Článek
V roce 1919, několik měsíců po návratu z nemocnice a v období výrazného fyzického i psychického vyčerpání, napsal Franz Kafka dopis svému otci Hermannu Kafkovi. Text měl mnoho stran a byl psán jako pokus o vysvětlení vztahu, který Kafka prožíval jako trvale zatížený strachem, vinou a pocitem vlastní nedostatečnosti. Dopis nezačínal obviněním, ale otázkou. Kafka se ptal, proč má ze svého otce takový strach, a postupně se snažil tuto otázku rozplétat. Popisoval otcovu autoritu, hlas, tělesnost, jistotu, s níž se pohyboval světem, a srovnával ji se svou vlastní nejistotou, tělesnou slabostí a vnitřní rozpolceností. Nešlo o literární text určený k publikaci, ale o osobní výpověď, která měla zůstat jen mezi dvěma lidmi.
Kafka dopis dokončil, nikdy ho však svému otci nepředal. Text svěřil své matce Julii, s tichou prosbou, aby ho doručila. Matka dopis otci ale nedala. Důvody nejsou zcela jasné, pravděpodobně se obávala následků, které by takový čin mohl mít. Dopis se tak nikdy nedostal k adresátovi a zůstal v rodinném archivu.
Kafka zemřel o pět let později, aniž by s otcem tento text kdy otevřel. Dopis byl publikován posmrtně pod názvem Dopis otci a stal se jedním z nejčtenějších klíčů k jeho dílu. Čtenáři v něm začali nacházet psychodynamické vysvětlení Procesu, Zámku i Proměny, jako by tento jediný text měl objasnit autorův vnitřní svět.
Podstatnější ovšem může být i další interpretace. Dopis existoval, byl napsán, promyšlen a dokončen, nicméně vztah, kvůli němuž vznikl, zůstal beze změny. Slova byla přesná, pečlivá a velmi naléhavá, přesto zůstala „viset“ mezi lidmi, kteří je už nikdy nemohli slyšet. Nešlo o selhání odvahy ani o promarněnou šanci v dramatickém smyslu slova, spíš o drobnou okolnost, tiché zadržení pohybu, které mělo nakonec větší váhu než samotný obsah.
Kafka celý život psal, jako by mluvil k někomu, kdo je nepřítomný, vzdálený nebo nedosažitelný. V tomto případě napsal dopis přesně pro toho, kdo byl nejblíž, a přesto se k němu nikdy nedostal. Ten tak zůstal v šuplíku, vztah zůstal stejný a význam se objevil až mnohem později, u čtenářů, kteří u toho nikdy nebyli a které v lecčems mohl oslovit i přes jejich vlastní rodinné zkušenosti.
Zdroj: Stach, Reiner (2018). Kafka: Roky poznání.
