Článek
Guderian dobývá Brest
Na Brest postupovaly jednotky německého XIX. armádního sboru pod velením generála Heinze Guderiana, jednoho z hlavních představitelů německého tankového vojska.
Město bylo součástí polského obranného systému a o jeho kontrolu se bojovalo několik dní. Němci nakonec Brest obsadili. Guderian ale brzy zjistil, že jeho vojáci zde nezůstanou.
Tajný dodatek paktu Molotov–Ribbentrop totiž rozdělil východní Evropu do německé a sovětské sféry vlivu. Po změně demarkační linie připadl Brest Sovětskému svazu.
Německá armáda proto musela město předat.
K Brestu přijíždí Kriwoschein
17. září překročila polské hranice Rudá armáda. K Brestu postupovala mimo jiné 29. samostatná tanková brigáda, které velel Semjon Mojsejevič Kriwoschein.
Pro oba státy šlo o poněkud zvláštní situaci. Němci už město dobyli, ale nyní měli ustoupit, protože podle nové dohody připadlo Sovětům.
Kriwoschein dorazil k Brestu 22. září. Tam se setkal s Guderianem.
Oba důstojníci spolu dokázali komunikovat francouzsky. Jednali především o praktických otázkách předání města a odchodu německých jednotek.
A právě tehdy vznikla myšlenka slavnostního ceremoniálu.
Nebyla to úplně „společná přehlídka“
Právě tady je potřeba dát pozor na jeden často opakovaný detail. Událost z 22. září se dnes často označuje jako německo-sovětská vojenská přehlídka.
Fotografie skutečně existují a německý Bundesarchiv je popisuje jako německo-ruskou přehlídku.
Podle pozdějších vzpomínek samotného Kriwoscheina však nešlo o klasickou společnou defilaci, při které by německé a sovětské jednotky pochodovaly v jedné koloně.
Guderian měl původně navrhnout společný pochod městem. Kriwoschein s tím podle svých vzpomínek nesouhlasil. Jeho jednotky byly po dlouhém přesunu unavené a sovětská strana proto zvolila jinou podobu ceremonie.
Výsledkem byl slavnostní německý odchod spojený s předáním města Rudé armádě. A právě při něm vznikly slavné fotografie.
Guderian, Kriwoschein a von Wiktorin
Na nejznámějších snímcích stojí vedle sebe tři generálové. Uprostřed je Heinz Guderian. Vedle něj Semjon Kriwoschein. A třetím mužem je německý generálporučík Mauritz von Wiktorin.
Před nimi procházejí německé jednotky a v okolí jsou vidět obrněná vozidla a další vojenská technika.
Němečtí vojáci Brest opouštějí. Sovětští vojáci ho přebírají. Vojenský ceremoniál tak symbolicky uzavírá německou část polského tažení v tomto prostoru.
Dva režimy, které si rozdělily Polsko
To, co se v Brestu odehrálo, nebylo výsledkem náhlého přátelství mezi Hitlerem a Stalinem.
Oba režimy spojovala především pragmatická dohoda o rozdělení sfér vlivu ve východní Evropě.
Německo obsadilo západní část Polska, Sovětský svaz jeho východní území. Brest se po úpravě demarkační linie ocitl na sovětské straně.
Pro Polsko to znamenalo katastrofu. Pro Německo a Sovětský svaz naopak dočasné rozdělení území, které společně napadly.
Ještě na podzim 1939 tak mohli jejich vojáci stát vedle sebe.
Za necelé dva roky bylo všechno jinak
Fotografie z Brestu získává svůj skutečný význam až při pohledu na to, co následovalo. 22. června 1941 Německo zahájilo operaci Barbarossa. Z někdejších partnerů se stali nepřátelé.
Heinz Guderian patřil mezi hlavní německé tankové velitele při invazi do Sovětského svazu a později se stal náčelníkem německého generálního štábu pozemního vojska.
Kriwoschein naopak zůstal v Rudé armádě. Bojoval proti Němcům a v závěru války se jeho tankové jednotky podílely na postupu do Německa.
Muži, kteří v září 1939 společně sledovali předání Brestu, se tak ocitli na opačných stranách největšího vojenského konfliktu v evropských dějinách.
Fotografie jako připomínka krátkého spojenectví
Brestská ceremonie trvala jen krátce. Její fotografie však přežily desetiletí.
Nejsou důkazem nějakého pevného německo-sovětského spojenectví. Ukazují něco mnohem konkrétnějšího: v září 1939 byly nacistické Německo a Stalinův Sovětský svaz dočasnými partnery při rozdělování Polska a východní Evropy.
Guderian a Kriwoschein proto mohli stát vedle sebe. Jeden právě dobýval Polsko. Druhý přicházel převzít část území, které Němci předávali.
A oba ještě netušili, že za necelé dva roky budou jejich tanky bojovat proti sobě.
Brest 22. září 1939 tak zůstal jedním z nejvýmluvnějších obrazů krátkého období, kdy Hitlerův Berlín a Stalinova Moskva nestály proti sobě – ale společně si rozdělily poražené Polsko.
O dva roky později bojovali o Brest proti sobě
Brest však nezůstal symbolem německo-sovětské spolupráce dlouho.
22. června 1941, v první den operace Barbarossa, překročil Wehrmacht sovětské hranice. Jedním z prvních cílů se znovu stal právě Brest.
Tentokrát už žádné potřásání rukou nebylo.
Německé jednotky zaútočily na Brestskou pevnost, kde se nacházely tisíce vojáků Rudé armády. Obránci byli útokem zaskočeni a pevnost se během prvních hodin ocitla pod těžkou palbou.
Ruští vojáci po kapitulaci Brestu v roce 1941
Němci očekávali rychlé vítězství. Místo toho narazili na tvrdý odpor.
Sovětské jednotky se v jednotlivých částech pevnosti bránily ještě několik dní po zahájení invaze. Některé skupiny pokračovaly v boji i poté, co byla většina okolního města obsazena.
Brest se tak během necelých dvou let změnil z místa německo-sovětského předání v krvavé bojiště mezi stejnými armádami, které zde v roce 1939 společně slavily porážku Polska.
Guderian a Kriwoschein už tentokrát nestáli vedle sebe. Stáli na opačných stranách války.
Jestli vás článek zaujal, budu rád za podporu v podobě lajku, komentáře nebo sledování.
Zdroje
Bundesarchiv – fotografie z Brestu, 20.–22. září 1939
Heinz Guderian – Erinnerungen eines Soldaten
Semjon Kriwoschein – válečné vzpomínky
Deutsches Historisches Museum – LeMO, německo-sovětský pakt a začátek války
Wikimedia Commons – fotografie německo-sovětské ceremonie v Brestu 22. září 1939
