Hlavní obsah

Rodiče prodali chalupu, kde jsem strávila dětství. Nový majitel mi pak ukázal smlouvu s mým podpisem

Foto: Bára Divá / Open AI / DALL-E

Ilustrační obrázek

Na chalupě po prarodičích jsem prožila část dětství. Rodiče mi slibovali, že jednou připadne mně. Když ji pak prodali, tvrdili, že na to měli právo. Jenže nový majitel mi při náhodném setkání ukázal kupní smlouvu. Na jedné stránce byl můj podpis.

Článek

Chalupa v jižních Čechách patřila původně mým prarodičům. Každé léto jsem tam trávila celé prázdniny, pomáhala dědečkovi na zahradě a s babičkou pekla koláče.

Když prarodiče zemřeli, rodiče chalupu zdědili. Několikrát mi řekli, že ji jednou dostanu, protože můj bratr o ni nikdy neměl zájem.

Před šesti lety jsme dokonce podepsali darovací smlouvu. Chalupa přešla do mého vlastnictví, ale rodiče ji dál využívali a já jim nechala klíče.

Nikdy by mě nenapadlo, že právě toho jednoho dne využijí.

O prodeji jsem se dozvěděla od sousedky

Letos na jaře mi zavolala sousedka z vedlejší chalupy.

Ptala se, proč jsem nemovitost prodala a jestli se s novými majiteli znám.

Nechápala jsem.

Rodiče mi o žádném prodeji neřekli. Když jsem jim zavolala, matka odpověděla, že chalupa byla příliš nákladná a rozhodli se ji prodat.

Připomněla jsem jí, že nemovitost patří mně.

„Vždyť jsme ti ji dali my. Tak jsme s ní mohli taky naložit,“ prohlásila.

Okamžitě jsem si ověřila údaje v katastru nemovitostí.

Chalupa už skutečně měla nového vlastníka.

Nový majitel mi ukázal můj podpis

S novým majitelem jsem se sešla přímo na chalupě. Byl to muž kolem padesátky, který nemovitost koupil pro svou rodinu.

Vysvětlila jsem mu, že jsem s prodejem nikdy nesouhlasila.

Zarazil se.

Pak mi ukázal kopii kupní smlouvy.

Byla jsem v ní uvedená jako prodávající a na poslední straně byl podpis připomínající můj.

Jenže já žádnou smlouvu nepodepisovala.

Součástí dokumentace byla také plná moc, podle které měli rodiče jednat mým jménem.

Ani tu jsem nikdy neviděla.

Rodiče tvrdili, že šlo jen o formalitu

Když jsem je s dokumenty konfrontovala, otec se rozčílil.

„Chalupa byla původně naše. Ty bys ji stejně nikdy neprodala.“

Zeptala jsem se, kdo dokumenty podepsal.

Matka začala plakat a tvrdila, že potřebovali peníze na bratrovy dluhy.

Nakonec přiznala, že věděli, že s prodejem nebudu souhlasit. Proto prý všechno zařídili beze mě.

„Mysleli jsme, že to pochopíš, až ti to vysvětlíme,“ řekla.

Jenže já jsem právě zjistila, že někdo použil můj podpis k prodeji mé nemovitosti.

Peníze dostal bratr, já přišla o chalupu

Chalupa se prodala za 3,2 milionu korun.

Značnou část peněz rodiče použili na splacení bratrových závazků. Zbytek si ponechali.

Bratr o všem věděl.

Když jsem se ho zeptala, proč mě nevaroval, odpověděl, že se nechtěl plést do rozhodování rodičů.

Obrátila jsem se na advokáta a podala trestní oznámení kvůli podezření na padělání podpisu.

Současně jsme začali řešit právní kroky týkající se převodu vlastnictví.

Nový majitel tvrdí, že jednal v dobré víře a o ničem nevěděl. Chápu, že se také ocitl v nepříjemné situaci.

Jenže já odmítám přijmout, že jsem měla přijít o vlastní majetek kvůli dluhům svého bratra.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz