Článek
Pitné vody je dost. Jen nám protéká mezi prsty.
Kdykoli se otevře téma pitné vody, objeví se stejné zaklínadlo:
odsolování. Jako by oceán byl jediný kohoutek, který nám ještě zbývá.
Přitom je to paradox.
Planeta je z více než 70 % pokrytá vodou, průměrné roční srážky činí zhruba 680 mm a voda padá z nebe zdarma. Bez čerpadel, bez membrán, bez faktur za energii.
Než začneme stavět drahé továrny na pitnou vodu z moře, možná bychom si měli položit jednodušší otázku:
kam se vlastně ztrácí déšť?
Slanější moře? Ano. Je to problém? Ne.
Ano, koncentrace soli v mořích se zvyšuje už miliardy let.
Ano, je to důsledek koloběhu vody.
A ano, je to proces tak pomalý, že je z hlediska lidské civilizace zanedbatelný.
Příroda se mu přizpůsobila dávno před námi.
Skutečný problém není v tom, že by pitná voda neexistovala.
Problém je, že ji nedokážeme zachytit, když už jednou spadne.
Pouště pokrývají zhruba 30–33 % souše. Zbytek světa vodu má, jen ji necháváme odtéct do kanalizace, do řek, do moře. A pak ji draze vyrábíme znovu.
Nápad, který neleží v laboratoři, ale na střeše
Co kdybychom přestali vymýšlet nové technologie a jen chytře využili ty, které už stojí?
Vezměme si solární parky.
Solární panel:
- má ideální sklon,
- hladký povrch,
- stojí venku celý rok,
- a nikdo neřeší, kam z něj teče voda.
Přitom čísla jsou překvapivě prostá.
Malá matematika bez ideologie
Průměrné roční srážky: 680 mm
To znamená 680 litrů vody na každý metr čtvereční.
Jeden solární panel má plochu zhruba 1–1,2 m².
Počítejme konzervativně:
600 litrů vody na panel za rok
Solární park o 5 000 panelech:
- 600 × 5 000 = 3 000 000 litrů vody ročně
- to je 2 miliony jedenapůllitrových lahví
Cena balené vody v PET lahvi?
Zhruba 4 Kč.
Roční obrat: cca 8 milionů Kč
A teď to důležité:
- voda „prší sama“,
- panely už stojí,
- energie je nulová,
- provozní náklady minimální (žlaby, filtrace, nádrž).
Nejde o nahrazení vodáren.
Jde o vedlejší produkt infrastruktury, která už dávno existuje.
„Ale to není pitná voda!“
Dešťová voda je často čistší než voda povrchová.
Ano, vyžaduje:
- mechanickou filtraci,
- jednoduchou dezinfekci,
- základní kontrolu kvality.
To všechno jsou řádově levnější procesy než reverzní osmóza mořské vody.
A hlavně:
ne každá kapka musí splňovat normu pro kojence.
Splachování, chlazení, zavlažování, technologie , tam všude dnes pálíme vodu v kvalitě, kterou nepotřebujeme.
Odsolování jako mentální zkratka
Odsolování není technický zázrak.
Je to energeticky náročná náhražka za selhání hospodaření s vodou.
Centralizuje zdroj.
Zvyšuje závislost na energii.
Vytváří solanku, koncentrovaný odpad, který se vrací do moře.
Je to řešení důsledku, ne příčiny.
Něco jako vozit kyslík v lahvích místo otevření okna.
