Memel 1939: Litevský Mnichov, který předcházel německému útoku na Polsko

Německo chce Memel

V březnu 1939 se Evropa ocitla v jedné z nejnebezpečnějších etap své meziválečné historie.

Pouhý týden předtím německá armáda obsadila české země a vznikl Protektorát Čechy a Morava. Hitler tím definitivně ukázal, že Mnichovská dohoda z předchozího roku německou územní expanzi nezastavila. Dalším cílem se stala Litva.

Šlo o Memelské území, německy Memelland, které bylo po první světové válce odděleno od Německa. Oblast s početnou německou komunitou byla nejprve pod mezinárodní správou a v roce 1923 se stala součástí Litvy. Jeho hlavním centrem byl přístav Memel, dnešní Klaipėda.

Pro Německo představovalo území jednu z posledních částí bývalého Východního Pruska, o které po první světové válce přišlo. Berlín se nyní rozhodl získat ho zpět.

Ultimátum

Dne 20. března 1939 předložil německý ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop litevskému ministru zahraničí Juozasu Urbšysovi požadavek, aby Litva Memelské území Německu odstoupila.

Litevská vláda věděla, že vojensky nemá proti Německu prakticky žádnou šanci.

21. března německé podmínky přijala. O den později byla v Berlíně podepsána smlouva, podle níž bylo Memelské území vráceno Německu. Součástí dohody byl také německo-litevský pakt o neútočení.

Tentokrát se nebojovalo. Německo dosáhlo svého cíle diplomatickým nátlakem.

Hitler přijíždí do Memelu

Dne 23. března 1939 vstoupily německé jednotky do Memelu.

Adolf Hitler následně přijel do města na palubě kapesní bitevní lodi Deutschland. Z balkonu městského divadla promluvil k davům, zatímco nacistická propaganda prezentovala anexi jako návrat německého území k Říši.

Pro Litvu šlo o těžkou porážku. Ztratila přibližně pět procent svého území a šest procent obyvatelstva. Klaipėdský přístav byl navíc důležitým hospodářským centrem a jeho ztráta výrazně omezila litevské možnosti využívat vlastní přístup k Baltu.

Nacistická správa zároveň rychle zasáhla proti litevským institucím. Byly rušeny litevské školy, spolky a tisk a část aktivních litevských představitelů byla zatčena nebo poslána do koncentračních táborů.

Proč „litevský Mnichov“?

Memelská krize bývá někdy označována jako „litevský Mnichov“. Přirovnání má svůj důvod, ale není úplně přesné.

V Mnichově v září 1938 rozhodly Německo, Velká Británie, Francie a Itálie o odstoupení československého pohraničí Německu. Československo samotné přitom nebylo skutečným účastníkem rozhodujícího jednání.

V případě Memelu byl mechanismus jiný. Berlín tentokrát vystavil přímému nátlaku samotnou Litvu a ta nakonec podepsala smlouvu o odstoupení území.

Podobnost spočívala především v jediném: Hitler opět získal další území bez velké války.

Další na řadě bylo Polsko

Memel ale nebyl konečnou stanicí německé expanze. Hitler se krátce po obsazení českých zemí a Memelského území obrátil k Polsku. Berlín požadoval především připojení Svobodného města Gdaňsk k Německu a vytvoření německého spojení přes polský koridor s Východním Pruskem.

Polsko však německému tlaku neustoupilo.

Británie a Francie následně poskytly Varšavě záruky její územní integrity. Spojené státy prozatím zůstávaly mimo evropskou válku, ale v Evropě už bylo zřejmé, že další německý útok může znamenat konflikt velmocí.

1. září 1939 překročil Wehrmacht polské hranice. Tentokrát už žádná diplomatická dohoda německou expanzi nezastavila. Začala druhá světová válka.

Memel se vrací na bojiště

Příběh Memelu však německou anexí neskončil. Na podzim 1944 se k městu přiblížila Rudá armáda. Sovětský postup odřízl Memel od zbytku německého území a město se postupně ocitlo v izolaci.

Německé úřady začaly obyvatele evakuovat. Do konce války byla většina původního obyvatelstva z Memelu a okolí odsunuta nebo uprchla směrem na západ. V lednu 1945 přišel konec.

28. ledna sovětská vojska Memel obsadila. Německý 28. armádní sbor předtím ustoupil přes Kurskou kosu a při ústupu byly zničeny některé strategické objekty města. Na sovětské straně bojovala také 16. litevská střelecká divize. Tentokrát už se město k Německu nevrátilo.

Po Němcích přišly sovětské represe

Po válce bylo Klaipėdské území připojeno k Sovětskému svazu a následně začleněno do Litevské SSR.

Válka však mezitím změnila jeho obyvatelstvo téměř k nepoznání.

Podle litevské encyklopedie zůstalo po válce v samotné Klaipėdě pouze šest původních obyvatel. Město bylo následně osidlováno lidmi z jiných částí Sovětského svazu a Litvy. Z původního německého charakteru města zůstalo jen málo.

Ani ti obyvatelé Klaipėdského kraje, kteří v regionu zůstali nebo se po válce vrátili, nebyli ušetřeni represí.

Část původních klaipėdských obyvatel skončila v sovětských pracovních táborech. V letech 1945–1947 se do oblasti vrátilo přibližně 5 500 původních obyvatel, další odešli do Německa, Spojených států, Kanady a dalších zemí.

Sovětská moc zároveň postupně likvidovala to, co připomínalo německou minulost města. Poškozené německé stavby nebyly vždy obnovovány a některé byly záměrně odstraněny. Klaipėda se měla stát městem odpovídajícím potřebám sovětského hospodářství a armády.

Od Hitlera ke Stalinovi

Během necelých šesti let prošel Memel dvěma zásadními změnami. V roce 1939 jej obsadilo nacistické Německo. V roce 1945 jej dobyla Rudá armáda.

Mezitím přišla válka, evakuace, útěk a represe. Původní obyvatelstvo bylo rozptýleno a samotné město se zásadně změnilo.

Memel tak zůstal jedním z výrazných příkladů toho, jak rychle se ve východní Evropě během druhé světové války měnily nejen hranice, ale i režimy a obyvatelstvo.

V březnu 1939 Hitler přijel do Memelu oslavit další územní zisk. O necelého půl roku později zaútočilo Německo na Polsko. A za dalších šest let už z německého Memelu nezbylo téměř nic.

Jestli vás článek zaujal, budu rád za podporu v podobě lajku, komentáře nebo sledování.

Zdroje