Článek
Bohumil Kartous: Mark Zuckerberg, zakladatel Facebooku, později Instagramu a ředitel společnosti Meta vyšel s neuvěřitelným videem. Pětiminutové video, v němž si sype popel na hlavu, říká, že Meta udělala chybu, že to zašlo příliš daleko, že jsme „upadli do přílišného cenzorství“. Mluvím o tom, že Mark Zuckerberg ohlásil, že společnost Meta mění vnitřní korporátní politiku a platformy, jako je Instagram a Facebook, přestávají dohlížet na pravdivost obsahu. Jinými slovy Instagramu a Facebooku už nejde o to odhalovat dezinformace. V tomhle okamžiku v americkém prostředí, ale s velkou pravděpodobností se snahou rozšířit tuto novou policy globálně. Ono to asi zapadá do celkového obrazu současných Spojených států. Jak vnímáte tu message, kterou s takovým nadšením a horlivostí Mark Zuckerberg svým přednesl světu?
Josef Holý: Je potřeba se na to podívat v kontextu toho, co se teď děje ve Spojených státech. V podstatě ta oligarchická klika Silicon Valley teď má prezidenta Spojených států. Elon Musk dal Trumpovi přes 200 milionů dolarů a nebyl sám. Potom tam jsou další stovky milionů od dalších velkých investorů, takže zájmy platforem a zájmy amerického státu budou po 20. lednu, kdy Trump oficiálně nastoupí do funkce, totožné. Z pohledu ředitele jedné z největších firem na světě, nejhodnotnějších firem na světě, to znamená Facebooku, firmy, která je pořád v top 5 nebo top 10 nejbohatších firem, je to v podstatě logický krok. Tedy že takzvaně políbí prsten. To znamená, že se musí stát součástí této nové doktríny. Ale nejde jen o to, že by si Zuckerberg najednou klekl a plazil k Trumpovi. Ono je důležité si uvědomit, že prvním investorem do Facebooku, tím angel investorem, prvním, kdo dal milion dolarů Markovi Zuckerbergovi, tak byl Peter Thiel, což je spojenec Elona Muska a zároveň člověk, který pomohl dosadit J. D. Vance jako kandidáta na viceprezidenta a budoucího viceprezidenta, člověk, který se drží více v pozadí. Je to prostě propojená technooligarchie, která se teď bude snažit uplatňovat svůj obrovský vliv v oblasti manipulace s naší percepcí reality. To znamená s tím, jak vnímáme realitu skrze informace, které přijímáme skrze sociální sítě ve stále větší míře.
Bohumil Kartous: To byl tentýž investor, pardon za vsuvku, tentýž investor, který stál jako šedá eminence za snahou o odvolání některých vedoucích představitelů amerických univerzit na základě křivého obvinění z antisemitismu, velmi křivého obvinění …
Josef Holý: Mimo jiné. A taky je to vlastník nebo spoluvlastník firmy Palantir, což je dneska ta největší datová firma, která kontraktově pracuje pro Pentagon. To znamená, že Peter Theil je navázaný na státní zakázky. Potom tam jsou ještě takzvaní krypto bros, to znamená zase technooligarchové, kteří vydělali na kryptoměnách. No a bez zajímavosti není, že tam je ještě člověk jménem Jeff Yass, který dal republikánům, respektive Trumpovi, také asi 100 milionů dolarů a který drží 15 % ve společnosti ByteDance, která je provozovatelem Tiktoku (jde o čínskou společnost pod dohledem čínské totalitní vlády, pozn. autora). Takže máme tady ten konglomerát, techno-oligarchickou skupinu, která teď bude prostřednictvím Trumpa vládnout USA.
Bohumil Kartous: Mně to připadá dost jako vstup do určité formy dystopie. Lidé, jako je Mark Zuckerberg, v okamžiku, kdy ucítí, uvidí, že se mění ten politický kurz, v tomhle okamžiku k Trumpovi, se okamžitě přizpůsobí. A totéž může udělat, pokud se ten kurz znovu zvrátí, v což bychom měli doufat. Udělá znovu. On klidně zase bude podporovat jinou stranu a zase se přizpůsobí. A on ví, že my s tím nemůžeme jako společnosti nic dělat, protože ta technologie nás má do značné míry v rukou. Mají nás v hrsti.
