě, ale vášeň sama o sobě neznamená kontinuitu. A kontinuita je to, co jsem potřeboval. Partnerství není o jednom okamžiku, je to stavba, která se buduje od základů. Bohužel i přes použití těch nejkvalitnějších materiálů a způsobů, se mi každá stavba nakonec zhroutila. Chyběl totiž ten nejzákladnější stavební kámen pro ryzí lásku. Chyběla tam ta protistrana s charakterem, ctí a mozkem.
Takže jsem ve fázi, kdy mám zkušenosti, vím, co nechci, a vypadá to, že už i vím, co chci. Tak teď plán na získání toho, co chci. Rande se ženami ze seznamek mám za sebou, tam to nenajdu, to vím jistě. Doporučení od přátel - vyčerpáno. Většina žen hledala úplně něco jiného, než jsem uměl a chtěl poskytnout, často žily ve zcela odlišném vesmíru hodnot a představ. Možná to zní egoisticky, ale odmítám ztrácet čas tam, kde postrádám smysl. Znám své kvality a vím, co můžu nabídnout. Nejsem dokonalý a vím, že nikdo není. Nehledám dokonalost, ale ryzí charakter. Každý má definici ryzího charakteru trochu jinou, základní hodnoty jsou však jistě u každého podobné.
Zároveň si uvědomuji své slabiny - jsem tvrdohlavý, někdy příliš přemýšlivý, často až neúnosně systematický. Ale to je právě ten důvod, proč potřebuji ženu, která tyhle mé rysy přijme, dokáže s nimi pracovat a v ideálním případě je obrátí ve společnou sílu. Nikdo není dokonalý. Já ne ani ona. Nikdo. Ale zatímco já už jsem formován zkušenostmi, ona by mohla projít procesem, který ji přiblíží ideálnímu obrazu, který nosím v hlavě. Proč se jen nevyučuje ve školách, jak být ideálním partnerem a partnerkou? Když jsem tuhle myšlenku jednou večer vyslovil nahlas – ve své ubíjející samotě nad sklenkou Chardonnay – zněla šíleně. „Výcvik ideální ženy pro život.“ Tedy ideální pro mne. A co takhle si ji jednoduše objednat? To by byla paráda, naházet si do košíku vlastnosti, které má splňovat, připsat do poznámky extra vlastnosti, které nejsou v běžné nabídce a potvrdit objednávku. Jojo, kdyby… Jenže čím víc jsem se nad tím zamýšlel, tím reálněji se ta představa rýsovala.
První krok byl logický – musel jsem si sepsat charakterové rysy, které považuji za nezbytné. Každý velký plán začíná na papíře. Když jsem si sedl ke stolu, vzal jsem do ruky obyčejný blok a začal psát. Nejdřív váhavě, pak s jistotou. Seznam vlastností, které musí mít žena, aby mohla být mou partnerkou.
Nebyl to katalog fyzických měr ani soupis povrchních požadavků. Šlo o charakter, o podstatu. O to, co zůstane, když se strhnou všechny masky. Psát ta slova bylo jako dívat se do zrcadla – protože každá vlastnost, kterou jsem chtěl, byla zároveň odrazem toho, co jsem potřeboval doplnit v sobě.
• Loajalita. Neochvějná. Žádné skryté pletky, žádné hry na všechny strany.
• Inteligence. Ne jen v podobě titulu, ale schopnost chápat, diskutovat, přemýšlet.
• Schopnost empatie. Aby dokázala vnímat nejen má slova, ale i to, co za nimi stojí.
• Smysl pro humor. Zejména pro ten morbidní a urážlivý humor. Pokud si máme rozumět, musíme mít podobné vnímání světa.
• Chuť růst. Nesmí ustrnout. Chci partnerku, která se chce vyvíjet, učit, poznávat.
• Tělesná stránka. Nemluvím o modelech z plakátů, ale o zdraví, vitalitě, energii. K tomu jsem připsal několik „bonusových vlastností“, které by z ní dělaly naprostý ideál – zájem o kulturu, cit pro detail, jistou míru smyslnosti a schopnost postavit se mi, když bude třeba.
Když jsem ta slova četl, uvědomil jsem si, že sepisuji nejen objednávku, ale také zpověď. Zpověď o tom, co mi dosud chybělo a bez čeho už nechci žít. To vše dohromady tvořilo obraz ženy, kterou jsem nikdy nepotkal. A tak jsem si řekl: pokud neexistuje, musím ji vytvořit. Jenže jak? „Manželka na objednání s. r. o.“ nebo „Žili šťastně až do smrti a. s.“ asi v katalogu firem nenajdu. Vždyť takový dodavatel neexistuje.
Nebo ano?
