Dezolátní výkřiky

Tento článek bych rád pojal jako reakci na svůj předchozí příspěvek „Dezolátní Česko“, resp. na diskuzi, které se pod ním následně objevila. Článek byl zamýšlen jako jakási satirická úvaha, nikoliv snaha kohokoliv paušalizovat apod. Věřím, že se mezi námi najdou tací, kteří nutně nemusí souhlasit se současnou vládou, a přesto si označení „dezolát“ nezaslouží. Řeč byla totiž především o tzv. „potrefených husách“ – a těch se v diskuzi vyrojilo opravdu požehnaně.

Předně by bylo dobré zmínit, že Seznam Médium je platforma pro amatérské autory, nikoliv oficiální zpravodajský server. Publikovat zde může tedy v podstatě kdokoliv cokoliv (samozřejmě pokud jeho text neporušuje některé z uvedených pravidel). I tak se ale v diskuzi objevilo několik komentářů, jejichž autoři tvrdili, že článek byl napsán na objednávku, aby odradil případné zájemce o blížící se protivládní demonstraci, která se konala dne 16. 9. 2023 na Václavském náměstí pod záštitou strany PRO. Což je samozřejmě absolutní nesmysl, který nemůže být vzdálenější pravdě. Klíčovým prvkem každé smysluplné debaty by měla být věcná argumentace na obou stranách – tam bohužel nelze zařadit prázdné komentáře typu „autor je sám dezolát, hlupák“ apod. Přesně těmito omezenými výkřiky totiž vy, kteří tak moc nesnášíte onu nálepku „dezolát“ jen utvrzujete vaše odpůrce v tom, co si o vás myslí. Ano, můžete si samozřejmě myslet, že autor je např. hlupák, nicméně v tomto případě by bylo vhodné toto tvrzení něčím podložit, případně rozepsat důvody, co konkrétně vás k této myšlence vedlo. V opačném případě totiž působíte jako hlupáci spíše vy.

Vzhledem k nedorozuměním, která předchozí článek dle příspěvků v již zmiňované diskuzi způsobil si znovu zkusíme vysvětlit, kdo si nálepku „dezolát“ opravdu zaslouží – dezolátem obecně nazýváme člověka, který za svou špatnou životní situaci neustále viní ostatní a využívá k tomu všechny dostupné možnosti, které se zrovna nabízí, zejména pak co se politického či společenského spektra týče. Ale nemusí to být nutně člověk ve špatné životní situaci, bohatě postačí obyčejná sobeckost, morální lhostejnost či potřeba neustále si na něco za každou cenu stěžovat, tzv. „dezolát bez příčiny“. Jako aktuální příklady použijeme období pandemie a současný válečný stav mezi Ruskem a Ukrajinou – čím to, že většina internetových konspirátorů, která tak vehementně brojila proti covidovým opatřením, nošení roušek či očkování plynule přešla k protivládní rétorice? Je to totiž výborný obětní beránek, jehož hustá srst krásně absorbuje naše frustrace a problémy tak efektivně, že za ně najednou vlastně může někdo jiný. Dezolát je člověk, který nechápe rozdíl mezi tím, proč byli za terorismus odsouzeni recidivisté Tušl a Čermák, nikoliv však už starosta Řeporyjí Pavel Novotný za svůj výrok „Češi jsou nejhorší, válku na ně“. Tento rozdíl je velice jednoduchý – Tušl a Čermák, parazité společnosti s několika exekucemi na krku, kteří během pandemie pronásledovali např. předního biologa Jaroslava Flegra, následně vybízeli k násilí na ukrajinských uprchlících, přičemž se veřejně promenádovali s ruskou vlajkou a otevřeně vyjadřovali podporu válečnému zločinci Vladimíru Putinovi, myslí veškeré své jednání naprosto vážně. Kdežto Pavel Novotný, mysleme si o něm cokoliv, pouze poněkud explicitně naznačil, že všem těm, kteří vyjadřují podporu ruskému agresorovi by přál zažít to, co denně zažívají ukrajinští civilisté, tedy hromadné znásilňování žen před očima jejich vlastních dětí, bezdůvodné vyvražďování celých rodin apod., viz např. loňský masakr v Buči. Dezolát je člověk, který je ochoten zpochybňovat práci bezpečnostních i soudních orgánů a označovat nyní hledaného Tomáše Čermáka jako oběť systému a lidového hrdinu. Dezolát je člověk, který slepě hltá veškeré dezinformace a přesvědčen svou vlastní výjimečností má pocit, že „on ví“ a ostatní jedince s odlišným názorem nazývá ovcemi. Dezolát je člověk, který za bílého dne bezdůvodně napadne dvě ukrajinské ženy tak, že jedna z nich skončí v nemocnici. Dezolát je omezený, sobecký, nenávistný a morálně pokřivený člověk. Už chápeme?