Článek
Čin-čin slávy, přinést své oběti;… tehdy ve znaku dýky na rukávu diverzních jednotek tu vypálili ty vesnice již vzteky bez sebe kazisvěti. Tedy nejdříve dobrovolné opuštění pevnůstky Stachelberg,… byvší Koňský trh na to nacpaný k prasknutí za fanatizujícího zvolání na oslavu Hitlera, stále stejnými křiklouny,… prostě občinu nevyměníš,… a za to se přece platí;… rána, bum-bác, kvílí kola v zatáčce,… povinné oběti, padni komu padni. Aktem cti stojíme na straně vítěze. A stále jedno jediný člověk v tradici, tradičně nesmělý, zatím trpěný, za tím vším pod tlakem zájmů stojící slávy-syn. Stojí opodál. A dotáhne to, až do samýho konce, i tehdy. A kdo dnes, ona ta
kniha soudců ze starý bichle Barnabáši, víš. Kdo zaplatí dnes, tedy zase, dnes, tehdy. Přece do kalendáře píšeme rok 2055, budou brzy Vánoce, a já tady… Ano, více než milion válečných obětí bezvýznamnýho bratrovražednýho se vyvádění, vyvádění stejným drilem otrlých, jako zběsilost sama, jinde nemožná věc. Ta genialita, jak jen vládcové mohli tušit, kde bestiálnost ještě zabere;… a ve vzduchu tehdy ještě dlouho viselo i to „B“, kdo podle tý starý židovský knihy zaplatí na životech odvetou,… to ono odříznutí si, odříznutí ze živýho, třeba masa z prdele, kudlou Kupce benátskýho, před takovou soudní lavicí stojícího obžalovanýho. Apropó. A zase se tu dějí věci vznešené, vznešené skutky i malé, a můžeme pokračovat, pokračovat v nevědomí si pravdy zpopularizovaný, tý třeba vskutku osobou zvláštní, dramatikem světovým, stojícím nejvýše na sudu s prachem, a provokujíce davy i krále. W. Shakespeare, a naše kotlina Bohemia, onen malý zázrak časů země-tvorby a dávno vylitýho moře zase se bouří, opakovaně, a vlny v mistrově pohádce zase olizují naše břehy, olizujeme si rány věčnýho kajicníka; právě v týto defektní, definitivní době velkohubých kazatelů hesel, stojíme jako hlavní hosté na knižní přehlídce v tom Frankfurtě právě tehdy. Právě v čas. Hesel starcem sformulovanýho ostroftipu, typu, jako vzývanýho tu archetypu, tedy tehdy: - Řídit se tím 11. přikázáním „… ostrouháš bližního svého, než on ostrouhá tebe…“ Svatouškové.
- "… šéf nikdy nevstává před devátou, a to berou na vě-
domí i poldové…"
-"… třeba jsem placený informátor, a to je poctivý řemes-
lo…" Volové.
- „… válka je negace racionálního chování…“ Stařec.
- „… pracovali jsme pro mír, a v míru jsme žili…“ Také stařec, časté jeho zazoufání si.
A tak hlavní řečnice; tedy řečniště, či sprostě „pulpit“ tam v tom Frankfurtě tehdy patřil nám, naší zemi, za pitomý čtvrt miliardy z rozpočtu,… že Shakespearové dřímají i tu v nás přece, tehdy za časů toho londýnskýho Globu, mluvilo anglicky na 5 milionů napříč světem,… tehdy tehdy a tam prvně zřela světlo i ona Zimní pohádka; a na to konto z časů Magny charty, tam ten prostor v tom frankfurtským městě rozezvučel kredit, morální kredit? Uměle již navýsost ozvučený prostor, rozezvučel sál hlásek vyslance, posla,… prostoru i ducha, tedy géniem loci ony nastavené kaše, se neslo slovo. Vůbec první bylo tu na Zemi prý slovo, a to slovo přece mělo být - posel. Poselství naší delegace, poselství vznesené již osůbkou na trhu etablovanou. Tedy referát hoden reprezentace, a že se opřel do všeho, jen ne do toho do čeho přitom měl. Třeba, a co děti, mají si kde hrát? Nebo, a co mládí a mladí v pařížských ulicích na nohou, a jejich vzor, vzdor, a ne tato reprezentace tu, jen kousek, vlastně kousek jinde násilím shromážděná, a zase jiná turistika, vedle kongresové tato,… i tak již je nebe nad Evropou nesmysly přecpané, na otočku letět přes půl kontinentu, jen tak z plezíru. A o těch studentech právě se z celý Francie sešlých před symbolickou Bastilou po svých, hlavně za svý;… a co tito tu v tom Frankfurtě vlastně chtějí,… co opěvují, o tý generaci „Z“ vědí, ani zmínky… A ta Dana Marková ze starý zemský marky, zřejmě za marky,… ta tu pomlouvá v náznaku vládu doma, ta přitom je aktuálně jen slabým čajíčkem, lipinou, toho požehnání tam, toho požadavku, jakoby truc-podniku od časů Bastily,…
