Článek
Češi a trest smrti: realita, nebo iluze čísel?
Podle dlouhodobých průzkumů veřejného mínění se větší část Čechů vyslovuje pro obnovení trestu smrti. Není jich většina, údajně jen větší ,,polovina". Jenže otázka zní: vypovídají tyto průzkumy skutečně o reálném názoru společnosti?
Většina z nich se opírá o telefonické nebo online ankety. Odpovídá na ně několik stovek či tisíc respondentů, kteří jsou ochotni zvednout telefon nebo kliknout na dotazník. Reprezentativnost je diskutabilní – ne všichni lidé mají možnost vyjádřit svůj názor, a už vůbec ne na citlivé téma jako je trest smrti. Ankety na webech velkých médií pak spíše měří náladu aktivní části čtenářů než skutečný stav společnosti.
Poslední poprava v Česku
V Československu byl trest smrti zrušen v roce 1990. Posledním popraveným byl vrah Vladimír Lulek, a to 2. února 1989 v pankrácké věznici. Jeho čin – brutální vražda pětičlenné rodiny – tehdy otřásl veřejností a na dlouhá léta zůstal symbolem pro část společnosti volající po tvrdých trestech.
Jaká pro a proti jsou ve hře?
Pro:
- Ochrana společnosti před nebezpečnými pachateli.
- Odstrašení potenciálních zločinců (i když studie efekt této „odstrašující hrozby“ často zpochybňují).
- Pocit spravedlnosti pro oběti a jejich rodiny.
Proti:
- Nevratnost v případě justičního omylu.
- Etická otázka, zda má stát právo zabít člověka.
- Možné zneužití autoritativní mocí.
- Neexistuje jasný důkaz, že by trest smrti snižoval kriminalitu.
Evropa a svět: kde se ještě popravuje?
V celé Evropské unii je trest smrti zakázán – jeho zrušení je jednou z podmínek vstupu do EU. Výjimku v Evropě představuje Bělorusko, kde jsou popravy stále vykonávány zastřelením.
Kuriozity:
- V Turecku byl trest smrti zrušen v roce 2004, ale občas se diskutuje o jeho obnovení.
- V Rusku platí moratorium – soudy ho mohou uložit, ale popravy se nevykonávají.
- V Norsku je trest smrti zakázán i v době války, což je v Evropě poměrně unikátní.
Celosvětově:
- Nejvíce poprav probíhá v Číně (přesná čísla jsou státním tajemstvím).
- V USA má trest smrti stále 27 států, i když jeho využívání klesá.
- V Japonsku jsou popravy prováděny oběšením a vězni se o termínu dozvídají až v den výkonu.
- V zemích jako Írán nebo Saúdská Arábie je trest smrti uplatňován i za nekrvavé trestné činy, například drogové delikty.
Závěrem
Debata o trestu smrti je v Česku živá i více než 30 let po jeho zrušení. Podpora veřejnosti je dlouhodobě vysoká, ale je otázkou, zda skutečně odráží hluboké promyšlené postoje, nebo spíše emocionální reakce na medializované zločiny.
Možná bychom se měli ptát nejen na to, zda si lidé trest smrti přejí, ale proč. A hlavně – opravdu bychom chtěli žít ve státě, který má moc brát životy.
