Článek
Nevěra se týká bohužel řady lidí. Přestože jde o záležitost, která tolik bolí, nebývá výjimkou, že o partnerových záletech nebo o partnerčiných románcích ví také podváděná strana. V některých případech bývá ochota změnit stav věcí z nejrůznějších příčin mizivá, občas si podobný stav v manželství způsobíne i sami. Právě o takovém typu nevěry vyprávějí naše tři životní příběhy.
Lenka, svobodná jedenatřicetiletá ekonomka, udržuje osm let vztah s ředitelem firmy, ve které pracuje a do níž nastoupila hned po škole. Její padesátiletý přítel, otec dvacetileté dcery a dvanáctiletého syna, však stále, již celé čvtrtstoletí, setrvává ve svém manželství. Na počátku Lenčina a Milanova vztahu bylo lehké oboustranné vzplanutí, o kterém Lenka předpokládala, že záhy vyprchá. Krátce předtím se rozešla s přítelem, se kterým už dokonce mluvili o svatbě. V rámci zklamání z náhlého rozchodu se zařekla, že se vyspí s prvním, kdo o tom projeví zájem. To se stalo. Vánoční večírek, alkohol a příjemná konverzace se svým šéfem - to vše přispělo k tomu, že se Lenka dokonce stala hlavním iniciátorem. Ovšem nepočítala s tím, že se do příležitostného partnera posléze zamiluje. Milana pohledná dívka s dlouhými vlasy uchvátila a hned v prvním týdnu ji pozval na večeři. „Choval se ke mně překrásně. Nosil mi květiny, rozmazloval mě dárečky, zval mě na nejrůznější večeře, neustále se mi dvořil,“ popisuje mladá žena začátky své osudové známosti a hned dodává: „Na druhé straně jsme ovšem svůj vztah před okolím velmi pečlivě tajili.“
První rok přečkali bez karambolů. V práci nikdo nic netušil a ani Milanova manželka nepátrala po pravém smyslu manželových častých služebních cest, kde měl údajně vyhledávat nové klienty a obchodní partnery. Pak však začala Lenka toužit po tom, aby přítele měla jen pro sebe. Vadilo jí, že je vždy až na druhém místě. Podle svých slov strašně moc Milana milovala. Její vztah ke staršímu muži zřejmě ovlivnila i skutečnost, že svého vlastního otce ztratila, když jí bylo dvanáct let. Kamarádka však Lence její „závislost“ vyčítala: „Ty už nedokážeš mít ani svůj vlastní názor. Na všechno se ptáš jeho a každý rozhodnutí, který musíš udělat, se odvíjí od toho, co na to řekne Milan. První dva roky jsem vám vaši lásku i přála. Vypadali jste spokojeně, zamilovaně. Všechno, co jsi popisovala, svědčilo o tom, že jste pro sebe jako stvoření. Ale teď už na to mám jiný názor. Uvažovala jsi někdy, jak by ses cítila, kdybys byla na místě jeho ženy?“ Lenka se na svou kamarádku za její upřímná slova kupodivu vůbec nezlobila. Na podobné téma spolu už mluvily mnohokrát. Nevadila jí ani její výtka, že by neměla na Milana tlačit, aby se rozvedl, a že je bláhová, když doufá, že to někdy udělá.
Udělala pravý opak. Byla to ona sama, kdo se postaral, aby se o jejich vztahu manželka konečně dozvěděla. U Milana doma pak skutečně několik měsíců vládla dusná atmosféra. Milan netušil, že anonym, který dorazil do manželčiných rukou, psala právě jeho přítelkyně, takže jí nic nevyčítal a chodil k ní pro útěchu. Zpočátku za to byla Lenka ráda, ale po nějaké době jí jeho mrzutá nálada začala vadit. Milan jí navíc vyčítal, že se na něj příliš upnula a že si měla najít nějakého koníčka. Lenka si musela přiznat, že jí bez Milana nebavilo dělat vůbec nic a ráda přizpůsobuje svůj čas přítelovým potřebám. Dokázala sedět doma celý večer jen proto, že jí slíbil, že se možná na pár minut zastaví. Dlouho věřila i v to, že přítelova manželka konečně požádá o rozvod.
Ovšem ta se svého manželství jen tak nevzdala. Milovala svého muže a věděla, že když se s ním rozvede, nic tím nezíská. Jednoho dne manželovi dokonce navrhla, že si může zkusit s Lenkou bydlet, a když to nebude fungovat, že se pak klidně může vrátit. Tušila, že pohodová atmosféra jejich domova má svou váhu, což se jí záhy potvrdilo. Milan totiž její návrh odmítl.
