Článek
Yungas je v Bolívii nádhernou, ale především velmi nebezpečnou oblastí. Nachází se v blízkosti hlavního města La Paz a je známá hornatou krajinou, divokou řekou, ale i bujnou vegetací. Toto místo kromě místních obyvatel dobrovolně navštěvuje i mnoho dobrodruhů. Jenže, proč je tedy tato cesta tak nebezpečná? Jedná se o úzkou klikatou trasu vedoucí přes 60 km v horách, kde často dochází k tragickým nehodám. Cesta je bez krajnic podél hlubokých propastí, kde se jen obtížně vejde osobní automobil, natož autobus, který zde každý den několikrát projíždí. Pokud se odhodláte tuto silnici zdolat, je třeba se připravit nato, že z této komunikace není možnost pozdějšího úniku. Nedočkáte se ani přivolané pomoci, jelikož by jste zablokovali celou cestu v obou směrech. Na této cestě není žádné místo, kde by jste mohli vybočit z cesty a počkat na vysvobození. Nebývá tedy, než pokračovat v cestě a bezpečně dorazit do cíle.
Historie místa
Přezdívka Cesta smrti nevznikla náhodou. Tato horská silnice byla postavena v 30. letech 20. století a spojuje hlavní město La Paz s Coroico. Na první pohled to není ničím zajímavé místo, když se však dostanete do samotného centra, tak následně zjistíte, že cesta, která propojuje tyto dvě hlavní města je opravdu nebezpečná. Trasa, která začíná v nadmořské výšce přesahující 4 600 metrů a končí ve výšce kolem 1 200 metrů nad mořem nabízí velmi strmé a úzké cesty s velkým převýšením. V Bolívii se jezdí vpravo, jenže tato cesta se stala jednoznačnou výjimkou. Po levé straně se zde jezdí proto, aby si řidič, který se vyhýbá protijedoucímu vozidlu mohl včas zkontrolovat, zda mu kola nekloužou ze srázu dolů.
Jak vznikl tento děsivý název?
Jen samotný název Cesta smrti přináší člověku opravdu nepříjemný pocit. A vznikla prostě. Před deseti lety na tomto místě ještě vedla asfaltová cesta, která byla zbrusu nová a postavená na míru. Začaly po ní jezdit autobusy plné lidí, a také nákladní automobily, které převážely velmi těžké náklady. A to obousměrně! Cesta je ve většině míst široká kolem tří metrů, což je šířka tak na jedno osobní vozidlo, nikoliv na dva míjející se autobusy. A právě tyto autobusy se podílely na největší nehodovosti. Ale lidé tady jezdili v tomto stylu několik let. Bohužel vyhýbající se auta, ve většině případů cestu nezvládly a zřítily se ze srázu dolů. Velmi ohrožení byli také motocyklisté, kteří se řítili velkou rychlostí a nezvládli se vyhnout proti jedoucímu vozidlu.
Statistiky nehod jsou děsivé
Když však řidič udělal jednu jedinou chybu a sjel mimo vozovku, čekal na něho pád z extrémně strmého srázu, přibližně půl kilometru hluboký. Když došlo k nehodě v době, kdy byl provoz na cestě klidnější, nikdo nezjistil že ze srázu se zřítilo auto, cyklista či motorkář. Jak se datuje, zahynulo tady přibližně 300 lidí, denně to je alespoň jeden člověk, který se pustí do své neopatrné jízdy. Na tomto místě také turisté mohou vidět několik vzpomínkových křížů, které připomínají památku zde zesnulých lidí. Říká se, že místní lidé si i dnes rádi zkracují cestu, když se potřebují přepravit z jednoho města do druhého. Tato silnice smrti budí v lidech opravdu velký respekt. Dnes je zde provoz téměř nulový a tuto cestu vyhledávají především odvážní turisté, kteří většinou chodí po svých. Většina z nich se na toto místo vydává pouze se zkušeným průvodcem.
Zdroje: Eurozprávy, Planetacestování, wayway
