Hlavní obsah

Nejkrutější obchody s lidským životem - Albíni jsou „loveni“ a prodáváni za miliony

Foto: Karl Neilson, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0.

V některých částech Afriky se lidé s albinismem stávají terčem únosů, mrzačení a vražd. Jejich tělesné části jsou předmětem nelegálního obchodu, protože jim pověry přisuzují schopnost přinášet bohatství a moc.

Článek

Když se lidské tělo stane obchodní komoditou

Představte si, že se narodíte s vlastností, kterou jste si nevybrali, nemůžete ji změnit a která vás v očích některých lidí promění v obchodní artikl. Ne kvůli tomu, co umíte, jak přemýšlíte nebo jakou máte hodnotu jako člověk. Ale kvůli barvě své kůže.

Pro tisíce lidí s albinismem v některých afrických zemích nejde o hypotetickou představu. Je to realita, ve které mohou být sousedé, vzdálení příbuzní nebo dokonce členové rodiny potenciálním zdrojem nebezpečí.

Lidé s albinismem se v určitých regionech stávají oběťmi únosů, fyzických útoků, mrzačení a vražd. Důvod je natolik absurdní, že se jen obtížně chápe z perspektivy moderní společnosti. Části jejich těl jsou totiž v některých pověrečných představách spojovány s bohatstvím, úspěchem, politickou mocí nebo nadpřirozenými schopnostmi.

Nejde přitom o izolované případy ani o pouhé internetové legendy. Organizace spojených národů, Amnesty International i organizace zabývající se ochranou lidí s albinismem dlouhodobě dokumentují násilí, které má kořeny v těchto přesvědčeních.

A přestože se o problému čas od času objeví zpráva v médiích, pro mnoho obětí zůstává každodenním strachem.

Albinismus není nemoc, která by měla člověka definovat

Abychom pochopili, proč se lidé s albinismem stali terčem takového násilí, je potřeba nejprve porozumět samotné genetické odlišnosti.

Albinismus je vrozená genetická porucha tvorby melaninu, tedy pigmentu, který určuje zbarvení pokožky, vlasů a očí. Jeho nedostatek způsobuje velmi světlou kůži a vlasy, často také zrakové obtíže a zvýšenou citlivost na sluneční záření. Nejde o nakažlivé onemocnění ani o žádnou formu nadpřirozené odlišnosti. Lidé s albinismem mohou vést plnohodnotný život, pracovat, studovat, zakládat rodiny a dosahovat stejných profesních úspěchů jako kdokoli jiný.

Přesto se v některých společnostech jejich vzhled stal předmětem hluboce zakořeněných pověr. Zatímco v jedné komunitě může být člověk s albinismem vnímán především jako někdo, kdo potřebuje ochranu před sluncem a podporu při zrakových obtížích, jinde se jeho tělo stává objektem strachu, fascinace nebo dokonce obchodního zájmu.

Zásadní problém přitom nespočívá v samotném albinismu. Spočívá v tom, jak si jeho existenci někteří lidé vysvětlují.

Cena lidského života? Až desítky tisíc dolarů

Nejvíce znepokojivou součástí tohoto fenoménu je ekonomický rozměr. V některých oblastech subsaharské Afriky přetrvává přesvědčení, že části těla lidí s albinismem mohou přinášet štěstí, bohatství, úspěch v podnikání nebo mocenské postavení. Podle místních pověr mají zvláštní hodnotu například kosti, vlasy, končetiny nebo krev.

Právě tato přesvědčení vytvářejí poptávku po něčem, co by v civilizované společnosti nemělo být hodnoceno finanční částkou: po lidském těle jako surovině pro rituální praktiky.

Zpráva Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva z roku 2013 upozornila na informace o obchodování s tělesnými částmi lidí s albinismem. Odkazovala přitom na zprávu Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce z roku 2009. Podle tehdejších informací policejních představitelů v Dar es Salaamu mohl kompletní soubor tělesných částí jednoho člověka dosahovat hodnoty přibližně 75 tisíc amerických dolarů.

Při přepočtu na českou měnu jde o částku v řádu milionů korun. Je však důležité dodat, že jde o historický údaj založený na tehdejších policejních informacích, nikoli o ověřený současný ceník nebo důkaz, že se za takovou částku skutečně uskutečňuje každá transakce.