Josef Holý: Několik věcí k tomu. Vy říkáte, že se to za čtyři roky změní, že se potom ten kurz změní a Zuckerberg přeskočí. Snaha téhle kliky ale je, aby už se ten kurz nezměnil. Je potřeba přijmout novou realitu. Pokud se povede ten plán, který tahle klika spolu s Trumpem má, tak v podstatě dojde k autokratickému převzetí Spojených států a ze Spojených států se stane autokratický, v podstatě (neo)fašistický stát, ve smyslu toho mussoliniovského fašismu, v němž je mocensky provázán ten největší kapitál se státem. V souvislosti s tím nesmíme zapomenout taky na Jeffa Bezose, zakladatele a ředitele firmy Amazon, který celou dobu podporoval demokraty. A potom, když už to vypadalo před volbami, že opravdu asi vyhraje Trump, , tak odmítl ve Washington Post, jehož je vlastníkem, pustit podpůrný článek na podporu Kamaly Harris (je tradicí, že velká soukromá média v USA dávají oficiální stanoviska k podpoře kandidátů, pozn. autora). A teď už mluví otevřeně o Trumpovi s Muskem, že se těší na spolupráci a že je super jak formují vládu. To je jedna věc. Druhá věc. Oni se budou snažit uplatňovat ten vliv skrze celý mocenský aparát Spojených států. Zkusím dát příklad. Zuckerberg v tom videu řekl několik věcí. Vy jste zmiňoval v tom úvodu, že chtějí zrušit fact-checking, to znamená, že chtějí zrušit spolupráci s těmi organizacemi, které ověřovaly informace. On tam mluví hodně o svobodě slova, mluví hodně o cenzuře. On dokonce říká, že Facebook pod tlakem těchto organizací - a zároveň pod tlakem Bidenova establishmentu - cenzuroval, že byl nucen cenzurovat a že je stále nucen cenzurovat například v Evropě, v Evropské unii, říká, že Evropa je přeregulovaná. Má na mysli tzv. Digital Services Act, akt o digitálních službách, a Digital Markets Act, akt o digitálních trzích. Jsou to první regulace podobného typu a rozsahu na světě. A když sleduju ten diskurz v té regulační komunitě, poslouchám a sleduju podcasty, vyjádření různých lidí z regulační sféry z jiných států, Japonska, Nového Zélandu, Austrálie, tak oni všichni říkají „je to super, my se z toho hodně inspirujeme“.
To znamená Evropa v tomto ukázala nějaký směr. Ve světle toho Zuckerberg zároveň říká, že chce spolupracovat, doslova že „budeme spolupracovat s Donaldem Trumpem na tom, abychom zatlačili na ostatní státy jinde na světě, které podporují podobnou cenzurní politiku“.
Bohumil Kartous: Od mimochodem vůbec nedělá v tom videu žádný rozdíl mezi Evropou, Latinskou Amerikou a Čínou. On všechny nacpal do jednoho pytle jako státy nebo jako egiony, které se snaží zbytečně cenzurovat. To je s prominutím úplně postavené na palici.
Josef Holý: Ano, naprosto. To je pro mě důležitá věta, která podtrhuje tezi o techno-oligarchické plutokracii, autokracii, fašismu. Zuckerberg je jedním z nejmocnějších lidí na světě, protože jeho platformy obsluhují a zásobují informacemi přes 3 miliardy lidí v podstatě na dennodenní bázi. A tento člověk říká, že s Trumpem bude spolupracovat na tlaku mimo USA. To znamená že otevřeně říká, že využije té politické moci k tomu, aby pomohl svému byznysu. Ale zároveň, aby byl trampovi užitečný, bude pomáhatšíření ideologie, kterou Trump reprezentuje. Což je, když to řekneme úplně nejjemněji, populismus. A když to řekneme v podstatě realisticky, jak to říká například i Timothy Snyder, americký historik, tak je to totalitarismus, diktátorství, fašismus. V podstatě.
