Hlavní obsah

Osud: Vnučce jsem zaplatila taneční. Na závěrečný ples mi rodina nekoupila vstupenku

Foto: Magnific.com

Libuše chtěla vnučce udělat radost, a proto jí zaplatila taneční kurz i nové šaty. Těšila se, až ji uvidí na závěrečném plese. Když se ale zeptala na vstupenku, zjistila, že s její účastí rodina vůbec nepočítala.

Článek

Libuše po odchodu do důchodu trávila hodně času se svou rodinou. Její dcera Klára bydlela s manželem Vítem a šestnáctiletou Emou jen několik ulic od ní. Libuše vnučku pravidelně vyzvedávala ze školy, občas jí vařila obědy a pomáhala s přípravami na různé školní akce. Měly spolu blízký vztah a Ema se babičce svěřovala i s věcmi, které doma příliš nerozebírala. Když se na jaře zmínila, že by ráda chodila do tanečních, ale rodiče váhají kvůli ceně, Libuše jí nabídla, že kurz zaplatí jako předčasný dárek k narozeninám.

Kurzovné stálo 4 600 korun. Když k tomu později přibyly taneční boty a společenské šaty, celková částka překročila sedm tisíc. Pro Libuši to nebyly zanedbatelné peníze. Její důchod činil necelých jednadvacet tisíc korun a větší nákupy si musela plánovat. Přesto nelitovala. Ema chodila na lekce nadšeně, doma babičce ukazovala základní kroky a vyprávěla o spolužácích, se kterými se učila tančit. Libuše se těšila především na závěrečný ples. Sama kdysi taneční navštěvovala a pamatovala si, jak pro ni bylo důležité, když se na její první společenské vystoupení přišli podívat rodiče.

O závěrečném plese se poprvé bavily začátkem listopadu. Ema babičce ukázala fotografie sálu, kde se měl konat, a vyprávěla, jaký program připravují. Libuše se zeptala, jestli bude potřebovat další šaty. Vnučka odpověděla, že ty původní úplně stačí. Potom jí slíbila, že jí ukáže valčík, který se právě učí. Libuše si datum plesu poznamenala do kalendáře a předpokládala, že jí dcera včas řekne, kde si může koupit vstupenku.

Jenže týdny ubíhaly a nikdo se o vstupenkách nezmiňoval. Když se Libuše deset dní před plesem Kláry zeptala, v kolik hodin mají přijít, dcera se zarazila. Vysvětlila jí, že vstupenky byly omezené a rodina už má všechna místa rozdělená. Půjdou oba rodiče a také Vítovi rodiče, kteří přijedou z Ostravy. Libuše nejprve myslela, že dcera žertuje. „A pro mě nemáte nic?“ zeptala se. Klára jí odpověděla, že další lístky už bohužel nejsou k dispozici. Dodala, že přece Emu vídá mnohem častěji než druhá babička s dědečkem.

Libuši její vysvětlení nestačilo. Připomněla dceři, že celý kurz zaplatila a o závěrečném plese mluvila od začátku. Klára namítla, že finanční pomoc přece nebyla podmíněná účastí na společenské akci. „Mami, já jsem myslela, že jí to dáváš proto, že jí chceš udělat radost. Ne že za to něco očekáváš,“ řekla. Libuše se pokusila vysvětlit, že po nikom nechce žádnou odměnu. Jen by ráda viděla vnučku tančit. Dcera však odpověděla, že vstupenky už stejně nesežene a nemá smysl se kvůli tomu hádat.

Po rozhovoru Libuše několik dní přemýšlela, zda má vůbec právo být naštvaná. Peníze skutečně nabídla dobrovolně a nikdy výslovně nepožádala, aby jí někdo zajistil místo na plese. Zároveň jí připadalo samozřejmé, že když něco takového rodině umožnila, budou s její účastí počítat. Nejvíce ji mrzelo, že se nikdo ani nepokusil zjistit, zda by chtěla přijít. Když jí Ema zavolala a vyprávěla o posledních přípravách, babička před ní své zklamání nezmiňovala. Nechtěla jí kazit událost, na kterou se tolik těšila.

V den plesu zůstala Libuše doma. Připravila si večeři a pustila televizi, ale příliš ji nesledovala. Kolem deváté jí přišla od Kláry fotografie, na které Ema stála v plesových šatech mezi rodiči a druhými prarodiči. Libuše odpověděla, že jí to moc sluší. Potom telefon odložila. Druhý den jí dcera nadšeně vyprávěla o programu a poslala několik krátkých videí. Libuše si je prohlédla, ale na další podrobnosti se nevyptávala.

O několik dní později přišla Ema za babičkou sama. Všimla si, že je méně hovorná než obvykle, a zeptala se, jestli se něco stalo. Libuše jí nakonec přiznala, že ji mrzelo, že nemohla přijít. Ema byla překvapená. Tvrdila, že se domnívala, že babička na ples nechce, protože jí maminka řekla, že už má jiný program. Libuše jí vysvětlila, že žádný jiný program neměla. Vnučka chvíli mlčela a potom řekla, že kdyby to věděla, pokusila by se nějaké místo sehnat. Babička ji ujistila, že za nedorozumění nenese odpovědnost.

Když si Libuše později promluvila s dcerou, požádala ji, aby příště podobné věci řešily otevřeně. Klára přiznala, že matčinu účast nepovažovala za důležitou, protože s Emou tráví tolik času. Současně uznala, že jí měla alespoň zavolat, než vstupenky rozdělila. Omluvila se, ale Libuše potřebovala ještě nějakou dobu, aby ji zklamání přešlo.

Na jaře se Ema přihlásila do pokračovacího tanečního kurzu. Tentokrát si část kurzovného zaplatila z brigády a zbytek jí přidali rodiče. Když se blížilo další společenské vystoupení, přišla za babičkou s vytištěnou pozvánkou. Vysvětlila jí, že vstupenky se budou prodávat od pondělí a že jí jednu chce zamluvit mezi prvními. Libuše si pozvánku prohlédla a zeptala se, kolik bude stát. Ema odpověděla, že ji tentokrát pozve ona. Babička souhlasila a datum si poznamenala do kalendáře.

Zdroje: autorský text

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz