Článek
„Hele, vidělas to, co se teď děje v Ulici?“ zeptala se Klára, sotva dosedla ke stolu a odložila kabelku.
„Myslíš ten odchod? No jasně… z toho jsem byla úplně hotová,“ povzdechla si Petra a zamíchala si kávu. „Po tolika letech! To jsem fakt nečekala.“
„Já taky ne. Přijde mi, že se s tím fanoušci pořád ještě nesrovnali,“ přikývla Klára. „Ale aspoň něco pozitivního se teď děje.“
Petra zvedla obočí. „Počkej… něco mi uniklo?“
„Vrací se Martina Dubovská,“ usmála se Klára. „Víš, ta hospodská z U Jindřicha.“
„Fakt? To si děláš srandu!“ Petra se okamžitě narovnala. „Tu jsem měla ráda. Ona tam hrozně chyběla.“
„No právě. A už je zpátky na place, začala znovu točit. V seriálu se má objevit zase během května.“
Petra se usmála. „Tak to je aspoň nějaká dobrá zpráva. Protože poslední dobou mi to přišlo spíš smutný než cokoliv jinýho.“
„Jo, bylo toho dost,“ souhlasila Klára. „Ale víš, proč vlastně zmizela?“
„Tuším, že měla nějakou pauzu, ale nevím přesně proč.“
„Byla těhotná. Narodilo se jí první dítě,“ vysvětlila Klára. „Takže si dala od natáčení na chvíli klid.“
„Aha, tak to dává smysl,“ přikývla Petra. „To bych jí vůbec neměla za zlé. Spíš mě zajímá, jak to vyřešili v ději.“
Klára se pousmála. „No, klasicky po uličním způsobu. Trochu drama. Napsali jí linku, že se musí skrývat kvůli problémům svého partnera.“
„Jo vlastně! Teď si vzpomínám… něco s mafií, ne?“
„Přesně. Takže ji takhle ‚uklidili‘ stranou, ale nechali si otevřená vrátka na návrat.“
„To je docela chytrý,“ uznala Petra. „Aspoň to nepůsobilo, že zmizela jen tak bez vysvětlení.“
„Přesně. A teď se vrací z toho svého úkrytu zpátky do děje,“ pokračovala Klára. „Jsem zvědavá, jak to bude dál. Přeci jen její vztah s Jirkou byl vždycky takovej… výbušnej.“
Petra se zasmála. „To je slabý slovo. Oni se snad nikdy nedokázali úplně uklidnit.“
„Právě proto to lidi bavilo,“ dodala Klára. „Bylo to živý, žádná nuda.“
Na chvíli se obě odmlčely, než Petra znovu promluvila. „A jak to zvládá ona? Myslím jako návrat… po dítěti a tak.“
„Říkala, že to není vůbec jednoduchý,“ odpověděla Klára. „Že všechno je najednou jiný. Dřív přijela na natáčení, dostala texty a jelo se. Teď si je musí připravovat doma, tisknout, plánovat… a hlavně hledat čas mezi péčí o miminko.“
„To si umím představit,“ přikývla Petra. „Když máš malý dítě, tak se všechno točí kolem něj.“
„Přesně. Ona říkala, že se vlastně učí texty podle toho, jestli dítě zrovna spí,“ dodala Klára. „Takže žádný klid jako dřív.“
Petra se pousmála. „A pak si člověk uvědomí, kolik měl dřív času, viď?“
„Přesně to říkala,“ zasmála se Klára. „Že zpětně vůbec nechápe, co dřív nestíhala.“
„To je docela vtipný, ale zároveň pravdivý,“ poznamenala Petra. „Každopádně ji obdivuju. Není to sranda vrátit se po takový pauze.“
„To rozhodně ne. Osm měsíců je docela dlouhá doba,“ souhlasila Klára. „Ale myslím, že to zvládne. Přijde mi, že do té role vždycky zapadla úplně přirozeně.“
„Já se na ni fakt těším,“ řekla Petra. „Ulice potřebovala nějaké oživení.“
„Souhlas. A tenhle návrat by to mohl docela nakopnout,“ přikývla Klára. „Navíc její postava má pořád co nabídnout.“
„Hlavně aby jí dali pořádnou dějovou linku,“ dodala Petra. „Ne jen nějaký okrajový scénky.“
„To si taky říkám. Byla by škoda ten potenciál nevyužít.“
Petra dopila kávu a pousmála se. „Tak jo, asi tomu zase dám šanci. Poslední dobou jsem to sledovala spíš ze zvyku, ale tohle mě docela nalákalo.“
„Vidíš, přesně to jsem si říkala taky,“ zasmála se Klára. „Někdo odejde, jiný se vrátí… a člověk stejně nakonec zůstane u obrazovky.“
„No jo,“ pokrčila rameny Petra. „Ulice je prostě Ulice.“