Bohumil Kartous: Ještě doplním jednu důležitou, pro mnoho lidí možná ne tolik postřehnutelnou záležitost, kterou Zuckerberg oznámil. Tedy že ten tým, který se do teď věnoval onomu content managementu, kontrole obsahu, se přesouvá z převážně demokratické Kalifornie do převážně republikánského Texasu. Zdůvodnil to tím, že ti lidé byli příliš zaujatí, příliš předpojatí v tom, jakým způsobem obsah posuzují. To je úplně směšné, když z demokratického státu USA přesunete tým do možná nejbigotnějšího konzervativního státu v USA. Tady nejde o bias (předpojatost), tady jde zase jenom o snahu zalíbit se novému, vysoce toxickému vedení Spojených států, které se opírá o hlasy dezorientovaného konzervativního bloku.
Josef Holý: Naprosto. Ještě zpět k Evropě, Zuckerbergovy platformy mají dlouhodobě problémy plněním evropských regulací. Ohánějí se tím, že to zpomaluje inovaci a tak dále. Na druhou stranu opravdu 80 % těch regulací, které tam jsou, jsou o zajištění demokratických principů, jsou o hájení demokratického konceptu ve vztahu k velkým platformám. To nejsou žádné cenzurní regulace. Například jedna z regulací, která tam je, požaduje součinnost v okamžiku mimořádných událostí. V okamžiku nějaké významné události, ať už jsou to přírodní katastrofy anebo například demokratické volby, se ukládá těm platformám, aby zvýšily dohled a lépe komunikovaly s relevantními složkami stáů, kdyby se něco dělo. To je zcela legitimní vzhledem k tomu, jaký mají dosah a vliv. To znamená, že když jsou povodně, aby od bezpečnostních a jiných složek státu přebíraly informace a ty potom mohly publikovat. Ověřené informace od státu, kam se mají lidi přihlásit, jak se evakuovat a tak dále. A když jsou volby, tak pokud by tam byl zahraniční vliv, což jsme viděli v posledních dvou měsících v Rumunsku, kde se prostřednictvím čínské platformy TikTok podařilo vystřelit neznámého extrémního kandidáta z ničeho na vítězství v prvním kole (volby byly později právě z tohoto důvodu anulovány, pozn. autora).
Evropské regulacezároveň ukládají třeba ochranu soukromí. Což potom vyžaduje zvýšené náklady od firem provozujících velkém platformy, protože ony vevnitř mají všechna data, zjednodušeně řečeno, na jedné hromadě. A najednou Evropská unie, významný světový trh, po nich chce, aby s těmi daty jinak zacházely, například aby data evropských uživatelů byla uložena na evropském kontinentu, aby podléhala jiným režimům ochrany a tak dále.
To není žádná cenzura, ve světle toho, že se v Americe schyluje k nástupu fašismu, což neříká jenom tady Holý s Kartousem, ale říkají to etablované intelektuální špičky napříč spektrem. Například Liz Cheney, kterou těžko můžeme označit za levicovou liberálku. Je to republikánka, dcera Dicka Cheneyho, v podstatě architekta válek v Afghánistánu a Iráku.
Je v našem bytostném zájmu, abychom se tlaku těchto techno-oligarchů bránili. To znamená, abychom trvali na dodržování regulací, které jsme si schválili, a to prosím pěkně demokratickým způsobem. To nevymyslela Ursula von der Leyen, to prošlo několikaletým dohadováním evropským parlamentem, to je opravdu evropská demokracie, to je výsledek evropského demokratického procesu.
Bohumil Kartous: A ono to samozřejmě nasedá na nutnou potřebu ochrany veřejného zájmu. Co se reálně děje je ztotožnění veřejného zájmu se zájmem tady té nové technologické plutokracie, reprezentované Zuckerbergem, Muskem, Bezosem a dalšími lidmi, kteří jsou nikým nevolení nikým, ale podporou Trumpa si koupí jeho přízeň a pak si následně koupí to, že až bude ta MAGA legie, ta parta těch Trumpovi loajálních posluhovačů vyjednávat s Evropskou unií, tak oni tam budou též, buďto přímo, nebo nepřímo. Já jsem přesvědčen, že tam ten Musk bude sedět a bude tlačit na evropskou komisi a Evropskou unii ve smyslu -
Josef Holý: Naprosto.
Bohumil Kartous: - „vy nás nebudete regulovat, jinak vám zvýšíme cla, nebo vám odepřeme bezpečnostní spolupráci“. Na druhou stranu, my nemáme úplně na výběr, jestli se necháme jako Evropa zlomit, tak tím pádem se stáváme vazaly téhle zvláštní formy digitálního feudalismu. Abychom to celé zasadili do potřebného kontextu: tady se bavíme o nové vládě, která ústy svého prezidenta vyhrožuje převzetím Grónska, převzetím Panamy, vyhrožuje Kanadě. To není nic, co by nebylo zjevné.
Josef Holý: No právě. Přesně. Je to nová realita, kterou si pořád odmítáme přiznat. Jenom si to zopakujeme, americký prezident ještě před nástupem do úřadu vyhrožuje Dánsku, že jim sebere Grónsko, a na přímou otázku novinářů nevyloučí použití vojenské síly. A toto Dánsko i Spojené státy jsou v NATO. Chce dostat pod kontrolu Panamský průplav a v podstatě chce, aby se Kanada stala jednapadesátým státem USA. Podobně svévolné jednání, jako když slovenský premiér Fico odjede do Ruska, nikdo neví, co tam dělá, jenom natáčí divná propagandistická proruská videa a pak ho najednou objeví v pokoji za 6 000 eur někde v hotelu v Hanoji. Velice podobný level, úroveň té nové reality, která je naprosto je odlišná od toho, co jsme měli.
A je potřeba si připustit, že tohle není normální. Není to normální a my jako Evropa se proti tomu musíme velice silně ohradit, pokud nám na našem systému záleží. Teď samozřejmě jde o to, s jakými kartami budeme hrát. Problém je, že Musk otevřeně podporuje minimálně populistické, ale navíc často i proruské, vyloženě proruské strany, o nichž se ví, že je platí Rusové. Například německá AfD, Farageova britská Reform Party, ať už s Faragem nebo bez Faragea, a tak dále a tak dále.
My se tady opravdu koukáme na frontální útok na naše demokratické systémy a na to, o čem psala i Saša Alvarová, moje kolegyně z podcastu, v knize Krmit démony. Že Steve Bannon, propagandista Trumpa 1.0, už před deseti roky vymyslel populistickou internacionálu, která se jim v tom prvním období úplně nepovedla. Oni chtěli instalovat Salviniho, AfD a další. Jediný, kdo se jim povedl, byl Orbán. A dneska se koukáme na tu verzi 2.0, která už ale probíhá za silného využití těch moderních, datově řízených, na umělé inteligenci postavených informačních platforem.
Bohumil Kartous: Jak vnímáte ten problém? Já to vnímám jako problém těch lidí, kteří před reálným nástupem nacismu v Německu nevěřili tomu, že může k tomu opravdu dojít. Spousta těch lidí, kteří říkali -
Josef Holý: „To je rétorika.“
Bohumil Kartous: - to je pořád jenom rétorika, on prostě jenom tak žvaní. Spousta lidí si myslí, že Trump něco řekne a druhý den už to neudělá. Jenže tento Trump 2.0, jak upozorňovala řada odborníků, kteří se tomu věnují a sledují politický svět, globální události, Trump 2.0 je něco jiného než Trump mezi lety 2016 - 2020. A tohle přece jednoznačně dokazuje, že to tak je.
Josef Holý: Naprosto. Zaprvé Trump 2.0 je kvalitativně něco úplně jiného než Trump 1.0, podle insiderů z Washingtonu. Trump 1.0 byl obklopený ještě tradičními republikány, kteří potom moderovali ta jeho prohlášení a občas mu i něco nedali podepsat, protože by to prostě úplně rozvrátilo světový řád. Novinářům sdělili off record jeho bezpečnostní poradci, že chtěl vystoupit z NATO na nějaké hamburské konferenci. Jednou ráno se vzbudil a řekl „dneska budeme psát historii, vystoupíme z NATO“. Oni to potom uhráli, že se to nestihlo vůbec odkomunikovat dřív a nestalo se to. Trump 2.0 má kolem sebe už jen loajalisty. Snad ministr zahraničí Marco Rubio není úplně špatná volba, zaplať pánbůh za to. Mohl tam být někdo daleko horší. Ale potom na těch klíčových bezpečnostních pozicích, ministr obrany, ta šéfka pro dohled nad tajnými službami Tulsi Gabbard a tak dále, tak to jsou všechno lidi, na které má zřejmě nějaký kompromat, nebo prostě je může ovládat. Rozhodně to jsou „jeho“ lidi. A protože o Trumpových vazbách na Putina a Čínu si nemusíme dělat iluze, tak kdo ví, jak to všechno ještě dopadne s tajnými informacemi.
