Článek
Každopádně město není pro stromy příznivým prostředím. Kdyby si mohly vybrat, nežily by tu s námi.
A jaký je náš vztah ke stromům? Právě teď nemůžu zaparkovat přímo před domem kvůli stromořadí. Právě teď přes tu lípu nevidím na dvorek, co se tam děje. Na jaře jásám nad rozkvetlými sakurami, v létě vyhledávám lavičky ve stínu stromů a na podzim nadávám na listí pod nohama nebo na kapotě auta. To je ve zkratce převládající vztah dnešního městského člověka ke stromům. Říkejme tomu egoismus okamžiku. Ale v podstatě každý z nás ví, že stromy ve městě potřebujeme. Vzrostlé stromy.
Městské ekosystémy, ve kterých žijeme, nám poskytují základní ekosystémové služby, jako je krátkodobá rekreace, ochlazování, filtrace vody a vzduchu a zmírňování změny klimatu. Zelené plochy, včetně stromořadí, parků, zahrad a dalších, jsou místa pro zachování biodiverzity. Co je to biodiverzita nebo také biologická rozmanitost? Je to přirozená vlastnost prostředí, ve kterém žijeme. Je to podmínka pro další přežívání druhu Homo sapiens na planetě.
Filtr, klimatizace i pocit bezpečí
O pozitivním účinku vzrostlých stromů ve městech vědí odborníci už dávno. Například v roce 2015 zveřejnil Scientific Reports studii, ze které vyplývá, že zvýšení množství zeleně v obytném bloku o 10 stromů má na vnímaní pocitu zdraví a na celkovou kondici obyvatel Toronta podobný efekt, jako omládnutí o 7 let.
Vzrostlý javor (9 m vysoký) má plochu listů přes 200 m2 a za jednu vegetační sezonu zachytí 2 kg prachu. Podle vědců odpovídá chladicí účinek vzrostlého stromu 20 až 30 kilowatům. To je přibližně takový výkon, jaký má deset technických klimatizací.
Konkrétní hrozby pro zachování stromů v podmínkách našich měst definovali odborníci například při letošním vyhlašování cen soutěže Adapterra Awards, která hledá a oceňuje projekty pomáhající přizpůsobit budovy, města a krajinu na probíhající klimatickou změnu. A jaké to jsou?
Výstavbou a realizací nové technické infrastruktury přicházíme o stromy v ulicích měst tam, kde je nejvíc potřebujeme. Pokud je za pokácené stromy stanovena náhradní výsadba, nerealizuje se často tam, kde se kácelo.
Výkopy v kritické kořenové zóně stromů si vyrábíme potenciálně nebezpečné stromy a roste riziko nepředvídatelného pádu stromu s těžkými následky.
Jak stromům pomáháme v Arnice?
V Arnice dlouhodobě usilujeme o to, aby v sídlech, či chcete-li městech, byla zachovávána místa pro stromy. Máme na mysli dostatečnou plochu, která by umožňovala dlouhodobou existenci a obnovu vzrostlých stromů. Konkrétní podobu by tomu dalo zákonné ustanovení, kdy by plochy se stromy a uliční stromořadí měly definované ochranné pásmo na stejné úrovni, jako je tomu u technické infastruktury. Umožnilo by to zcela chránit tyto plochy, nebo alespoň podrobit jejich využití důslednému posouzení a kritickému porovnání veřejných zájmů. Zde například veřejného zájmu na službách infrastruktury a veřejného zájmu na zachování zdravého životního prostředí v sídlech. Na jedné straně to může být v rozporu s politikami rozvoje měst, které upřednostňují umístění většího počtu budov a infrastruktury, na druhé straně to může vést ke ztrátě cenných zelených ploch a k negativnímu dopadu na biologickou rozmanitost a ekosystémové služby.
Se stromy musíme počítat!
Zásadní roli hraje začlenění zelené infrastruktury do městského plánování tak, aby bylo zajištěno zachování a další rozšiřování ploch městské zeleně. S účinností od ledna 2024 je ve stavebním zákoně nově jako součást veřejné infrastruktury zakotvena i zelená infrastruktura. Je definována jako plánovaný, převážně spojitý systém ploch a jiných prvků vegetačních, vodních a pro hospodaření s vodou, přírodního a polopřírodního charakteru, které svým cílovým stavem umožňují nebo významně podporují plnění široké škály ekosystémových služeb a funkcí (§ 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 283/2021 Sb.). Teď ještě nastavit podmínky pro rovnoprávný dialog obcí se správci technické infrastruktury.
Další problém: při kácení z důvodu výstavby nejsou stanovena závazná pravidla pro náhradní výsadbu a není stanovován finanční odvod za pokácené stromy. Obcím chybí vhodné pozemky a peníze zejména na péči o mladé i vzrostlé stromy. Pokud by byl zprovozněn dosud nefunkční §9 zákona o ochraně přírody a krajiny (zákon č. 114/1992 Sb.), motivovalo by to stavebníky ke zvážení rozsahu kácení. Obcím by to přineslo finanční zdroje využitelné nejen na péči o stromy, ale i na výkup pozemků vhodných k výsadbám.
Ministerstvo životního prostředí ústy Petra Hladíka opakovaně deklaruje, že právě tyto dvě legislativní změny připravuje a že hodlá zásadním způsobem posílit ochranu stávající zeleně novými paragrafy v zákoně o ochraně přírody a krajiny. Měli bychom se tedy dočkat návrhu novely zákona, která ve městech a obcích zrovnoprávní stromořadí s technickými sítěmi. A stavebníci by měli být motivováni k tomu, aby stromy zbytečně nekáceli, případně aby provedli výsadbu v blízkém okolí. Pokud to nebude možné, měli by pokácené dřeviny finančně kompenzovat.
V Arnice tuto iniciativu vítáme a jsme připraveni spolupracovat při jejím prosazování. K důstojnému životu ve městech patří také důstojné životní prostředí.
