Článek
Mnoho lidí si na jaře nadšeně zaseje špenát, pár dní se těší z prvních listů a pak přijde zklamání. Rostlina během chvíle vyžene vysoký stonek, listy ztvrdnou a sklizeň prakticky končí. Přitom právě tahle chyba se opakuje na českých zahradách každý rok. Špenát totiž nesnáší teplo tak dobře, jak si lidé myslí. A často stačí jediný jednoduchý trik, díky kterému vydrží sklizeň mnohem déle.
Největší problém přichází s prvním teplem
Na začátku jara roste špenát rychle a bez problémů. Jenže jakmile přijdou teplejší dny a delší slunce, začne rostlina přecházet do květu.
Zahrádkáři tomu říkají vyběhnutí do stonku
Ve chvíli, kdy špenát začne kvést:
listy tvrdnou
ztrácí jemnou chuť
rostlina se soustředí na semena místo listů
A právě tehdy mnoho lidí sklizeň úplně vzdá.
Jeden jednoduchý trik dokáže sklizeň výrazně prodloužit
Největší rozdíl často udělá obyčejný polostín.
Špenát totiž nemá rád:
silné polední slunce
přehřívání půdy
dlouhé horké dny
Právě proto zkušenější zahrádkáři často používají:
stínící textilii
výsadbu vedle vyšších rostlin
nebo místo, kam nejde odpolední úpal
A rozdíl bývá překvapivý.
Ve stínu vydrží špenát mnohem déle
Mnoho lidí má pocit, že zelenina potřebuje co nejvíc slunce. U špenátu ale přílišné teplo situaci spíš zhoršuje.
Pokud má rostlina během dne trochu ochrany před největším horkem:
roste pomaleji
déle tvoří listy
nepřechází tak rychle do květu
Právě díky tomu lze sklízet listy i během května bez toho, aby rostlina okamžitě „utekla“ do stonku.
Důležitá je i správná zálivka
Další velkou chybou bývá nepravidelné zalévání.
Když špenát vyschne, přehřeje se, zažije prudké výkyvy počasí
má mnohem větší tendenci začít kvést.
Půda by proto měla zůstat:
mírně vlhká
ne přemokřená
ale ani úplně suchá
Právě stabilní podmínky pomáhají udržet špenát déle ve fázi listů.
Některé odrůdy vydrží výrazně déle
Velkou roli hraje i výběr odrůdy.
Existují špenáty, které mají větší odolnost vůči:
teplu
dlouhému dni
vybíhání do květu
Zahrádkáři často doporučují hlavně modernější odrůdy určené pro jarní a pozdně jarní pěstování.
Právě ty zvládají teplejší období výrazně lépe než starší klasické druhy.
Největší chyba? Výsev na plné slunce
Mnoho lidí automaticky zaseje špenát na nejvíc osluněné místo na zahradě.
Jenže právě tam se půda nejrychleji přehřívá a rostlina dostává signál, že má začít kvést.
Mnohem lépe funguje:
ranní slunce
odpolední stín
lehce chráněné místo
A právě tahle drobnost často rozhodne o tom, jestli sklizeň vydrží dva týdny nebo celý měsíc.
Pomáhá i průběžná sklizeň
Zkušenější pěstitelé navíc nesklízí celý špenát najednou.
Pravidelně odstřihují:
větší listy
vnější části rostliny
A střed nechávají dál růst.
Díky tomu rostlina pokračuje v tvorbě nových listů mnohem déle.
Špenát není letní zelenina
Tohle bývá pro mnoho lidí největší překvapení.
Špenát má nejraději:
chladnější počasí
kratší dny
mírnější teploty
Právě proto se mu nejlépe daří:
brzy na jaře
nebo znovu na konci léta
A čím větší horko přijde, tím rychleji se snaží vytvořit květ a semena.
Jeden malý zásah změní celou sklizeň
Mnoho zahrádkářů přitom zjistí, že stačí opravdu málo.
Trocha stínu během největšího horka často udělá větší rozdíl než:
další hnojivo
častější zalévání
nebo opakovaný výsev
A právě proto zkušenější pěstitelé špenát před silným sluncem chrání skoro automaticky.
Shrnutí
Špenát velmi rychle reaguje na teplo a dlouhé slunečné dny. Jakmile se přehřeje, začne kvést a sklizeň končí.
Nejvíc pomáhá:
lehké zastínění
rovnoměrná zálivka
výběr odolnější odrůdy
průběžná sklizeň listů
A právě díky jednoduchému stínění může špenát vydržet krásně listový a sklízecí mnohem déle, než většina lidí čeká.