Bohumil Kartous: Otázka Číny, kterou jste nakousl, je velmi zajímavá, protože spousta lidí vnímá Trumpa jako člověka, který bude s Čínou bojovat. Ale to, zdá se, vůbec nebude pravda, protože jestliže „first buddy“, to znamená takzvaný první kámoš Elon Musk, je hluboce zadlužen v Číně, protože tam postavil obrovskou továrnu automobilky Tesla v Šanghaji, na kterou mu půjčila čínská vláda, tak není vůbec v jeho zájmu, aby Spojené státy vedly jakoukoliv obchodní, ekonomickou válku s Čínou. Naopak, protože Čína se může samozřejmě mstít. A to samozřejmě tam, kde to je nejbolestnější pro člověka, jako je Musk. Takže tam to může dopadnout tak, že dojde k nějakému hledání kompromisu, jak čínskou totalitu a novou americkou plutokracii uvést do nějakého akordu, kdy si vzájemně budou vyhovovat.
Josef Holý: Několik věcí, minimálně dvě. Trump dlouhodobě obdivuje Si-Ťin pchinga, nechal se slyšet. Je to zdokumentované. Že bych chtěl být jako Si-Ťin pching, protože když Si-Ťin pching mluví, tak všichni stojí v pozoru. On ho obdivuje, protože Si-Ťin pching je autokrat a to se Trumpovi líbí. Je to ten strongman. To je jedna věc. Druhá věc. Elon Musk před několika týdny už „zatweetoval“, že „co je Havaj pro Spojené státy, tak je Tchajwan pro Čínu“. Tím dal jasně najevo, že tahle nová administrativa je otevřená jednání s Čínou. Dokonce potom Musk navázal tím, že si umí představit nějakou sdílenou správu Tchajwanu, že to oficiálně přejde pod kontrolu Číny, že tedy odstraní tu demokratickou vládu, která tam je v danou chvíli, a připojí tu z pohledu Číny „vzbouřeneckou kolonii“ zpátky k Číně. A budou mít zajištěné dodávky čipů, protože na Tchajwanu jde o čipy.
Takže trumpovská geopolitika, zahraniční politika, bude o transakcích a je to o trošku podobné jako to, co se snažili prosazovat prezidenti Klaus a Zeman, kteří říkali „můžeme přece byznys dělat s kýmkoliv“. Lidská práva si strčte někam, zjednodušeně řečeno. Trump bude schopný dělat byznys s kýmkoliv, pokud to bude mít přínos pro jeho rodinu a jeho samotného, pokud z toho něco bude mít. Stačí vzpomenout na první funkční období. Jeho zeť Jared Kushner dostal ke konci jeho mandátu dvě miliardy od Saudů a nikdo neví na co. Takže prostě to je jasné. A potom, když z toho něco budou mít ti, kdo ho sponzorují, to znamená celá techno-oligarchie. A té techno-oligarchii nejde o demokracii. Peter Theil se několikrát v posledních deseti letech nechal slyšet, že demokracie je vyčpělý systém, který nemá šanci přežít a že je potřeba ho v duchu „nejlepších Silicon Valley tradic“ inovovat, disruptovat a nahradit v podstatě novou ekonomikou, novým systémem, který bude postavený na nových principech, bude respektovat sítě a kryptoměny a další věci. Tohle, když si řekneme i tu větu, a když nahradíte kryptoměny a sítě za sdílený vlastnictví výrobních prostředků a komunistickou utopiii, tak tohleto přesně říkali jacíkoliv revolucionáři, včetně komunistů. V okamžiku, kdy někdo říká „současný systém je na konci svých sil, nefunguje, je potřeba ho zdiskreditovat, zničit a nahradit něčím jiným“, tak s tím máme bohaté zkušenosti z 20. století. Já to vnímám jako krajně nebezpečné. Chraň bůh, že bych byl s tím systémem stoprocentně spokojený, ani náhodou, ale tohle už jsme přece zažili.
