Článek
Martin Sommer se narodil v únoru 1915. Jeho rodina nebyla nijak zvlášť výjimečná, ani bohatá. Byli to tehdejší obyčejní farmáři, jenže Martin v odkazu svých rodičů nechtěl pokračovat. Rozhodl se jít svou vlastní cestou. Proto již v 16 letech vstoupil do tehdejší nacistické strany. Jen o dva roky později si na svou hlavu hrdě nasadil černou brigadýrku, na které byla vyobrazena děsivá lebka.
Kat z Buchenwaldu
Jeho kariéra sadisty začala v Sachsenhausenu, jenže o pár let později se přemístil do tábora Buchenwald, z čehož měl opravdu velkou radost. Zde také ztratil poslední zábrany lidskosti a páchal hrůzy, které se jen těžko popisují. Dokonce se netajil tím, že si vedl deníček, do kterého si zaznamenával různé metody mučení, které by se daly na vězně umístěné v táboře praktikovat. Jeho nejoblíbenější praktikou bylo uvazování rukou vězňů za záda a jejich následně pověšení nad zem. Cíl byl jasný, vykloubit jim paže, dokud kosti nebudou křupat. To ho doslova těšilo a uspokojovalo. Za své kruté praktiky si vysloužil přezdívku kat z Buchenwaldu. Od té doby se ho báli i jeho kolegové.
Martin Sommer měl na první pohled vizáž nevinného mladého chlapce. Za jeho tváří se však skrýval krutý tyran.
V blízkosti koncentračního tábora se nacházel les, kterému se často říkalo zpívající. Ne proto, že by zpíval, ale protože se v něm často ozýval zoufalý křik lidí, kteří se dostali do rukou tohoto sadisty. Jejich bolest byla slyšet v širokém okolí, což vyděsilo i ostatní nacisty. Ale to nebylo vše, ve svém pokoji měl pod postelí dokonce schované i další mučící nástroje, které však nebyly zákonem povoleny. Miloval bičování. Pokud vězeň bolestí přestal počítat nahlas, začal od nuly. Týral i kněze, které k smrti nesnášel. Dva z nich ukřižoval hlavou dolů, dalšího mlátil a poléval studenou vodou.
Nacisté ho odsoudili
Jeho chování však odsoudili jeho nacističtí kolegové, kteří s jeho krutými praktikami nesouhlasili. Byl postaven před soud, kde se zjistilo, že spáchal více než 50 nenahlášených vražd. Za své činy se však nestyděl, a naopak se jim vesele usmíval. Za trest byl poslán do bojů první linie. Tam také utrpěl v rámci bojů s americkou armádou několik zranění. Přišel o levou nohu, paži a rozdrtili mu žaludek. Končetiny mu později byly amputovány. Po svém zotavení byl zajat spojenci, nikdy však svou identitu neprozradil. Až do roku 1950, kdy ho poznal jeden vězeň. Kvůli jeho zranění však byla obvinění stažena a on se vrátil do Německa. Tam se také oženil, zplodil dítě a požádal si o invalidní důchod. Jenže jeho radost vydržela pouhých osm let než ho znovu odsoudili k doživotí. Nakonec ale dožil v pečovatelském domě. Jen tam se totiž dokázali postarat o jeho válečná zranění. Krutý nacista Martin Sommer zemřel 7. června 1988.
Zdroje: Wikidata, Holocaust, Le Monde, History Defined
