Článek
Když jsem před pár lety začala mrazit věci, o kterých si většina lidí myslí, že do mrazáku prostě nepatří, klepali si na čelo. Smáli se mi, že jsem jako moje babička – všechno „syslím“, přeháním to a stejně to prý nebude k ničemu. Jenže víte co? Dneska, když je všechno drahé, plýtvání si nikdo nechce dovolit a člověk hledá každou cestu, jak ušetřit, se mě ti samí lidé ptají, co všechno mrazím, jak to dělám a co bych jim doporučila.
A já se tomu jen tiše usmívám. Protože zatímco oni teď googlují „jak zachránit zvadlý pórek“, já mám v mrazáku zásobu domácího vývaru, natlučeného česneku i zbytků pečiva, které jednou týdně vytáhnu a udělám z nich luxusní topinky.
Mrazák není jen na maso a zmrzlinu
Většina lidí má mrazák jako pohotovostní zásobník masa, zeleninové směsi a ledu. To je sice fajn, ale mrazák toho zvládne mnohem víc. Je to vlastně takový záchranný kruh pro všechno, co se nestihne spotřebovat, ale byla by škoda to vyhodit. A taky pro věci, které můžete zpracovat později, až na ně přijde chuť nebo čas.
Například:
- Bylinky. Když mi na zahradě nebo v květináči začnou přerůstat, posekám je, napěchuji do tvořítek na led, zaliji olejem nebo vodou a zamrazím. V zimě jen hodím kostku do pánve nebo polévky a hotovo.
- Zbytky chleba a rohlíků. Nakrájím na kostky a zamrazím. Kdykoliv potřebuji krutony nebo základ na žemlovku, sáhnu po nich.
- Cibule, česnek, zázvor. Nastrouhám nebo nasekám, dám do malých sáčků nebo tvořítek, a mám rychle po ruce, když vařím. Nehnije,.
- Ovoce, které už nestíháme sníst. Banány na smoothie, jahody na koláč, višně do ovesné kaše. Všechno zachráněné mrazákem.
Kafe do mrazáku? Ano!
Tady mi dlouho nevěřil vůbec nikdo. Když jsem jednou řekla, že si dávám zrnkovou kávu do mrazáku, dívali se na mě, jako bych řekla, že si tam dávám punčochy.
Jenže kvalitní káva, když ji máte víc, ztrácí časem chuť a aroma. A pokud nemáte mlýnek a berete už namletou, ta vyčichne úplně. Takže když je v akci moje oblíbená značka, koupím víc balení – a šoupnu je do mrazáku. Opravdu. Funguje to. Když je vytáhnu, nechám chvíli v pokojové teplotě, otevřu a voní jako čerstvě umletá.
Teď mi kolegové do práce nosí balení s prosbou: „Dej to na chvíli k sobě do mrazáku, než to doma dopijeme.“
Vývary, omáčky, vařené luštěniny
Miluji domácí vývary – kuřecí, hovězí, zeleninové. Když vařím, udělám si rovnou velký hrnec, naliji do kelímků nebo sáčků a zamrazím. Večer přijdu z práce, vytáhnu vývar, přihodím nudle nebo rýži – a mám večeři. Žádné bujóny, žádné rychlovky z pytlíku.
To samé dělám i s čočkou nebo cizrnou. Namočím, uvařím, rozdělím na porce a zamrazím. Oproti konzervám to nic nestojí a chuťově je to nesrovnatelné.
I slupky mají druhý život
Když jsem jednou v mrazáku ukázala sáček se slupkami od mrkve, celeru a cibule, má kamarádka mě podezřívala, že už to fakt přeháním. Jenže já z těch slupek vařím vývar – třeba když nemám po ruce čerstvou zeleninu. A víte co? Funguje to. Sáček odřezků, hrnec vody, trochu koření – a máte základ na rizoto nebo polévku.
Mrazák je prostě malý poklad. A naučila jsem se k němu přistupovat s respektem
Aby to všechno fungovalo, držím se pár jednoduchých pravidel:
- Popisuji si věci. Sáček s nápisem „ovoce mix 6/25“ mi za půl roku hodně pomůže.
- Porcuji na malé dávky. Není nic horšího než balík tři litry polévky, když chcete jen misku.
- Pravidelně kontroluji. Jednou měsíčně „čistka“, abych nezapomněla, co tam je.
- Používám kvalitní sáčky a krabičky. Opravdu se to vyplatí. Nic neoschne a nedojde k tzv. „spálení mrazem“.
Moje mamka, která se mi dřív smála, teď volá: „Prosím tě, zmrazila jsem ty zbytky zelí, myslíš, že to ještě půjde použít?“ A kolegyně z práce mě poprosila, jestli bych jí nenapsala seznam věcí, co má smysl mrazit. Dřív jsem byla za „divnou, co má plný mrazák“, dneska jsem za „tu praktickou“.
A víte co? Já to ráda sdílím. Protože v době, kdy každá koruna hraje roli, dává mražení neuvěřitelný smysl. Nejen kvůli penězům, ale i kvůli tomu, že méně vyhodím, méně kupuji a vařím jednodušeji. A to je v dnešním světě výhra.
