Článek
Iveta žila s Davidem čtyři roky. Mluvili o příjmech, úsporách i předchozích půjčkách. Iveta splácela úvěr na auto, David tvrdil, že žádné dluhy nemá.
Když našli dům za necelých šest milionů, nechali si spočítat hypotéku. Měli našetřeno dvacet procent ceny a oba vydělávali dost na plánovanou splátku.
Bankéř však při kontrole Davidových závazků narazil na ručení za cizí úvěr. Zůstatek přesahoval 700 tisíc korun a banka s ním musela počítat. Iveta se na partnera podívala, ale ten sklopil oči. David přitom po celou schůzku mlčel.
Ručil bývalé partnerce
David nejprve tvrdil, že jde o starou formalitu. Až cestou z banky přiznal, že před pěti lety pomohl tehdejší partnerce Lucii získat půjčku na otevření kosmetického salonu.
Rozešli se o rok později, jeho ručení však nezaniklo. Lucie úvěr stále splácela a věřitel neměl důvod Davida ze závazku uvolnit.
Iveta se zeptala, proč jí o tom neřekl. Odpověděl, že splátky platí Lucie, takže to nepovažoval za svůj dluh. Bál se také, že by Iveta žárlila kvůli ženě, se kterou se už nestýká.
Pak vyšlo najevo, že Lucie se dvakrát opozdila a David za ni splátku uhradil. Ani o těchto platbách Iveta nevěděla.
Hypotéka se odložila
Banka byla ochotná páru půjčit výrazně nižší částku. Druhou možností bylo, aby David z ručení vystoupil. To ale záviselo na souhlasu věřitele a finanční situaci bývalé partnerky.
David Lucii požádal o refinancování bez jeho účasti. Ukázalo se však, že její příjmy nestačí. Závazek měl trvat ještě téměř tři roky.
Navrhl, že hypotéku vezme pouze Iveta a on jí bude přispívat. Odmítla. Nechtěla nést celý úvěr sama a doufat, že partner nebude muset platit cizí dluh.
Nešlo jen o bývalou partnerku
Dům koupil jiný zájemce. Iveta s Davidem se nerozešli, ale společné bydlení odložili. David jí ukázal smlouvu o ručení i své účty a slíbil, že o dalších závazcích nebude mlčet.
Ivetu nezranilo, že kdysi pomohl ženě, kterou měl rád. Vadilo jí, že s ní plánoval hypotéku na desítky let, přestože věděl o riziku pro jejich společné finance.