„Postupem času začala Lenka Milanovu manželku nenávidět, a mně došlo, že celý jejich vztah, je něco velmi špatného“, zlobí se Lenčina kamarádka. Když jí pak jednou Lenka ve slabé chvíli přiznala, že občas uvažuje, zda jí to všechno za to stojí … ale že teď Milanovu manželku přeci nenechá vyhrát, kamarádka se už neudržela. „Musela jsem jí to říct. Najednou jsem ji viděla jako tu nejsobečtější ženskou, jakou jsem znala. Nedokázala mluvit o ničem jiném než o sobě. Do očí jsem na ní vyjela, že se nechová normálně. Že vůbec nepochybuje o kvalitách muže, který dokáže okatě podvádět svou manželku, způsobovat bolest svým dětem a vodit za nos i svou milenku. Že během těch osmi let naprosto ztratila soudnost. Stal se z ní zatrpklý člověk, který vidí jen sám sebe“, vypráví kamarádka Lence bez obalu do očí ve snaze ušetřit ji dalšího životního trápení. Od té doby se začala Lence vyhýbat, ale jak se později z druhé ruky dozvěděla, nic se na Lenčině příběhu zatím nezměnilo.
Zcela jiný příběh prožil Vlastimil. Vše začalo měsíc před jeho třicátinami úplně nevinnou otázkou: „Co by sis přál za dárek?“, zeptala se jeho osmadvacetiletá přítelkyně Karla. „Odpověděl jsem spíš v žertu, že nějakou blondýnu do trojice. Sice jsem to nemyslel až tak vážně, ale Karla už ode mě několikrát ve slabých chvilkách něco podobného slyšela a přiznávám, že jsem byl vždycky na takový experiment zvědavý.“
Vlastimil žil s Karlou pět let a jeho žertovná erotická přáníčka skutečně nebyla žádným tajemstvím. Vše ale zůstávalo v rovině fantazií. Protože se však časem jejich milostný život stal trošku fádní, Karla se rozhodla přítele překvapit a našla v inzerátech to, o čem snil. Blondýnu svolnou k intimním hrátkách ve třech.
„Tedy, abych pravdu řekl, realita byla mým snům nakonec na hony vzdálená. Začátek byl moc hezký. Poprosil jsem obě dámy, aby se nejdřív pomazlily spolu, zatímco já se budu jen dívat a později se přidám. To bylo moc vzrušující. Když ale přišla řada na mě, nevěnovaly se mi tak, jak jsem si představoval. Akce skončila fiaskem, a já Karle rozmrzele řekl, ať už žádné podobné dárky nikdy nevymýšlí. Urazila se a týden se mnou nemluvila.“ Tím ovšem nevydařené naplnění snu neskončilo. „Asi měsíc poté jsem poprvé zaznamenal, že se Karla vrací z práce později než obvykle. Občas jsem se přistihl při myšlence, že o mě jako o muže ztratila zájem, kupovala si mnohem víc nových věcí, začala extrémně dbát na svůj zevnějšek. Byl jsem si jistý, že za tím musí být nějaký muž. Omyl. Byla za tím žena. Právě ta, kterou mi má přítelkyně koupila k narozeninám.“ Karla se zkrátka zamilovala. Vlastimil se cítil velmi ponížený a okamžitě se s ní rozešel. „Pak se mi ale vše rozleželo v hlavě a navštívil jsem ji v práci. Řekl jsem, že jí vše odpustím a ať nezahazuje těch pět šťastných let, které jsem společně prožili. Odpověděla, že se vrátí, chce se mnou mít děti, že mě má ráda a nechce o mě přijít. Pak ale přišla sprcha. Vrátí se ale prý jedině pod podmínkou, že se bude moci s Jitkou - narozeninovou dívkou - „kamarádit“. Nejdřív jsem o tom nechtěl ani slyšet, ale nakonec jsem na tu podmínku přistoupil a byl rád, že mám Karlu zpátky, a to i přesto, že náš vztah už nefunguje tak, jak bych si přál. Je mi jasné, že Karla není partnerka na celý život, ale nechci žít sám, a tak toleruji, že se o ni dvakrát týdně dělím s cizí ženou. Obě respektují mé přání náš milostný trojúhelník před okolím utajit.
Ovšem minulý týden jsem měl velmi nepříjemný telefonát. Jitka mi zavolala s tím, že chce mít Karlu jenom pro sebe. Nevěřím, že u mě Karla dlouho vydrží, přesto se mi nechce vztah ukončovat. Vždyť mi s ní bylo dlouhá léta tak dobře. Nezměnil to ani fakt, že jí je dnes zase líp s ní.“
Případ pětatyřicetileté úřednice Zuzany by se hodil možná více do rubriky „Nevěru jsem si sama přivolala“. Se svým manželem oslavily krátce předtím dvacetileté výročí svatby, jejich dvě děti začaly pomalu mluvit o osamostatnění a Zuzaně náhle zbývalo příliš času pro sebe. „A tak jsem začala z ničeho nic blbnout. Radek se sice rád otočil za hezkou dívkou, ale do té doby mi nedal žádný důvod ho podezírat z nevěry, ale já si krátce po výročí vzala do hlavy, že někoho má. Začal víc sportovat, používal parfém, který do té doby většinou ležel nedotknutý v koupelně a měl viditelně lepší náladu. Ale ať jsem hledala, jak jsem mohla, žádný důkaz jsem nenašla.“ Jak sama přiznává, Zuzana svého muže nejednou sledovala při cestě z práce nebo do fitka. Jednou ho dokonce konfrontovala a on jí ujistil, že nikoho jiného nepotřebuje. Sportování i parfém mi vysvětlil, že zkrátka nechce zestárnout dřív než musí a uvědomil si, jak důležité je o sebe víc dbát. „Na druhou stranu mi nejednou při žertování řekl, že kdyby mě někdy podváděl, že bych věděl, jak to udělat, abych na to nepřišla. Bylo to v žertu, ale já to nemohla dostat z hlavy.“
Její sebevědomí se pomalu sesunulo na bod nula a v tu chvíli se lidé uchýlí k činům, které by u jiných prudce odsoudili. Zuzana se rozhodla svého partnera prověřit a najala si dívku, která měla Radka při cvičení svádět. „Když se na to teď dívám zpětně, je mi ze sebe zle. Ale v té době jsem byla úplně posedlá představou, že se s někým schází a dělá ze mě hloupou husu. Snad jsem si chtěla dokázat to, jak moc mě miluje a prudce jí odmítne. Tou husou jsem se ale stala potom, co jsem na něj nastrojila. Sylvě bylo v té době 28 let, potřebovala splatit nějaké dluhy, takže se jí hra, na kterou jsem si jí najala, hodila. Dva měsíce kroužila kolem mého muže. Poprvé spolu mluvili právě ve fitku, ale díky mým instrukcím na něj narazila i v baru, kam si zašel se svým kamarádem. Přesně dva měsíce mi stačily k tomu, abych se zklidnila, protože Sylva mi dávala jen samé pozitivní zprávy. Radek se s ní sice dal do řeči, byl velmi přátelský, vypil si s ní skleničku, ale jakékoliv další koketování razantně odmítal.“ Zuzana si oddychla, Sylvě zaplatila a od té doby o ní už neslyšela. „Celé to nesmyslné žárlení mě v tu chvíli přešlo a já se začala věnovat sama sobě, jak mi dlouhá léta přítelkyně radily. Začala jsem běhat, malovat a samozřejmě jsem připravovala i program pro nás dva nebo čtyři, když děti dorazily domů. Radek proti společným akcím nic neměl a společné chvíle si užíval. Proto bylo pro mě obrovským překvapením, když mi asi rok a půl po mé nesmyslné akci řekl, že se chce rozvést.“ Pro Zuzanu to přišlo jako blesk z čistého nebe. „Nebyla jsem na to vůbec připravená. V té době jsme spolu vycházeli výborně. Seděli jsme u televize, dívali se na seriál a on uprostřed programu vzal ovladač do ruky, ztišil zvuk a vybalil to na mě. Musela jsem se štípnout do nohy, jestli jsem neusnula. Bohužel důvod, proč chtěl odejít, mě probudil dostatečně. Řekl mi, že do minulého roku by ho ani nenapadlo mě podvést. A ani v té chvíli, kdy kolem něho začala kroužit ta mladá dívka, kterou jsem si na něj najala. Zatajil se mi dech - ON O TOM VÍ! Pak prý z jeho života zmizela, ale po nějaké době na ní narazil v obchodě, dali se do řeči a ona ho pozvala na skleničku. Nejdřív ji odmítl, ale Sylva ho přesvědčila, že má informaci, která by ho mohla zajímat. A prozradila mu celou pravdu o tom, jak jsem jí požádala, aby to na něj zkusila. Normálně mu to řekla! I to, že se do něj zamilovala a nedokáže ho dostat z hlavy. Začali se scházet a zjistili, že si rozumí.“ Radek se dlouho snažil Zuzanino chování pochopit, ale čím déle nad tím přemýšlel, tím víc se mu manželka začala vzdalovat. I když se hodně snažil, nedokázal jí její podezírání a léčku, kterou na něj ušila, prominout. „Ještě ten večer se Radek odstěhoval. A poslední, co mi řekl bylo, že by Sylvě nikdy nepodlehl, protože se mnou to bylo na celý život. A že ho mrzí, že jsem to tak necítila i já.“
