Článek
Pokusím se v této úvaze přijmout základní premisu vítěze slovenských parlamentních voleb, předsedy Smeru: Musím uvažovat na prvním místě jako příslušník národa, k němuž náležím, tedy jako Čech.
Tedy to jdu zkusit dle návodu. Jako občanovi Česka, jemuž leží na srdci blaho vlasti, si nemohu přát nic lepšího, než vládu, která se rýsuje na Slovensku. Tedy vládu v čele s krajním populistou, jenž tvrdí, že „země je v rukou Sorosových nevládek a médií“ a že jeho podlézavost darebáckému Rusku je obhajobou slovenských zájmů.
Proč? Protože vláda, která ohrozí demokracii na Slovensku, ohrozí stabilitu země v rámci ekonomických a bezpečnostních struktur, EU a NATO, na jejichž pevnosti a vzájemnosti závisí budoucnost malé a z hlediska ekonomiky i bezpečnostosti zcela nesoběstačné země, bude nadále udržovat silný odliv lidí. Lidí, kteří nechtějí žít v orbanizované zemi, kde se moc vrací do rukou těch, co museli s hanbou odejít po neuvěřitelných korupčních skandálech, jež vyvrcholily vraždou novináře, který o nich psal.
A tito lidé, k naší velké, ryze české radosti, budou v drtivé většině přicházet sem. Budou tady vyplňovat tu mezeru, která vzniká v dlouhodobě negativní bilanci porodnosti a úmrtnosti, budou zde pracovat a podporovat český penzijní systém, budou českou společnost obohacovat na úrovni sociální i kulturní, budou udržovat potřebnou konkurenci. Protože přišli, přicházejí a budou přicházet zejména ti vzdělanější, ti ambicióznější a ti podnikavější.
A navíc, Česko za tyto lidi významně ušetří. Víte proč? Protože je v drtivé většině do ukončení střední školy, případně vysoké školy, materiálně zajistí Slovensko. Pro mě, v tomto textu poučeného českého nacionalisty, jemuž otevřel oči „prorok suverénní slovenské politiky Fico“, je to důvod k nebývalé radosti. My, Češi, ušetříme naše korunky, zatímco Slovensko bude nadále vykrmovat své děti, z nichž pak mnoho odejde do Česka za demokracií, za lepšími životními podmínkami a za přívětivějším, západoevropským milieu. A za to vše srdečně děkuji Robertu Ficovi, oprávněnému držiteli Řádu bílého lva.
Považte, kolik už Slovensko pro nás, bratrskou zemi, udělalo. Jen v současnosti se hlásí ke slovenské státní příslušnosti dle údajů z roku 2022 tařka 170 000 lidí (Český statistický ústav) a jejich počet v dlouhodobém měřítku setrvale roste (až na drobný výkyv směrem dolů v období covidu. Skutečný počet lidí, kteří přišli ze Slovenska a dlouhodobě žijí a pracují v Česku, je ale nepochybně výrazně vyšší, protože jako občané EU nemusí mít Slováci k práci v Česku trvalý pobyt. Jde především o zaměstnance, kteří zde odvádějí daně a platí i část odvodů do českého průběžného systému.
Přitom většina z nich vyrostla a své počáteční vzdělání, sociální a lékařskou podporu vázanou na prvních dvě dekády života získala na Slovensku. Na Slovensku, kterému poměrně dlouho vládl suverénní, o Slovensko do roztrhání těla pečující politik Fico.
Zkusil jsem velmi hrubě odhadnout, kolik má vlast, Česko, ušetřila za vychování dnešních slovenských zaměstnanců. Je to číslo sloužící pouhé představě, skutečnost se bude lišit velmi významně. Vzal jsem odhadovaný počet slovenských zaměstnanců v Česku (214 000 v předcovidovém období, zřejmě podhodnoceno), životní minimum dle věkových kategorií 0 až 5, 6 až 15 a 15 a 16 až 20 (zaokrouhlil jsem věk na dvě dekády, někteří přicházejí po střední, někteří až po vysoké škole vystudované na Slovensku). Vzal jsem normativ na jednoho žáka na vzdělávání v Česku (2021) a zdravotní výdaje na osobu v Česku (2019), z nichž jsem započítal čtvrtinu (náklady na zdravotní péči dětí mladých lidí jsou pochopitelně významně nižší než u starší populace). Vyšlo mi krásných, slzy do očí vhánějících, 382 miliard korun českých úspor za lidské zdroje.
Jak jsem uvedl, jde o hausnumero, rozdíl může být klidně 100 miliard nahoru nebo dolů. Ale důležité je, že jsme významně v plusu. Zvlášť když každý slovenský zaměstnanec platí daně a částečně i odvody, což v úhrnu dělá odhadem nějaké 2 miliardy ročně.
Je to úžasné. Je úžasné dívat se na svět očima Roberta Fica, být přesvědčeným vlastencem a vnímat tu skvělou souhru. Jelikož zájmem Slovenska, dle výkladu bývalého a zřejmě budoucího slovenského premiéra, zřejmě není udržet perspektivní pracovní sílu doma, ale akcelerovat její odchod k nám.
Na závěr jeden konkrétní příklad. Mám kamaráda, původem ze Slovenska, který se rozhodně nijak od své identity a národnosti nedistancuje. Když jsme se bavili v létě, necelé dva měsíce před volbami, sdělil mi, že jsou to zřejmě poslední volby, kterých se zúčastní. Pokud dopadnou, jak dopadly. Takže teď už si zřejmě vyřizuje české občanství. Programátor, digitální designér.
Takže ještě jednou, jasně a přímo. Robert Fico si české státní vyznamenání zaslouží zcela a nepochybně. A měl by dostat každý rok další, vždy s upřímným poděkováním a s do hedvábí zabalenou statistikou ekonomické, sociální a kulturní podpory, kterou Česku štědře poskytuje. Nikdo jiný se o to tak důsledně nesnaží.
