Článek
Žijeme v turbulentních časech – svět se teprve pomalu stačil vzpamatovat z „covidové vlny“, ale pomyslné kladivo zkázy udeřilo znovu dne 24.2.2022, kdy začala tzv. „speciální vojenská operace na Ukrajině“ – tedy alespoň tak zní oficiální název dle jejích iniciátorů. Většina civilizovaného světa to však vidí tak, že Rusko napadlo Ukrajinu a zuří mezi nimi „obyčejná válka“. Tak jako tak, následně se napříč světem zvedla obrovská vlna solidarity a podpory Ukrajině. Což by normálně uvažující člověk, který ctí základní morální hodnoty, považoval za samozřejmost. Bohužel i tak se ale najdou jedinci, kteří tuto problematiku očividně vidí jinak a právě jimi se budeme v dnešním článku zabývat – řeč bude tedy o tzv. „dezolátech“.
Kdo je to dezolát?
Pro začátek se pokusíme o zběžnou analýzu samotného slova dezolát – pravděpodobně se jedná o „počeštěnou“ variantu anglického přídavného jména „desolate“ – tedy zpustlý, opuštěný, zbědovaný, skleslý apod. V našem kontextu se jedná o pejorativní označení, kterým liberálně zaměření jedinci většinou označují zastánce svého názorového protipólu – osoby, lačně hltající všelijaké dezinformace a konspirace, které více či méně souvisí s aktuální společenskou či politickou situací. Pojďme se na ně tedy podívat zblízka.
Dezoláti v praxi
Ve většině případů se jedná o jedince, kteří jsou lapeni v nekonečné smyčce frustrací, osobního neúspěchu a mizerných životních podmínek. Klíčovým slůvkem je v tomto případě obecná nespokojenost. A jak je již odnepaměti známo, s nespokojenou masou se velice dobře manipuluje. A v tomto momentě přicházejí na scénu takzvaní „falešní proroci“ - samozvaní spasitelé, kteří vycítí příležitost a vyzbrojeni lacinými populistickými hesly, která agresivním způsobem útočí na nejnižší lidské pudy si budují voličské podhoubí. Tito lidé nechutným způsobem pasou na lidské bídě, slabosti, neinformovanosti, sobeckosti a v neposledním případě také strachu. A co se našich dezolátů týče, vždy je jednodušší hledat chyby u někoho jiného, než u sebe sama, že ano?
V současnosti je perfektním obětním beránkem Ukrajina – ať už se jedná o finanční pomoc nebo samotné uprchlíky. Dezolátní jedinci totiž zřejmě žijí v domnění, že stát se má o ně ve všem postarat, vodit je za ručičku. Takže co si kdo dovoluje okrádat mě, občana ČR a z mých těžce vydělaných peněz si financovat nějakou válku!? Sám mám málo! Současná, spíše liberálně smýšlející vláda je jim pochopitelně pomyslným trnem v oku a viní ji za své zpackané životy. Ve své zaslepenosti nevidí absolutní nelogičnost svého chování – stačí se podívat na nejrůznější protivládní demonstrace – halekající individua, neustále si stěžující na bídu, přičemž v jedné ruce svírají lahev od piva a v ústech jim doutná zapálená cigareta. Jsou cigarety a alkohol základními životními surovinami nutnými k přežití? Nejspíš ne, ale můžeme si to odůvodnit tak, že žijeme v civilizovaném demokratickém státě, takže proč bychom si měli něco odpírat? A zde se projevuje sobeckost – ve své zaslepenosti si neuvědomují, že nedaleko od nás probíhá regulérní válka, což s sebou logicky přináší negativní dopady ve všech sférách. Krátkozrakost jim však říká, dokud se to netýká přímo mě, nezajímá mě to - představte si žábu na dně studny, která vrchním otvorem vidí malý kousek nebe a ten považuje za středobod vesmíru.
V době, kdy má k internetu přístup de facto každý bez rozdílu, narůstá potřeba jistých jedinců všude vytrubovat své názory a vypouštět všelijaké bludy. Díky tomu vzniká spousta bizarních a groteskních konspirací a hoaxů, které někdy působí skutečně humorně – např. potraviny s žabičkou, ukrajinská mouka, hmyzí mouka, ovládání počasí, chemtrails, plochá země, prezident Ukrajiny pod vlivem drog atd. Je tedy jen a pouze na vás a vašem svědomí, zda-li se přidáte na stranu tzv. chcimírů – jedinců odmítajících jakoukoliv pomoc napadenému, protože to přeci konflikt pouze vyeskaluje, kteří si budou sobecky držet svůj malý kousek pohodlí, nebo jejich oponentů, tzv. „chciválků“ – tedy těch, kteří jsou ochotni uskromnit se, nabídnout napadenému pomoc a celkově „bojovat za vyšší cíle“. Kdo ví ten ví, kdo hledá, ten najde.
