Hlavní obsah
Umění a zábava

Zrození Venuše: Jak useknuté mužství stvořilo ikonu krásy

Foto: zdroj Wikimedia Commons

Od krve v moři až po bond girl v bikinách – Botticelliho bohyně ukazuje, že krása má občas velmi bizarní začátky.

Článek

Když Sandro Botticelli někdy kolem roku 1485 maloval obraz Zrození Venuše, určitě netušil, že stvoří motiv, který se dostane až do akčních filmů za stovky let. Tedy, jistě by si nepředstavil ani ty akční filmy.

Ovšem jeho bohyně na lastuře se stala ikonou renesance – vznešený návrat k antickým ideálům i decentní provokace pro středověké mravokárce.

Na plátně je Venuše všechno: čistá panna, pohanská bohyně, alegorie jara… a tak trochu modelka s mírně odtažitým pohledem, jako by přemýšlela, co si oblékne na večeři s Medicejskými.

Pokud vám její slavný výstup z mořské pěny připadá povědomý, není to náhoda. Pronikla do západní kultury a dostala se i do Bondovek.

Ale ono „zrozena z mořské pěny“ je mnohem méně poetické, než by se mohlo zdát. Víte, Venuše neboli řecká Afrodíté se zrodila ze semene titána Úrana čili Ceala. Ten vládl zemi i moři a z jeho spojení s matkou Gaiou (ano, matkou) vznikli titáni, kyklopové a další potvory. Jenže Úranos své děti neměl moc v lásce a mnohé z nich uvrhl do propasti, což se nelíbilo jeho (i jejich) mamince. Ta přesvědčila nejodvážnějšího z nich, Krona (latinsky Saturna), aby Úrana zabil. Ten mu usekl mužství, očividně i s varlaty, a zahodil do moře. A takto vznikla řecká Afrodíté čili latinsky Venuše. Venuše je tak starší než vládce bohů a další obyvatelé Olympu, kteří se narodili až později jako děti právě Krona (Saturna). Ten své děti pro jistotu jedl, ale to je jiný příběh a jiný slavný obraz.

Foto: zdroj: Wikimedia Commons

Francisco Goya, 1820-1823

Jak šel čas s Venuší

Sám Botticelli navazoval (jistě i vědomě) na antické vzory, ačkoliv například tuto fresku z Pompejí si prohlédnout nemohl, protože Pompeje byly odhaleny až mnohem později.

Foto: zdroj Wikimedia commons

Afrodíta z fresky v Pompejích

Stejnou scénu z antické mytologie vykreslili i další umělci.

Foto: zdroj: Wikimedia Commons

Tizian, 1520-25

Foto: Zdroj: Wikimedia Commons

Gustave Moreau, 1866

Foto: Zdroj: Wikimedia Commons

James McNeill Whistler, c. 1866-1870

Foto: Zdroj Wikimedia Commons

Charles Haslewood Shannon, 1923

Slavný Botticelliho obraz se objevuje třeba na přebalu desky Lady Gaga z roku 2013.

Foto: Zdroj: WIkimedia Commons

Artpop obálka

Venuše inspirovala také název i obálku nepříliš úspěšné sci-fi Philipa Josefa Farmera.

Foto: Zdroj Wikimedia Commons

Venusonahal

Venuše ve filmu

Právě odkaz Botticelliho Venuše inspiroval scénáristy Dr. No. Když se Ursula Andress ve slavné Bondovce vynořila z vln, tak přenesla ikonický moment na filmové plátno. O několik let později si roli Venuše střihla Halle Berry v Bondovce Dnes neumírej.

Foto: Zdroj: Wikimedia Commons

Hally Berry / Ursula Andress

Ať už šlo o nožík na opasku, nebo sexy bikiny, původní vzor měly obě scény stejný: Botticelliho nadpozemská Venuše.

Od Florencie až po Hollywood – málokterý obraz dokázal tak elegantně spojit starověký mýtus, renesanční ideály a moderní kulturu, kde se bohyně mění v bond girl s potápěčským nožem. Inu, krása je věčná. A někdy i trochu ironická.

Děkuji, že mě čtete. Upište se k odběru a přidejte se do party, která chce chápat dějiny.

Zdroje:

Ernes Gombrich, Příběh umění, Argo 1997

Wikimedia Commons

Google Pixel Art

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz