Hlavní obsah
Aktuální dění

„Modlila jsem se, aby ho konečně zavřeli“, prozradila matka 15letého syna

Foto: lechenie-narkomanii / Pixabay

40× chycený policií a žádný trest, jen protože je mladistvý.

Krádeže, přepadení, vloupání se do domů, odcizení aut, ohrožování na zdraví, někdy i úmrtí. Jdou k soudu a odcházejí nepotrestaní. Problém, s kterým se potýká australská Victoria, pálí občany už delší dobu. Teď ale začíná být pro mnohé neúnosným.

Článek

Dnes bych se ráda podělila a příběhy lidí, kterých se dotkl problém, jenž je zde v australské Victorii horkým tématem. Nepotrestaní mladiství. Jejich rozhodnutí jsou vědomá, ve 14, 15, 16 letech přeci víte, jaké mohou být důsledky, pokud vtrhnete někomu cizímu do domu s kriketovou pálkou nebo když namíříte na někoho zbraň na benzínce. A přesto je zákon chrání natolik, že někteří z nich mají už 40 i 60 kriminálních zápisů a stále běhají na svobodě a ohrožují druhé svým jednáním.

Will Turner, dvacetiosmiletý fotbalista zemřel minulý rok cestou na trénink, když byl sražen vozidlem, jenž řídil patnáctiletý kluk. Ten krátce předtím auto odcizil a jako patnáctiletý nevlastnil řidičský průkaz. A přesto odešel od soudu nepotrestán.

Bohužel toto není ojedinělý případ. Na to, aby tito mladiství auto ukradli, musí se často vloupat do domu a my pak můžeme ve zprávách vidět maskované lupiče, které natočí domácí kamera, jak se třeba i hodinu prochází po cizím domě, kde jeho majitelé a děti v klidu spí. Velmi často klíče nenajdou a tak majitele nakonec probudí s kriketovou pálkou nebo mačetou u hlavy. Poté, co jim vyděšený majitel klíče předá, tito náctiletí zloději jedou až 200km rychlostí, honí se městem a mají srandu z pronásledovaných policejních aut. Velmi často auto poničí a úplně v nejhorším případě někoho i zabijí. A důsledky? Často žádné.

Není úplně ojedinělým případem, že v nákupním středisku mladistvý vytáhne zbraň a ohrožuje s ní kolemjdoucí. Před měsícem tímto způsobem vytáhl čtrnáctiletý kriminálník imitaci pistole na nevinné lidi. V pozdních hodinách u jeho domu viděli sousedé policii, ale vše skončilo tím, že nebyl ani vyšetřovaný. Zkrátka šlo jen o napomenutí.

Před několika měsíci byl zatčen 19letý klučina s nevinnou tváří, jenž organizoval krádeže, při kterých využíval nezletilé ve věku 12-17 let. Těm se podařilo odcizit cigarety v hodnotě 2.000.000 australských dolarů, tedy přibližně 30 milionů korun. Moc dobře věděl, že pokud jeho pomocníky chytí, policie ani soud je nebude muset po výslechu propustit a kromě zápisu se jim vlastně nic nestane. Kradli na benzínových pumpách, v supermarketech a obchodech specializovaných na tabák. Další z nich čekali v kradených autech na smluvených místech a pomáhali jim z rychlým únikem.

Kersty z Merndy (severní část Melbourne) vypráví: „Má sedmnáctiletá dcera měla přítele, kterého napadl šestnáctiletý kluk jen proto, že se mu nelíbilo, že jsou spolu. Začal ho bodat - od té doby jde z opera do operace - má dcera se ho snažila zastavit a skončila také pobodaná. A u soudu? Žádný trest. Nic. Odešel nepotrestaný.“

Věřte nebo ne, ale jsou hlasy, které se těchto kriminálníků - a budu to slovo používat, pokud jde o někoho, kdo ohrozí při krádeži život opakovaně - zastávají. Tvrdí, že pokud se takhle mladý člověk zavře, zničíme jeho život. Připomínám, že nemluvíme o někom, kdo se náhodně připletl k jednomu kriminálnímu aktu, ale o těch, kteří mají na kontě opakované přečiny. Můj názor je, že pokud je někdo chycený policí desetkrát, dvacetkrát a při tom ničí životy druhých, nemá právo odejít nepotrestaný. Co mají říkat lidé, kteří byli probuzení maskovaným člověkem s mačetou v ruce s vědomím, že vedle spí jeho děti? Jak ti se mají vyrovnat s podobným traumatem? Jak se mají vyrovnat se smrtí blízcí těch, co byli zabiti v autě někým, kdo do nich naboural ukradeným autem? Nemusím zdůrazňovat, že bez řidičského průkazu a jakýchkoliv řidičských zkušeností. Jak mohou žít ti, kdo na ně vytáhl mačetu u školy? A ti všichni vědí, že tito mladí kriminálníci odešli od soudu, někdy jen z policejní stanice, bez jakéhokoliv potrestání?

Když jsem před 25 lety přišla do Austrálie, byla jsem nadšená v jak bezpečném světě žijeme. Kriminalita ve Victorii byla malá a všem jsem vykládala, že pokud zde necháte auto odemčené, můžete si být jisti, že ho nikdo neukradne. Za ty roky se ale situace změnila a momentálně je toto téma horkým bramborem, který je vláda nucena řešit. V televizi slýchávám příběhy lidí, kteří byli v noci přepadeni a po této traumatické zkušenosti se rozhodli z Victorie odstěhovat. V naší čtvrti napadli mladiství studenta mačetou, v nákupním středisku vytáhli zbraň a v jednu noc zvládli vykrást 4 obchody najednou. To jen pro příklad. Ne, nežijeme v nepřetržitém strachu, ale věřím, že ti, kteří mají podobnou zkušenost za sebou, ano. Vyposlechla jsem si případ muže, kterému chodili po domě dvě hodiny a odešli s cennostmi a s klíčky od 2 aut, s kterými odjeli. Co bylo ale úplně nejhorší byl fakt, že v tom samém patře, kde se bez ostychu procházeli, spala dvě malá děvčátka, která teď mají velké trauma, díky kterému nemohou spát. A nejde jen o postižené. Jak se musí cítit policie a partneři policajtů, kteří každý den zasahují a tyto živly, kteří se jim vysmívají, chytat a nasazovat někdy i svůj život? A to vysmívání berte doslovně, protože dochází už k případům, kteří to všechno dělají proto, aby se mohli natočit a ráno to vydat na sociální média. Mohou, protože moc dobře vědí, že se jim nic nestane.

A jak to vypadá, když už je mladistvý potrestán?

Na australském Radiu Fox 101.9, kde se touto problematikou zabývají poměrně často, mluvili i o podmínkách v místní věznici pro mladistvé, tedy polepšovně. Podmínky, které toto zařízení nabízí, jsou momentálně lepší než někteří mají, když žijí doma. Když už se mladistvý, a to už musí mít za sebou skutečně velké skutky, do tohoto zařízení dostane, strážci se jich nesmí dotknout. Nemají žádnou rutinu, spát mohou, do kdy chtějí. K dispozici mají posilovnu, bazén, vybrat si mohou i z nabídky jídel. Mohou docházet na hudební a další lekce, za které my obyčejní lidé pro naše děti platíme nemalé peníze. Řekne mi někdo, proč by mělo některému z nich, obzvláště pokud vyrůstá v horších podmínkách, vadit, že skončí v podobném zařízení?

Moderátoři rádia mluvili před rokem s matkou tehdy čtrnáctiletého syna, která plakala zoufalstvím, protože se její syn chytil špatné party, začal krást a opakovaně byl pozván k soudu. Bohužel dostal prominutí pokaždé, i když se u soudu ani neukázal. Tato žena ve svém zoufalství vyřkla větu, že si přeje, aby jejího syna zavřeli, protože neví, co s ním dál. Když s ní mluvili tentokrát, rozhovor se bohužel vyvíjel v podobném duchu. Lisa popisuje, jak to vypadá s jejím synem teď: „Bohužel co se týká kriminální činnosti mého syna, nic se nezměnilo. Se smutkem musím říct, že si právě teď odsluhuje několikátý trest v místním vězení pro mladistvé. Magistrát, který už syna po mnoha slyšeních znal, rozuměl mé bolesti - za posledních 8 měsíců jsme měli 17 slyšení - a po jedné z dalších krádeží, mu konečně dali podmínky, o kterých jsem dopředu věděla, že ji nesplní. Měl docházet jednou za týden na pohovor, chodit do školy a samozřejmě žádná kriminální činnost. Po dvou týdnech byl zatčený a zpátky u soudu. Bohužel jsme měli ale jiné osazenstvo, takže mu i po tomhle selhání prodloužili podmínku o tři týdny. Zase krádež auta, bláznivá jízda s kradeným autem… teď je legálně odsouzený a já jen doufám, že ho nepustí dřív.“ Lisa sice zní velice odtažitě vůči svému synovi, ale mezi řečí samozřejmě připomíná, že je jeho matka a chce pro něj jen to nejlepší. Jen po tak dlouhé době žádných změn věří, že mu další promíjení nepomůže.

O zvyšujícící se kriminalitě mladistvých a nedostatečném zákoně, o který se nemohou opřít ani soudci, jenž by rádi použili tvrdší trest, se mluví již dlouho. Až nyní, kdy se zdejší média spojila a začala mluvit o konkrétních případech, kdy se díky Radiu Fox poslala posluchači podepsaná petice, se začal místní parlament o věc vážněji zabývat. Mluví se konečně o zákazu používání mačet (pokud vám někdo vleze neoprávněně do domu, nesmíte použít na svou obranu kriketovou pálku, ale mačetu si může každý zatím nosit bez problémů) a o tvrdších trestech. Pokud ale dáte všechny informace dohromady, vychází Vám, že nejbližší doba, kdy by mohl tento zákon začít být používán, je listopad. Do té doby se můžeme všichni třást ve svých postelích, ve svých vlastních domech a bát se své náctileté děti pustit samotné do nákupních center. No, není to smutný svět?

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz