Škoda zapomněla vyrábět auta, která chceš

Co kdyby Škoda jednou přestala hrát na jistotu?

Co kdyby místo dalšího „strategického SUV pro fleet“ prostě práskla do stolu a oznámila:

„Tady to máte. Elektrické 110 R. 544 koní. Limitka 3 000 kusů.“

Internet by explodoval. A Škoda by byla po letech zase téma.

Protože lidé pořád chtějí auta, která nejsou jen excelová tabulka dojezdu, kufru a slevy. A původní 110 R byla přesně to – auto, které se kupovalo srdcem.

Dnešní Škoda vyrábí technicky dokonalá auta. Octavia, Superb, Kodiaq, Enyaq – všechno perfektní stroje. Jenže perfektní není totéž co žádané.

V nabídce značky není jediné auto, které by si dítě dalo na plakát. Nic, kvůli čemu by někdo šel do showroomu jen proto, že to chce vidět naživo.

A proto lidi tak žerou myšlenku moderního Erka.

Představte si to: Kupé nízké jak vztek. Blatníky jak z DTM. Karbonová střecha, Bremba, 400 kW, stovka za 3,4. A na kapotě okřídlený šíp.

Jenže právě ten šíp Škoda potichu pohřbívá. Jedno z nejstarších log v Evropě mizí. Nahrazuje ho sterilní nápis ŠKODA, který vypadá jak z PowerPointu.

Možná to funguje na marketingových workshopech. Ale na autech to zabíjí duši značky.

A v době, kdy většina aut vypadá jako variace na stejný aerodynamický bochník, je identita to poslední, co automobilku drží nad propadlištěm šedi.

Vyplatilo by se takové auto? Ne. A to je na tom to nejlepší.

Porsche taky nevydělává na 911. Ford nežije z Mustangu. Ale obě značky vědí, že bez ikon by byly jen další položkou v Excelu.

Auta jako 110 R nejsou o prodejích. Jsou o tom připomenout lidem, proč tu značku vůbec milují.

Možná se moderní 110 R nikdy nevyrobí. Ale kdyby stálo v autosalonu, šel bych se na něj podívat. A nebyl bych tam sám.

Protože automobilky neumírají, když přestanou vyrábět dobrá auta. Umírají, když přestanou vyrábět auta, která lidem zvednou tep.