Článek
K čemu je nám dobrý psychologický výzkum?
Českým společenským vědám se příliš nedaří, a psychologie není výjimkou. Detailně celou situaci již před pěti lety shrnul ve svém příspěvku ekonom Daniel Münich, a výsledek jeho textu je bohužel jednoznačný – z hlediska publikace výzkumných článků je na tom česká psychologie poměrně špatně.
Na nedávný komentář Petra Koubského o podceňované důležitosti sociálních věd Daniel Münich opět navázal s aktuálními daty, která ukazují, že se ani po pěti letech situace dramaticky nezměnila – ve zlepšování psychologického výzkumu skutečně máme na čem pracovat.
Nelze přitom tvrdit, že Česku věda nejde – například v oblasti chemie nebo materiálového inženýrství jsou čeští vědci úspěšní i na světové poměry, což ilustruje například dvojnásobné získání prestižního ERC grantu v chemii. S tím se psychologický výzkum nemůže srovnávat.
Jeho kvalita má přitom zásadní vliv na nejeden lidský osud, a projevuje se v několika oblastech. Které to jsou?
Vzdělávání psychologů
Vzdělávat nové generace psychologů je nutnost, která se bez hluboké expertízy vysokoškolských pedagogů neobejde. Tato míra expertízy přitom souvisí s kvalitou vědeckých výstupů a propisuje se tak i do publikační výkonnosti v lepších vědeckých časopisech.
Nejde ale nutně o to, že by lepší vhled do oboru vedl k publikování v lepších časopisech. V tomto případě je mnohem důležitější obrácený mechanismus – snaha o takovou publikaci sebou nese i nezbytné zvyšování expertízy. A právě ta je u vysokoškolských pedagogů nezbytná, aby mohli studentům poskytovat kvalitní vzdělání.
Veřejné duševní zdraví
Duševní zdraví Čechů strádá. Kromě dopadu na kvalitu života to sebou nese i výrazné ekonomické náklady, ať už v oblasti samotné léčby, nebo častější pracovní neschopnosti. Výzkum veřejného duševního zdraví nám poskytuje informace o tom, jak přesně systém péče o duševní zdraví funguje a jak bychom jej mohli zefektivnit. Čím kvalitnější výzkumníky v této oblasti budeme mít, tím lépe budeme umět nastavovat zdravotní a sociální systém tak, aby duševní zdraví chránil a podporoval. A to se vyplatí.
Testování znalostí a dovedností
Pro leckoho může být překvapením, že tvorba a vyhodnocování testů znalostí taktéž spadají do psychologie, přesněji řečeno do podoboru psychometrie. Znalost psychometrie je proto zásadní například pro tvorbu testů ve státních maturitách. Úspěšnost u maturitní zkoušky je důležitá nejenom pro testované studenty, ale v celkovém měřítku pro celou zemi, neboť na těchto absolventech a efektivním využití jejich potenciálu bude naše společnost dříve či později záviset.
Pokud nebudeme schopni přesně posoudit, kdo ovládá testované znalosti na požadované úrovni, zaděláváme si na systematicky neefektivní rozhodování s dopady na celé příští generace. A jsou to právě lidé se znalostí psychometrie, po kterých bychom měli zajištění funkčního a přesného testování požadovat. (Poznámka: Dostatečná psychometrická odbornost však v případě českých státních maturit nestačí. Pro detailnější komentář o nemožnosti vyhodnotit jejich fungování doporučuji tento text Hynka Cíglera.)
Testování se samozřejmě netýká jen maturit. Nedávná tragédie na Filozofické fakultě UK otevřela debatu o možném využívání psychotestů pro žadatele o zbrojní průkaz. Byli by to opět lidé s expertízou v oblasti testování a diagnostiky, kdo by měli hypotetický vývoj testů na starosti a jejichž dostatečná expertíza by nám měla ležet na srdci. V tuto chvíli se však nemusíme obávat – zavedení hromadných psychotestů pro žadatele o zbrojní průkaz není na pořadu dne. Mimo jiné proto, že na jejich vyhodnocování a případnou doplňující diagnostiku ani nemáme dostatek psychologů.
