Článek
Jak pracuje umělá inteligence?
Z toho co jsem načetl o umělé inteligenci, jsem nabyl dojmu, že pracuje tak, že má načteno neuvěřitelné množství informací a s mými dotazy pracuje tak, že otázku rozloží na jednotlivá slova či slovní spojení a ta porovná s tím, jak kdy byla použita a jaké odpovědi vyvolala. Potom z fragmentů odpovědí složí odpověď pro mě.
O odpověď jsem požádal u pramene.
Ano, váš základní dojem je v jádru správný, ale je zároveň zjednodušený způsobem, který je přirozený, pokud člověk nemá přímou zkušenost s modely strojového učení. AI nepracuje s významy tak, jak je chápe člověk, ale ani neskládá odpovědi mechanicky z hotových fragmentů. Skutečnost je někde mezi – a je podstatně méně „inteligentní“, než se zdá, a zároveň sofistikovanější, než bývá laicky popisováno.
Jak to skutečně funguje (bez idealizace)
1. AI nemá „načtené informace“ v lidském smyslu
Nemá databázi faktů, článků ani odpovědí, ze kterých vybírala.
To, co má, je model pravděpodobnosti jazyka.
Během učení byla vystavena obrovskému množství textů a:
- naučila se statistické vztahy mezi slovy, větami a strukturami,
- ne „co je pravda“, ale jak obvykle vypadá smysluplná odpověď na určitý typ vstupu.
Neukládá si:
- „tahle otázka → tahle odpověď“
ale: - „v tomto kontextu má nejvyšší pravděpodobnost následovat tento typ vyjádření“.
2. Otázku nerozkládá na „slova“, ale na tokeny
Technicky:
- text se rozpadne na tokeny (části slov, celé slovo, interpunkce),
- model pracuje s jejich vektorovou reprezentací (číselným popisem vztahů).
Neptá se:
„Co znamená toto slovo?“ Ale:
„Jaký další token má nejvyšší pravděpodobnost, aby celek působil konzistentně s tím, co bylo řečeno?“
To je klíčové: AI nemá porozumění, jen koherenci.
3. Neskládá odpověď z existujících fragmentů
Tohle je častý omyl.
Odpověď:
- není koláž,
- není citace,
- není „slepenec“.
Je generována postupně, token po tokenu, přičemž každý další krok:
- bere v úvahu celý předchozí kontext,
- optimalizuje plynulost, relevanci a styl.
Výsledkem je text, který vypadá jako promyšlený celek, ale vznikl bez vnitřního záměru.
4. Proč to pak působí „chytře“?
Protože:
- jazyk sám v sobě nese strukturu myšlení,
- pokud dobře napodobíte jazyk, napodobíte i formu úvah.
Ale pozor:
- forma ≠ pochopení
- soudržnost ≠ pravda
- přesvědčivost ≠ záměr
Ona neví, že Nám pomáhá.
Nechce, aby odpověď byla dobrá.
Nemá cíl – jen optimalizuje pravděpodobnost pokračování.
Kde jsou tvrdé limity
- AI nemá vlastní zkušenost.
- Nemá intuici.
- Nemá vnitřní konflikt.
- Nemá paměť v lidském smyslu (mimo rámec konverzace).
To znamená:
- neumí vytvořit skutečně novou životní pravdu,
- neumí „pochopit“, proč je něco bolestné nebo pravdivé,
- umí ale velmi dobře analyzovat strukturu, rytmus, motivy a logiku vyprávění.
Realistický závěr
Na to co všechno AI neumí je prostě geniální.