Přesto samotná existence těchto informací ukazuje, jak nebezpečnou podobu mohou nabýt pověry ve chvíli, kdy se propojí s finančním zájmem.

Zpráva OSN People with Albinism Worldwide: A Human Rights Perspective z roku 2021 popisuje případy únosů, vražd, mrzačení i přeshraničního obchodování s tělesnými částmi. Zmiňuje také situace, kdy byli lidé označováni slovem „money“, tedy peníze. Nejde pouze o hanlivou přezdívku. Je to výraz, který dokonale vystihuje míru odlidštění, jemuž tito lidé čelí.

Afrika není jeden příběh. Některé země ale čelí mimořádnému problému

Je důležité vyhnout se zjednodušení, že podobné praktiky charakterizují celý africký kontinent. Afrika zahrnuje desítky států, rozmanité kultury a společnosti, ve kterých se přístup k lidem s albinismem výrazně liší. Násilí je koncentrováno především v konkrétních regionech a komunitách.

Mezi nejčastěji zmiňované země patří Tanzanie, Malawi, Mosambik a Burundi. Právě v těchto státech byly zdokumentovány případy vražd, únosů, mrzačení a obchodování s tělesnými ostatky.

Podle organizace Under The Same Sun, která se dlouhodobě věnuje ochraně práv lidí s albinismem, bylo k 10. říjnu 2025 zaznamenáno celkem 745 případů útoků ve 31 zemích světa. V evidenci organizace figurovalo 255 zabití. Nejvyšší počet zaznamenaných případů připadal na Tanzanii, kde organizace evidovala 214 incidentů, z toho 79 vražd. Malawi mělo zaznamenáno 73 případů a Mosambik 61.

Tato čísla je nutné číst s určitou opatrností. Nejde o kompletní statistiku všech útoků na světě ani o jednotně ověřenou evidenci soudně prokázaných zločinů. Organizace zahrnuje také pokusy o vraždu, únosy, mrzačení, znesvěcení hrobů a obchodování s tělesnými částmi. Upozorňuje zároveň, že mnoho případů zůstává neohlášených.

Čísla nicméně ukazují, že problém nelze považovat za dávno překonanou historickou epizodu.

Nejzranitelnější jsou děti. A někdy je neochrání ani vlastní rodina

Jedním z nejtragičtějších aspektů pronásledování lidí s albinismem je skutečnost, že oběťmi se stávají také malé děti. Jejich zranitelnost je ještě větší, pokud vyrůstají v chudých rodinách, izolovaných komunitách nebo v prostředí, kde přetrvávají pověry o jejich původu.

Zpráva Amnesty International z roku 2016 s názvem We are not animals to be hunted or sold popsala dramatickou situaci v Malawi. Organizace tehdy evidovala od listopadu 2014 nejméně 18 zavražděných lidí s albinismem a dalších pět unesených, jejichž osud nebyl znám. Mezi oběťmi byly také děti, včetně kojence. Amnesty upozorňovala, že skutečný počet případů může být vyšší, protože řada útoků zůstává skrytá a není řádně vyšetřována.

Ještě komplikovanější situaci mají ženy a dívky. Vedle nebezpečí únosů a fyzických útoků čelí také sexuálnímu násilí. Některé pověry totiž tvrdí, že pohlavní styk se ženou s albinismem dokáže vyléčit HIV nebo přinést štěstí. Jde o naprosto nepravdivá a nebezpečná přesvědčení, která mohou mít pro oběti celoživotní zdravotní i psychické následky.

OSN na tento problém upozorňuje jako na jednu z nejzávažnějších forem násilí spojeného s albinismem. Zvláštní riziko se týká dívek, které často nemají dostatečný přístup k ochraně, zdravotní péči ani spravedlnosti.

Paradoxem je, že zatímco se svět stále hlasitěji hlásí k ochraně lidských práv, některé ženy a děti musí řešit základní otázku: zda se vůbec bezpečně dostanou domů.

Problém nekončí zatčením pachatele

Proč se podobné zločiny nedaří zcela zastavit? Odpověď je složitější než pouhé konstatování, že jednotlivé státy nedostatečně chrání své občany.

