Článek
Španělsko nebylo vždy takové, jak jej známe dnes. Na sklonku prvního tisíciletí našeho letopočtu totiž většinu Pyrenejského poloostrova ovládali muslimové, kteří zde zanechali nesmazatelné stopy. Bylo tak nejzápadnější výspou islámského světa, a právě prožívalo svůj zlatý věk.
Období míru střídaly války
Po bouřlivých válkách a bojích o moc ale bylo na severu založeno křesťanské království Asturie, které se později rozšířilo do města León a přijalo jeho jméno. Postupně začaly vznikat i další drobné křesťanské státečky, například Kastilie, Galicie a Portugalsko. Ve východní části to pak byly útvary Navara a Aragon. Tyto malé státní útvary se pak zapojily do reconquisty, což je pojem, který označuje obnovování křesťanské vlády nad poloostrovem, který byl dříve v područí muslimů. Jednalo se o dlouhodobý proces, který byl provázen bouřlivými zvraty, během kterých se s železnou pravidelností střídala období míru a snášenlivosti mezi muslimy, křesťany a Židy s válkami a pogromy.
Nevěsta byla cílevědomá dáma
V patnáctém století představoval maurské panství na Pyrenejském poloostrově už jen malý emirát Granda. Naproti tomu zde vedle sebe existovaly dva mocné křesťanské státy Kastilie a Aragonská koruna. Jejich spojení pak odstartovalo vznik mocného Španělského království. K této přelomové události v evropských dějinách došlo díky sňatku dědičky kastilského trůnu Isabely Kastilské a dědice aragonského trůnu Ferdinanda II. Aragonského. Isabela se narodila 22. dubna 1451 jako dcera královského páru Jana II. Kastilského a Isabely Portugalské. Otec ale velmi záhy zemřel a malá Isabela putovala i s matkou do vyhnanství.
Sama si vybrala ženicha
Byla to ale zřejmě velmi chytrá dívka, protože se po nějakém čase dokázala vrátit ke dvoru, a dokonce měla na tehdejšího krále, svého nevlastního bratra Jindřicha, velký vliv. Isabela zašla na tehdejší zvyklosti opravdu daleko, protože si prosadila, že si vybere ženicha sama. Tím nebyl nikdo jiný než o rok mladší Ferdinand, budoucí vladař Argonska. 19. října 1469 se skutečně vzali a postupně se jim narodily čtyři dcery a jeden syn. Ten ale zemřel, sotva dosáhl dospělosti. Když zemřel i Isabelin manžel, ujala se své vládnoucí role vskutku dobře. Od té doby začala vládnout rodné Kastilii.
