Článek
Náš buk vytváří velmi pěknou vizuální dominantu, ochlazuje část ulice i přilehlé stěny bytových domů, zlepšuje tak životní prostředí jejich obyvatel, ale i rodičů s dětmi, kteří tudy chodí do školky. Tento vzrostlý strom, jehož koruna v létě ochlazuje a poskytuje stín svému okolí, bude v letošní zimní sezóně pokácen. Důvodem kácení není ztráta vitality nebo zhoršení zdravotního stavu, ani stížnosti občanů. Je to havarijní stav kanalizační stoky, která prochází v kořenové zóně stromu. Potrubí se nachází ve vzdálenosti pouhých 3,7 m od paty kmene.
Jako zástupce jednoho z účastníků řízení jsem při debatě na místě požadovaného kácení navrhla zvážit přeložení kanalizace. Jenže okolí stromu je doslova prošpikováno dalšími inženýrskými sítěmi. Například plynovod vede kolmo na kanalizaci, a jeho potrubí je de facto u paty kmene. Podle arboristického standardu Ochrana dřevin při stavební činnosti by minimální velikost omezeného (jednostranného) chráněného kořenového prostoru ve směru k překážce měla být nejméně 0,5 metrů, v případě takto vzrostlého stromu spíše 1 metr. To podle projektanta nelze vzhledem k nutným výkopovým pracím zajistit.
Na místním šetření vznesl orgán ochrany přírody požadavek, aby zástupce správce sítě projednal s vedením organizace, zda je možné nad rámec náhradní výsadby, která bude uložena, poskytnout odborné ošetření vybraných vzrostlých stromů na území města. Hodnota odborného ošetření vzrostlých stromů by odpovídala hodnotě té části ekologické újmy, kterou nebude možno kompenzovat prostřednictvím náhradní výsadby. Město totiž nemá dostatečné množství lokalit vhodných pro výsadbu takového počtu nových stromků, které by adekvátně nahradily ekologickou újmu vzniklou pokácením buku. Taková dohoda by byla jistě užitečná, ale šlo by pouze o dobrovolný závazek ze strany provozovatele kanalizace, neboť takové řešení dosud nemá oporu v zákoně (zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny).
Potřebujeme změnu legislativy
Příběh buku názorně ukazuje, že potřebujeme zásadní posílení ochrany vzrostlých stromů, zejména v našich sídlech. Náš buk není jediný vzrostlý strom, který bude dříve nebo později pokácen z důvodu kolize s inženýrskými sítěmi. A nejde o jediný případ, kdy obec nemá vhodné místo pro náhradní výsadbu nových stromků, ani zdroje na potřebnou péči o stávající vzrostlé stromy.
Mladé stromky není kde sázet. A není jisté, zda ty vysázené budou mít péči, která jim umožní dosáhnout takového vzrůstu, aby v sídlech poskytovaly potřebné benefity. Jak krátkozraká je pak argumentace některých veřejných činitelů, že ve městech máme stromů dost! Dnešní vzrostlé stromy, vysázené na sídlištích někdy 60. letech, dosahují postupně limitů svého dožití. Mnohé původně nezastavěné plochy byly v mezičase využity k vybudování nových inženýrských sítí, parkovišť a další technické infrastruktury, kterou město také potřebuje. Vzrostlé stromy nám postupně mizí (stáří, nepříznivé městské prostředí) a protože hodně z nich bylo kdysi vysazeno, nebo se časem ocitlo v ochranném pásmu inženýrských sítí, nelze za ně v místě kácení vysadit náhradu.
Ideální by samozřejmě bylo, kdyby ke kácení kvůli rekonstrukcím ulic nebo dalším stavebním pracím a k zabírání prostoru, ve kterém mohou růst stromy, vůbec nedocházelo. Pokud už ale musíme kácet, musí být také stanovena adekvátní náhrada ekologické újmy za stromy pokácené kvůli výstavbě. A není-li možné ekologickou újmu nahradit v plné výši výsadbou nových stromků, (např. chybí vhodné pozemky), nechť vyměří úřad stavebníkovi poplatek, který je převeden do rozpočtu obce. Peníze za pokácené stromy obec využije na výsadbu a péči o stromy.
Stejně důležité je, aby linie stromů v ulicích měly podobný princip ochrany, jako mají linie inženýrských sítí. Jedině tak budeme moci zajistit i v budoucnu existenci vzrostlých stromů tam, kde už teď (skoro zázrakem) rostou, a tam, kde by v budoucnu mohly růst. Každé stromořadí na veřejně přístupném místě v městské či obecní zástavbě by mělo mít chráněný prostor. V tomto prostoru by mělo být kácení ve stromořadí a výkopové práce v kořenové zóně stromů podmíněny stanoviskem obce.
V těchto dnech vláda schválila rozsáhlou novelu zákona o ochraně přírody. Čeká nás projednávání novely v Poslanecké sněmovně a Senátu. Novela měla původně obsahovat dva důležité principy zlepšující ochranu vzrostlých stromů: poplatek za kácení z důvodu výstavby (není-li možno uložit náhradní výsadbu v plném rozsahu) a ochranný prostor stromořadí. Ještě před předložením novely vládě však z ní byla ustanovení o ochranném prostoru stromořadí vypuštěna. To je rozhodně promarněná příležitost. I tak ale novela přinese významný nástroj pro zlepšování životního prostředí v obcích. Ustanovení o poplatcích za stromy pokácené kvůli výstavbě vytvoří v rozpočtech obcí zdroje pro náležitou péči o zelené plochy se stromy.
Marcela Klemensová