Významnou roli hraje kombinace chudoby, nedostatečného vzdělání, společenských předsudků, korupce a slabého fungování justice. Pokud se pachatelé domnívají, že jim hrozí jen minimální trest, vzniká prostředí, ve kterém mohou podobné zločiny pokračovat.

Amnesty International již v roce 2018 upozorňovala na velmi nízký počet úspěšně dokončených trestních řízení v Malawi. Organizace tehdy konstatovala, že navzdory desítkám zaznamenaných případů se podařilo úspěšně stíhat pouze jednu vraždu a jeden pokus o vraždu.

Určitý posun však nastává. V únoru 2025 rozhodl Africký soud pro lidská práva a práva národů v případu týkajícím se ochrany lidí s albinismem v Tanzanii ve prospěch žalujících stran. Upozornil na odpovědnost státu za dlouhodobé porušování jejich práv a požadoval konkrétní opatření, včetně lepší ochrany, zdravotní péče a účinnějšího právního rámce.

A že nejde pouze o historický problém, potvrzuje také novější zpráva Human Rights Watch z června 2026. Organizace v ní upozorňuje, že lidé s albinismem v Malawi stále čelí diskriminaci v zaměstnání, vzdělávání a každodenním životě. Přestože počet zaznamenaných útoků v posledních letech klesal, strach z únosů a násilí nadále omezuje jejich svobodu pohybu i pracovní možnosti.

Neviditelná daň za odlišnost

Fyzické násilí je jen nejviditelnější částí celého problému. Mnohem méně se mluví o každodenním životě lidí, kteří se musí přizpůsobovat prostředí, v němž nejsou přijímáni jako rovnocenní členové společnosti.

Děti s albinismem mohou být terčem posměchu ve škole, dospělí mají komplikovanější přístup k zaměstnání a někteří lidé se raději vyhýbají veřejným místům. V oblastech, kde hrozí útoky, může být obyčejná cesta do práce nebo návštěva příbuzných spojena s reálným rizikem.

K tomu se přidávají zdravotní komplikace. Nedostatek melaninu znamená zvýšenou citlivost pokožky na ultrafialové záření a vyšší riziko rakoviny kůže. V chudších regionech přitom nemusí být samozřejmostí ani dostupný opalovací krém, ochranné oblečení nebo pravidelné dermatologické kontroly.

Vzniká tak začarovaný kruh. Lidé, kteří potřebují větší společenskou a zdravotní podporu, se místo toho potýkají s diskriminací, strachem a někdy i přímým ohrožením života.

Skutečnou hodnotu člověka nelze vyjádřit penězi

Příběh lidí s albinismem ukazuje, jak nebezpečné mohou být pověry, pokud se spojí s ekonomickým zájmem a nedostatečnou ochranou lidských práv. Nejde přitom pouze o exotický problém vzdálených afrických regionů. Je to otázka, která se dotýká samotných základů moderní společnosti: důstojnosti, rovnosti a práva na život.

Zásadní změna nemůže přijít pouze prostřednictvím přísnějších trestů. Je potřeba vzdělávání, dostupná zdravotní péče, důsledné vyšetřování zločinů a především zapojení samotných lidí s albinismem do rozhodování o jejich budoucnosti.

Důležitou roli hrají také organizace, které poskytují bezpečné zázemí ohroženým dětem, podporují rodiny a pomáhají měnit veřejné povědomí. Právě práce s místními komunitami může postupně narušovat přesvědčení, která násilí umožňují.

Možná nejděsivější na celém příběhu není samotná existence černého trhu s lidskými ostatky. Je to skutečnost, že někde na světě může být člověk vnímán jako cennější po své smrti než za života.

A dokud bude barva kůže pro někoho důvodem k pronásledování, obchodování nebo vraždě, nebude možné mluvit o skutečném pokroku v oblasti lidských práv.

Člověk s albinismem není talisman, symbol bohatství ani předmět obchodu. Je to člověk. A jeho život nemá cenovku.

Tipy na zajímavé čtení:

Zdroje a inspirace: Zdroj 1  Zdroj 2  Zdroj 3  Zdroj 4  Zdroj 5  Zdroj 6

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz