Článek
„Z asi 90 000 chemických látek, které byly od konce druhé světové války vytvořeny člověkem, nyní víme, že asi 1 500 z nich má necílené nebo nežádoucí účinky,“ říká Mark Green, docent reprodukční biologie na University of Melbourne, jehož výzkum se zaměřuje na pochopení toho, jak plodnost ovlivňují endokrinní disruptory (ED). Tyto chemické látky najdeme například v kosmetice a patří k nejzákeřnějším chemickým příměsím.
Můžeme mezi ně zařadit například perfluorované a polyfluorované látky (PFAS), bisfenol A, ftaláty, parabeny nebo bromované zpomalovače hoření (BFR). S vystavením jejich vlivu jsou pak spojovány nemoci jako diabetes a obezita, zvýšené riziko hormonálně závislých rakovin, poruchy štítné žlázy, syndrom polycystických vaječníků, poruchy plodnosti jak u žen, tak u mužů, astma, neuro-vývojové poruchy jako ADHD a mnoho dalších.
A kde tyto látky najdeme? Prakticky všude. V kosmetice, kterou si večer i ráno nanášíme na tělo, v plastických hmotách, ze kterých jsou vyrobeny mimo jiné i nádoby na jídlo, ale třeba i v konzervách, které mají dnes často plastovou výstelku.
Tělo jako firma
Zkuste si představit endokrinní (hormonální) systém jako firmu. Šéfem je tu mozek, který ovládá činnost svých zaměstnanců – hormonů. A jak naše firma funguje? Mozek (šéf) sbírá všechny informace z těla, zpracovává je a snaží se udržovat činnost hormonů (zaměstnanců) v harmonii. Ti pracují v různých odděleních – endokrinních žlázách – které jsou zodpovědné za produkci a uvolňování různých hormonů. Patří mezi ně například štítná žláza nebo vaječníky/varlata. Pro dosažení toho, aby všechno dobře a hladce fungovalo, je důležité udržovat hormony v rovnováze. To znamená zdravý mozek a žlázy a jednotlivé hormony v správné koncentraci.
Sabotéři vyrovnaného života
Endokrinní disruptory (ED) představují značné zdravotní riziko proto, že dokážou skutečné a důležité hormony napodobovat. Můžeme je označit za sabotéry hormonálního (endokrinního) systému. Hormony sice působí ve velmi nízkých koncentracích, ale jsou to extrémně důležité látky, které regulují téměř všechny procesy v těle. Říkají tělu, že se má vzbudit, kontrolují jeho metabolismus, růst, náladu a emoce. Hormony (celkem jich je víc než 70) se zkrátka podílejí na ovládání téměř všeho, co se děje v lidském organismu. Tedy jednoduše řečeno, jsou to látky existující v malých množstvích, které však mají velkou sílu a ovlivňují náš každodenní život.
A jak fungují v organismu? Rozhodně se jimi neotrávíte stejně, jako když omylem spotřebujete jídlo kontaminované toxiny. O tom vám dá tělo znát poměrně brzo, protože po takové otravě jídlem budete muset urychleně běžet na záchod. ED vám však nevolnost, horečku nebo křeče v břiše nezpůsobí. Jejich účinky jsou odlišné a může trvat roky, než objevíme zdravotní důsledky.
Jak se dostanou do organismu?
Nejběžnější cestou vystavení se endokrinním disruptorům (ED) je konzumace kontaminovaných potravin a vody. A do nich se mohou tyto chemické látky dostat například z hnojiv (mohou být přítomny v pesticidech, herbicidech) a průmyslových znečišťujících látek. Do lidského organismu se však mohou dostat i z některých obalů na potraviny, například z plastové láhve, krabičky na oběd, plastového kuchyňského náčiní a potravin balených v plastových nádobách nebo plechovkách.
ED mohou vstoupit do těla také inhalací znečištěného ovzduší. Mohou být přítomny jako těkavé sloučeniny, jako jsou ftaláty nebo látky zabraňující vzplanutí (zejména plastů), které se uvolňují ze spotřebního zboží, stavebních materiálů nebo znečišťujících látek ve vnitřním prostředí. Mezi zdroje patří také domovní prach, který obsahuje drobné částice plastu uvolněné z předmětů každodenní spotřeby.
Endokrinní disruptory (většinou parabeny nebo ftaláty) však obsahuje i některá běžná kosmetika, jako jsou například opalovací krémy. Do těla se tak mohou dostávat při aplikaci na kůži a z ní přímo do krevního oběhu.
Je důležité si uvědomit, že vystavení endokrinním disruptorům nastává většinou kombinací těchto cest. Úroveň vystavení se tak může lišit v závislosti na individuálním životním stylu, povolání a environmentálních faktorech.
CO SI MÁTE PAMATOVAT:
• Endokrinní systém, se svou složitou sítí žláz a hormonů, má obrovskou moc nad většinou fyziologických procesů a řídí komplexně harmonické fungování našeho organismu.
• Endokrinní disruptory (ED) jsou člověkem vyrobené chemické látky, které hrají roli sabotérů, manipulujících s křehkou rovnováhou našeho endokrinního systému.
• Jsme jim vystaveni neustále. Každý den a všude.
• ED představují značné zdravotní riziko, zvyšují náchylnost k různým onemocněním a poruchám hormonálního systému.
• Můžeme to alespoň částečně změnit. Zvýšením povědomí a volbou ekologicky uvědomělých rozhodnutí si můžeme vytvořit prostředí kolem sebe s minimální expozicí endokrinním disruptorům.
Zdravotní komplikace může způsobit i používání běžných přípravků, hlavně u žen
Podle evropského nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) lze endokrinní disruptory (ED) identifikovat jako látky vzbuzující mimořádné obavy. Jsou tedy ve skupině chemických látek, o nichž je známo, že vyvolávají rakovinu, mutace a mají negativní vliv na reprodukci.
Vážné problémy mohou způsobit především ženám. Jsou jim vystaveny častěji, protože častěji přijdou do styku s produkty denní spotřeby, které je obsahují. Jde totiž hlavně o kosmetiku, plastové obaly a potraviny. Absorpce těmito cestami, zejména vstřebávání kůží, představuje podstatnou část celkové expozice, a i přes ochrannou funkci kůže se endokrinní disruptory dostávají do krevního oběhu, a dál do hormonálního systému. Ještě citlivější na tyto chemické látky může být ženské tělo a jeho složitý hormonální systém během menstruace, těhotenství a menopauzy. Vystavení se endokrinním disruptorům pak může vést k řadě následků, ovlivňujících například reprodukční zdraví, menstruační cykly, plodnost, a dokonce zvyšující riziko některých druhů rakoviny, jako je rakovina prsu nebo vaječníků. ED jsou také spojovány s nepravidelným menstruačním cyklem, poruchami ovulace a problémy s plodností. Dlouhodobá expozice může vést k potížím s početím nebo udržením těhotenství. Reprodukční zdraví je pro ženy klíčovou součástí celkové psychické i fyzické pohody, a vystavení se těmto látkám může mít dalekosáhlé důsledky. Ženské tělo se všemi svými neuvěřitelnými hormonálními složitostmi během menstruace, těhotenství a menopauzy může být na tyto chemické látky citlivější.
Mezi nejzávažnější hormonální poruchy, spojovaných s endokrinními disruptory jako ftaláty a bisfenoly, je syndrom polycystických vaječníků (PCOS). Jde o komplexní onemocnění charakterizované hormonální nerovnováhou, která vede k nepravidelné menstruaci, cystám na vaječnících a potenciálním problémům s plodností, což představuje významné zdravotní problémy. Navíc PCOS nesouvisí pouze s vaječníky a reprodukčním zdravím. Tento syndrom zvyšuje riziko cukrovky, problémů s cholesterolem, ztučnění jater a kardiovaskulárních onemocnění.
Jak zamezit vystavování se endokrinním disruptorům?
Asi si řeknete, co s tím můžu dělat? Nejdůležitější je určitě tlak na orgány Evropské unie a národní státy, aby podporovaly co nejširší omezení těchto látek a jejich náhradu za zdravější alternativy. To je ale vzhledem k počtu látek složitá a dlouhá cesta. Chránit svoje zdraví a minimalizovat jejich výskyt však můžeme doslova hned. Jen budeme muset trochu upravit to, jak vnímáme pojem zdravý životní styl. Ke zdravému životu vedou malá a jednoduchá rozhodnutí, která získávají na důrazu tím, že jsou dlouhodobá.
Rizika můžete minimalizovat například už výběrem samotných výrobků. Ty bezpečnější jsou označeny jako „bez parabenů“, „bez ftalátů“ nebo „bez parfemace“ nebo mají některý z ekologických certifikátů. Zároveň však zvažte, zda všechny kosmetické prostředky, které používáte, skutečně potřebujete. Naše kůže, největší orgán těla, může snadno absorbovat látky obsažené v přípravcích péče o pleť a kosmetických přípravcích. Ačkoli kůže funguje jako bariéra chránící tělo, je to také nejčastější cesta, kterou se endokrinní disruptory dostávají do krevního oběhu. Proto používejte jen skutečně potřebné množství. Ve švédštině existuje termín „lagom“, který označuje ideální množství – ani příliš málo, ani příliš mnoho. Tuto zásadu zohledněte při používání kosmetických přípravků nebo přípravků péče o pleť. Použití menšího množství je často dostačující a lepší jak pro váš domácí rozpočet, tak pro planetu.
Podobným způsobem uvažování můžete zdraví i životní prostředí chránit například také při úklidu domácnosti. Je dobré se vyhnout agresivním antibakteriálním přípravkům, které jsou pro domácí použití zbytečné. Naopak váš životní komfort může zvýšit používání prostředků pocházejících z přírodních složek, jako je ocet, jedlá soda, kyselina citronová atd. A pomoci může i obyčejné větrání, zejména v ložnici před spaním.
Další malá rozhodnutí, která se mohou pozitivně projevit na vašem zdraví, ale také na stavu životního prostředí, můžete učinit i v běžném pracovním dni. Oběd přepravujte ve sklenici místo v plastové nádobě. Pokud již nějakou plastovou vlastníte, podívejte se na její stav. Pokud je poškrábaná, poškozená nebo stará, zvažte pořízení nové krabičky na oběd, pokud se vám zdá sklo příliš křehké, tak třeba z nerezové oceli.
Na cestách po Čechách volte vodu z kohoutku. Investujte do skleněné nebo nerezové láhve a noste ji všude s sebou. V konečném důsledku je to cenově výhodná volba a minimalizuje znečištění plastem. Noste s sebou látkovou tašku pro opakované použití.
Přijetím těchto jednoduchých návyků k minimalizaci vystavení se nebezpečným chemickým látkám, můžete chránit svou pohodu a připravit si cestu ke zdravější budoucnosti. Klíčové je vyhýbat se chemickým látkám, které by mohly narušovat vaše hormony. Vaše tělo se vám za to odvděčí zdravější, klidnější a silnější verzí sebe sama.
Aktivity Arniky mohou lidé podpořit podpisem petice Budoucnost bez plastů.