Klinická psychologie a psychoterapie
Ani ty psychologické obory, ve kterých se pracuje přímo s lidmi, se bez kvalitní vědy neobejdou. Díky vědeckým poznatkům mohou zjistit zda a jak jejich metody fungují, efektivní metody zlepšovat, a ty neefektivní eliminovat. Lepší psychologický výzkum by tímto způsobem přispěl k vyšší kvalitě psychologické péče.
...a to ještě není všechno
Za pomyslnou třešničku na dortu považuji možnosti využití psychologie v různých oblastech státní správy. Jak přesvědčit lidi, aby dodržovali pandemická opatření? Jak zvýšit úspory energie? Jak zamezit vlivu dezinformací na volební chování? Na tyto a další palčivé otázky by mohla psychologie poskytovat odpovědi – pokud bychom měli dostatek psychologických odborníků na správných místech státního aparátu.
Že takové využití psychologické vědy přináší cenné výsledky můžeme ilustrovat na příkladu britského Behavioural Insights teamu, který od roku 2010 radí britské vládě o tom, jak při tvorbě politických opatření zohlednit faktory lidského chování. Díky tomu tak může britská vláda například efektivně motivovat k preventivním prohlídkám nebo redukovat dopady gamblerství.
Neměli bychom ale zapomínat ani na unikátní přínos psychologického výzkumu v různých odvětvích soukromého sektoru, od marketingu přes vývoj chat-botů podporujících duševní zdraví až po efektivní řízení lidských zdrojů. Právě podpora kvalitního psychologického výzkumu tak může přispět k rozvoji dnes často diskutované znalostní ekonomiky.
Ale je to vůbec potřeba?
Někdo by přesto mohl namítnout, že špičkový psychologický výzkum není potřeba, a že si máme vystačit s evropským podprůměrem. Nemusíme přece generovat zajímavé myšlenky a publikovat nové články – stačí, když zahraniční výzkum přebereme a zavedeme jeho závěry do českého prostředí.
Jenže ani to není tak jednoduché. Zaprvé, o zahraničním výzkumu je třeba nejprve vůbec vědět, a navíc ho i kriticky posoudit. To se bez hluboké znalosti oboru dělá velmi těžko. Zadruhé, ani zavádění zahraničního výzkumu do českého prostředí není jednoduchá záležitost. Lokální kontext totiž mnohdy hraje zásadní roli, a dokud si nebudeme vědomi společenskovědních specifik české společnosti, můžeme narazit.
Uveďme příklad: představte si situaci, kdy v zahraniční zemi vyvinou nový terapeutický směr, který prokazuje vysokou účinnost. Abychom jej mohli využívat i v Česku, potřebovali bychom: vědět, že tato nová metoda existuje (tedy znát zahraniční literaturu), umět vyhodnotit přínos i limity této nové metody (znát metodologii a umět ji použít), rozšířit metodu v české odborné veřejnosti (dokázat stručně a srozumitelně komunikovat odborné poznatky), a nakonec zajistit a ověřit její fungování v rámci zdravotnického a sociální systému. Žádný z bodů se přitom bez psychologické expertízy neobejde.
Co s tím?
Česku by rozhodně vyšší úroveň psychologické vědy pomohla. Její zlepšení je ale kromě systematické a dlouhodobé snahy politiků, státních úředníků a akademiků také otázkou zájmu voličské základny.
Prvním krokem ke zlepšení by mohlo být dlouhodobě požadované navýšení financování společenskovědních a humanitních oborů. Pokud na rozhodování o rozpočtu nemáte žádný vliv, můžete si alespoň přečíst zmiňované texty Petra Koubského, Daniela Münicha nebo prohlášení iniciativy Hodina pravdy, které upozorňuje na tristní situaci ve financování těchto oborů. V neposlední řadě můžete dát najevo svým politickým reprezentantům, že Vám na kvalitě české psychologie alespoň trochu záleží…a že jejich práci v tomto ohledu sledujete.
