Článek
Mám hluboký vztah k historii mého rodného kraje. Nedaleko Ivančic, v oblasti jihozápadního Brněnska se nachází Rosicko-oslavanská pánev, která patří ve svém druhu k nejstarším a nejmenším černouhelným pánvím na území České republiky. V Oslavanech - jižní části revíru, se započalo s těžbou kolem roku 1755. Nález uhlí na Rosicku-Oslavansku měl obrovský význam nejen pro rozvoj brněnského průmyslu, ale i samotného města Brna i Vídně. Ve 20. století byla veškerá těžba pak dodávána do právě vybudované oslavanské elektrárny, která se stala první přespolní velkokapacitní elektrárnou v českých zemích. Rosicko-oslavanský uhelný revír byl také svědkem celé řady stávek.
Mzdy horníků byly nejnižší ze všech uhelných revírů monarchie. V roce 1920 se obce a města černouhelné pánve účastnily tzv. prosincové stávky, jež vyústila v boje o oslavanskou elektrárnu. Stávka byla potlačena vojskem. Nejvýznamnější stávkou byla ale stávka v období hospodářské krize na přelomu let 1932–1933. Trvala 16 týdnů a do historie republiky se zapsala jako nejdelší stávka. Byla podporována celým širokým okolím, ale také pokrokovou brněnskou inteligencí.
Zdař Bůh – a nikdy nezapomeňme, odkud vyrůstá bohatství země i hodnoty společnosti.
Ing. Bohumil Smutný
