Zrození Venuše: Jak useknuté mužství stvořilo ikonu krásy

Když Sandro Botticelli někdy kolem roku 1485 maloval obraz Zrození Venuše, určitě netušil, že stvoří motiv, který se dostane až do akčních filmů za stovky let. Tedy, jistě by si nepředstavil ani ty akční filmy.

Ovšem jeho bohyně na lastuře se stala ikonou renesance – vznešený návrat k antickým ideálům i decentní provokace pro středověké mravokárce.

Na plátně je Venuše všechno: čistá panna, pohanská bohyně, alegorie jara… a tak trochu modelka s mírně odtažitým pohledem, jako by přemýšlela, co si oblékne na večeři s Medicejskými.

Pokud vám její slavný výstup z mořské pěny připadá povědomý, není to náhoda. Pronikla do západní kultury a dostala se i do Bondovek.

Ale ono „zrozena z mořské pěny“ je mnohem méně poetické, než by se mohlo zdát. Víte, Venuše neboli řecká Afrodíté se zrodila ze semene titána Úrana čili Ceala. Ten vládl zemi i moři a z jeho spojení s matkou Gaiou (ano, matkou) vznikli titáni, kyklopové a další potvory. Jenže Úranos své děti neměl moc v lásce a mnohé z nich uvrhl do propasti, což se nelíbilo jeho (i jejich) mamince. Ta přesvědčila nejodvážnějšího z nich, Krona (latinsky Saturna), aby Úrana zabil. Ten mu usekl mužství, očividně i s varlaty, a zahodil do moře. A takto vznikla řecká Afrodíté čili latinsky Venuše. Venuše je tak starší než vládce bohů a další obyvatelé Olympu, kteří se narodili až později jako děti právě Krona (Saturna). Ten své děti pro jistotu jedl, ale to je jiný příběh a jiný slavný obraz.

Sám Botticelli navazoval (jistě i vědomě) na antické vzory, ačkoliv například tuto fresku z Pompejí si prohlédnout nemohl, protože Pompeje byly odhaleny až mnohem později.

Stejnou scénu z antické mytologie vykreslili i další umělci.

Slavný Botticelliho obraz se objevuje třeba na přebalu desky Lady Gaga z roku 2013.

Venuše inspirovala také název i obálku nepříliš úspěšné sci-fi Philipa Josefa Farmera.

Právě odkaz Botticelliho Venuše inspiroval scénáristy Dr. No. Když se Ursula Andress ve slavné Bondovce vynořila z vln, tak přenesla ikonický moment na filmové plátno. O několik let později si roli Venuše střihla Halle Berry v Bondovce Dnes neumírej.

Ať už šlo o nožík na opasku, nebo sexy bikiny, původní vzor měly obě scény stejný: Botticelliho nadpozemská Venuše.

Od Florencie až po Hollywood – málokterý obraz dokázal tak elegantně spojit starověký mýtus, renesanční ideály a moderní kulturu, kde se bohyně mění v bond girl s potápěčským nožem. Inu, krása je věčná. A někdy i trochu ironická.

Děkuji, že mě čtete. Upište se k odběru a přidejte se do party, která chce chápat dějiny.

Zdroje:

Ernes Gombrich, Příběh umění, Argo 1997

Wikimedia Commons

Google Pixel Art