Článek
To jenom dál dokazuje naprostou neschopnost aspoň chvíli poslouchat, co si občané a občanky myslí. A nejde pouze o voliče opozice, ale i vládních stran.
Průzkumy jasně ukazují alarmující nedůvěru ve vládu - podle dat Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM) z dubna letošního roku je s činností současné vlády spokojených 27 % Čechů, výsledek je nejhorší od kabinetu Petra Nečase v roce 2013 (vzpomínáte jak to tehdy dopadlo?). Přitom, ale SPOLU a PirSTAN ve volbách získali dohromady 43,41 %. Lze se tedy domnívat, že vláda nemá podporu ani svých vlastních voličů.
Vážně je to kampaň?
Argument Babišem tedy nedává vůbec smysl a působí jen jako další výmluva. Namísto toho, aby se vláda na alespoň na chvíli zamyslela nad tím, jestli na té kritice přece jen něco nebude. Ano, dezinformace jsou v českém prostředí problém, příslušné úřady a instituce před nimi varují opakovaně, ale svádět svoji neoblíbenost jen na ně a na kampaň opozice je přinejmenším krátkozraké. Samozřejmě, že opozice vede kampaň proti vládě, tak tomu v demokratickém prostředí je vždy, pokud má ale vláda pevnou pozici, neměla by jí taková kampaň otřásat v základech. Ruku na srdce, nepřipomíná vám to trochu věčné ukňourané stížnosti právě Andreje Babiše, že všechny jeho problémy a přešlapy jsou jenom kampaň?
3 ministři a tisíc a jeden přešlap
Nízké preference své strany se pokusil pěkně po svém vyřešit Marian Jurečka naprosto skandálním příspěvkem na sociálních sítích o tom, kdo vlastně bere ty sociální dávky. Tento krok lze interpretovat jako cílení na nejnižší pudy s největší pravděpodobností příznivců jeho stranického kolegy Jiřího Čunka. Ministr Jurečka se ale, jak je u představitelů této vlády obvyklé, netrefil. Okamžitá a ostrá reakce na sociálních sítích ukázala, že na oblíbenou techniku politiků po celém světě - dát nespokojeným, přehlíženým a ohroženým občanům snadný cíl v podobě ještě níže postavené skupiny obyvatel (nejčastěji menšiny), naštěstí už dávno neslyšíme. Následovala, dnes již obvyklá řada „vysvětlení“, že to pan ministr přeci takto nemyslel.
Naprostou politickou neobratnost opakovaně předvádí také ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Samozřejmě, situace v našem zdravotnictví je velmi špatná, je v něm spousta problémů, které jsou dlouhodobě neřešené a vinit z nich pouze současnou vládu není na místě. Ještě nedávno jsme si ale v zoufalství utahovali z vlády, jejíž ministři se v úřadu střídali jako apoštolové na orloji v době bezprecedentní pandemie Covidu-19. Laťka je tedy proklatě nízko. Co ale dělá současný ministr? Místo toho, aby naslouchal lidem, kteří mají oprávněné obavy z nedostatku léků, arogantně z nich dělá paranoidní panikáře. A v odpovědi mladému lékaři, který si stěžoval na množství vyžadovaných přesčasů odpoví, že když se mu to nelíbí, tak ať jde pracovat jinam. Skvělé doporučení v situaci, kdy zejména regiony trpí dlouhodobým nedostatkem lékařů a mladí talentovaní profesionálové ve zdravotnictví odcházejí do zahraničí. Tento komentář a následné rozhodnutí vlády o zdvojnásobení přesčasů lékařů situaci ještě dál vyostřuje.
Kauzy a přešlapy Pavla Blažka nebudu popisovat do detailů, zdá se, že by to totiž vydalo na celou knihu. Je ale naprosto skandální, že takový člověk je ze všech úřadů právě ministrem spravedlnosti. Petr Fiala k situaci říká, že v ODS na toto místo nikoho lepšího nemá. Opravdu ve straně, která má přes 11 tisíc členů nejsou jiní schopní právníci, nebo právničky, kteří by mohli vést ministerstvo lépe než Pavel Blažek? Zejména v situaci, kdy se zdá, že lépe než současný ministr by to dokázal v podstatě kdokoli?
Kdo za to může?
Tři měsíce maximálně, tak dlouho bych ještě byla ochotná tolerovat výmluvy na „ty před námi“. Voliči vědí, že ti před vámi to dělali špatně. Proto nezvolili je, ale vás. Zkuste si představit, že po dvou letech v zaměstnání řeknete nadřízenému nebo nadřízené, že za to nemůžete vy ale váš předchůdce. Asi by vám to moc neprošlo. Proč bychom to měli tolerovat u politiků? Mě, jako občanku České republiky, nezajímá, kdo za to může - spousta problémů, které musíme řešit je dlouhodobě zanedbaná, mě zajímá, co s nimi budete dělat.
Tento text není v žádném případě přehledem všech problematických členů současné vlády, také nemá za cíl chválit opozici. Je to výběr několika příkladů situací, kdy současná vláda ukazuje naprosté odtržení od reality. Frustrace se šíří českou společností, především proto, že jsme měli očekávání. Slíbili jste nám, že budete jiní, lepší. Jsme zklamaní, protože i když jsme vám to možná tak úplně nevěřili, dovolili jsme si doufat.
Zbývají vám dva roky mandátu. Kdyby byly volby zítra porazí vás Andrej Babiš a vy si zase budete stěžovat, že za to můžou nevzdělanci z vesnic, dezinformace a voliči, kteří prostě nechápou, že on je nebezpečí a vy jste řešení. Andrej Babiš (a další extremistická uskupení typu SPD) skutečně ohrožují demokracii a budoucnost tohoto státu. Vy jste slíbili, že s tím něco uděláte a my jsme vám dali příležitost. Jestli s ní budete nadále nakládat tak, jako doposud, nedivte se, až druhou šanci nedostanete.
