Šéf po mně chtěl, abych byla na telefonu i o dovolené. Když jsem zavolala v neděli jemu, vyhodil mě

Před odjezdem na týdenní dovolenou na Šumavu jsem dokončila všechny úkoly a kolegům připravila podrobný přehled. Šéf přesto požadoval, abych zůstala dostupná.

„Kdyby hořelo, musíme se ti dovolat,“ řekl.

Ze zkušenosti jsem věděla, že v naší firmě hořelo skoro všechno. Klient, který chtěl změnit jednu větu v prezentaci. Tabulka, kterou nikdo nemohl najít. Faktura splatná až za dva týdny.

Během pěti dnů mi kolegové volali sedmkrát. Jednou v půl osmé ráno, podruhé při večeři a potřetí během výletu. Dvakrát se ozval přímo šéf. Ani jeden problém nebyl natolik urgentní, aby nemohl počkat do mého návratu.

Přesto jsem pokaždé zvedla telefon. Nechtěla jsem působit jako člověk, na kterého není spoleh.

O tři týdny později se objevil skutečný problém. V pondělí ráno měla odstartovat drahá kampaň, ale dodavatel v neděli odpoledne upozornil na chybu v rozpočtu. Bez potvrzení šéfa jsme nemohli změnu schválit. Pokud bychom nic neudělali, firma mohla zbytečně přijít o desítky tisíc.

Poslala jsem mu zprávu a po půlhodině zavolala. Telefon odmítl. Za chvíli napsal, jestli se stalo něco opravdu vážného.

Stručně jsem situaci vysvětlila a požádala ho o jediné slovo: schválit, nebo zastavit.

Odpověděl, že je neděle a mám respektovat jeho soukromí. Rozhodla jsem tedy podle dostupných informací a spuštění kampaně pozastavila.

V pondělí mi vyčetl, že jsem jednala bez dostatečné odvahy a firmu vystavila komplikacím.

Připomněla jsem mu, že po mně požaduje dostupnost i během dovolené, zatímco sám odmítl dvouminutový telefonát v situaci, kdy šlo o skutečné peníze.

Nezvýšila jsem hlas a neurážela ho. Pouze jsem nahlas popsala dvojí metr, který všichni ve firmě znali, ale nikdo se o něm neodvážil mluvit.

Odpoledne si mě zavolal znovu. Oznámil mi, že ztratil důvěru v můj úsudek a naše spolupráce končí. Prý potřebuji nad sebou příliš mnoho vedení, ale zároveň nerespektuji jeho autoritu.

Dnes už vím, že mě nevyhodil kvůli jednomu nedělnímu telefonátu. Vyhodil mě proto, že jsem jeho vlastní pravidla použila také na něj.

Ve firmě totiž neplatilo, že důležité věci nepočkají. Platilo jen, že šéfův čas měl hodnotu a náš byl firmě k dispozici zdarma.