Článek
„Naše jsou české Dušičky! Americké svátky neslavíme!“ to jsou věty, které určitě každý příznivce Halloweenu už někdy zaslechl. Pravda je taková, že naše je ve skutečnosti obojí, stačí se jen podívat pod ten novodobý americký obal hlouběji do minulosti.
Svátek Samhain
Počátky Haloweenu sahají ke keltskému svátku Samhainu, který se slavil v noci z 31. října na 1. listopadu. Pro pohanské Kelty to byla magická noc, která znamenala zlom mezi létem a temným zimním obdobím. Byl to jejich nejdůležitější svátek a byl brán jako začátek Nového roku.
Konec starého, začátek nového. Staré ohně se měly uhasit a domy vymést. Bylo po sklizni a nastávalo období zimní nejistoty, chladu i smrti. Věřilo se, že v tuto noc mizí hranice mezi světem živých a mrtvých a duše zesnulých předků i zlí duchové bloudí opět mezi živými.
K tomu se pojí právě i dva nejznámější zvyky, které se zachovaly dodnes. Ten první je samozřejmě dlabání a vyřezávání zeleniny. Dýně bychom tu tehdy hledali marně, nejběžnější zeleninou Evropy byl tuřín. Do vydlabaných tuřínů se vyřezaly obličeje, vložily žhavé uhlíky a umístili poblíž obydlí.
Pomocí těchto luceren v podobě svítících tuřínových hlav, měly duše předků nalézt cestu domů, aby se znovu setkaly se svými blízkými. Zároveň také sloužily jako ochrana před zlými duchy a dalšími bytostmi z podsvětí, které se této noci toulaly krajinou.
Tuřínové hlavy jsou mnohem děsivější než dýně. Tato je z Irska.
Druhým tradičním zvykem jsou převleky, lidé na sebe navlékali různé staré hadry a pomalovávali si obličeje, opět z důvodu ochrany před zlými entitami, které tímto způsobem měli zmást a „zapadnout“ tím mezi ně. Postupem času se k tomu přidalo i strašení sousedů a tropení žertů.
Celá lidová slavnost se samozřejmě nesla i v zábavném duchu, pojila se i s oslavou sklizně, jídlem a pitím a všeobecným veselím. Občerstvení se předkládalo i duchům jako obětina. Dodnes se rituály Samhainu udržely především u anglosaských národů, na Britských ostrovech a v Irsku, kde se konají průvody masek a další tradiční rituály. Známé jsou např. každoroční oslavy ve skotském Edinburghu.
Žádná Amerika
Samhain je tedy svátkem keltským a jak dobře víme, Keltové z kmene Bójů obývali několik staletí (cca od 4. do 1. století př.n.l.) i území dnešního Česka a „keltskou“ DNA v sobě dodnes mnoho Čechů stále má.
A jelikož se jednalo o nejdůležitější svátek v keltském kalendáři, musel být tedy prokazatelně tento prapůvodní „Halloween“ po několik staletí slaven i našimi předky přímo na našem území.
A to není všechno, lidové vydlabávání řep a tuřínů, se na českém venkově vyskytovalo i v 19. století, jak to např. zachytil profesor Čeněk Zíbrt v knize „Staročeské obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy“ z roku 1889. Vydlabaný obličej z řepy, neboli „bubák“ se vystavoval za okno nebo do světnice. Význam to mělo i po tisících letech stále obdobný.
Halloween má tedy původ ryze evropský a je svým způsobem i náš. Není tedy žádný důvod se stydět za to, že dnes na tyto staré tradice v trochu modernějším pojetí znovu navážeme.
Halloween má silně pohanské kořeny.
Dnešní podoba
Jako každý velký pohanský svátek, i Samhain prošel pokřesťanštěním. Katolická církev používala geniální systém, kdy na staré pohanské svátky vždy naroubovala své vlastní a bez odporu se tak zakořenily.
Křesťanský Předvečer Všech svatých (anglicky „All Hallows' Eve“), tak připadl právě na poslední říjnový večer. Z jeho anglického názvu pak vznikl dnešní „Halloween“. Po slavnostech Všech svatých následují 2. listopadu naše dobře známé Dušičky, ty se nesou v poklidném až pietním duchu. Dle mého názoru se s rozjuchaným Halloweenem hezky doplňují a nejsou v žádném protikladu.
A jak tedy vznikl dnešní americký Halloween? Zvyky odvozené ze Samhainu přinesli do Ameriky v 19. století irští a skotští imigranti. Tvrdé tuříny vystřídaly vhodnější dýně a staly se jeho symbolem. Hlavní boom ale přišel až někdy v polovině 20. století, kdy se výrobci cukrovinek a masek chopili příležitosti a svátek se silně zkomercionalizoval.
Dobová halloweenská pohlednice.
Nosily se všemožné kostýmy a děti obcházely domy při trick or treat koledování („výhružka“, že pokud nedostanou koledu, něco provedou). V druhé polovině 20. století k velké popularizaci Halloweenu přispěly i hororové filmy a stal se tím příjemně strašidelným svátkem plným koster, duchů, upírů, čarodějnic a zombie. Tak jak ho známe dnes.
V této podobě se vrátil zpět do Británie a pak i do zbytku Evropy. Do ČR se Halloween logicky dostal až po revoluci v roce 1989, ale jeho obliba u nás v průběhu let stále narůstá. Původní evropský Samhain už sice obalila ta americká slupka s monstry a dýněmi, ale to vlastně není na škodu. Původní myšlenky a odkazy na staré tradice v Halloweenu stále zůstávají.
Zdroje:
