Článek
Přesto se musí rozhodovat, jestli zaplatí nájem nebo léky, přesto často pracují dvě směny, aby vůbec uživili rodinu. Tomuto jevu se říká pracující chudoba a já říkám jasně, že pracující chudoba je skandál a popření samotné podstaty demokracie.
Režim, který dovolí, aby lidé, co poctivě makají, žili v chudobě, není demokratický, protože je to režim oligarchů, korporací a jejich politických poskoků. Demokracie má totiž znamenat vládu lidu a ne vládu kapitálu, který si nechá vydělávat na zisky ty, kteří pak sami sotva přežívají.
Co znamenají dlouhodobě nízké mzdy?
Nízká mzda není jen číslo na výplatní pásce, ale je to řetěz, který spoutává lidské životy. Dlouhodobě nízké mzdy totiž vedou k celé spirále problémů. Lidé upadají do dluhových pastí, protože nemají žádné finanční rezervy, a stačí nemoc nebo rozbitá lednice, aby museli brát půjčku, která často skončí exekucí. Pracují na úkor zdraví a rodiny, protože Češi odpracují více hodin než průměrný Evropan a mají tak méně času na děti, odpočinek i vlastní tělo. Neustálý stres a nejistota ničí psychiku, berou lidem klid a schopnost plánovat budoucnost. Ženy, které jsou častěji zaměstnány v hůře placených profesích, se dostávají do závislosti na partnerovi, a to je obzvlášť nebezpečné pro ty, které čelí domácímu násilí.
Nízké mzdy znamenají, že lidé často volí levné zboží před kvalitním a levné jídlo před zdravým, což má důsledky jak pro zdraví, tak pro životní prostředí. Rostoucí ceny nájemního bydlení dusí ty, kteří už tak vydělávají málo, a z bytu se stává past místo domova. Zdravotní péče, která by měla být samozřejmostí, se pro mnoho lidí stává nedostupným luxusem, ať už jde o zubaře, psychologa, nebo preventivní léky. Děti rodičů s nízkými příjmy mají horší podmínky ve vzdělání, ne proto že by byly méně schopné, ale proto že jejich rodiče bojují o přežití a často je trápí i nestabilita bydlení nebo exekuce.
Nízké mzdy také znamenají sociální izolaci, protože volnočasové aktivity, kultura a sport stojí peníze a čas, a ten kdo sotva přežívá, ten na ně nemá. A nakonec jsou lidé s nízkými příjmy ti, kteří nejhůře čelí krizím, jako byla pandemie covidu, zdražení energií nebo inflace. Bez úspor a jistoty se propadají do bídy. To všechno není náhoda, ale důsledek politiky, která roky upřednostňuje zisky nad lidskými životy.
Minimální důstojná mzda
Řešení existuje a tím je minimální důstojná mzda. Nejde o nějaké číslo vycucané z prstu, ale o mzdu, za kterou člověk, který pracuje, dokáže důstojně žít. Znamená to pokrýt základní potřeby, nájem, jídlo, léky a dopravu, ale také možnost vzdělávat děti a mít alespoň něco na volný čas. Minimální důstojná mzda znamená konec situace, kdy se za plnou práci dostává jen poloviční život, znamená konec závislosti na lichvářích, exekutorech a dávkách, a znamená skutečný základ demokracie, protože bez ekonomické jistoty není svobody.
Demokracie bez sociální spravedlnosti je podvod
Pokud režim dovolí, aby lidé dřeli od rána do večera a přesto žili v chudobě, pak to není demokracie. Je to systém, který se tváří svobodně, ale ve skutečnosti nechává miliony lidí v závislosti na mocných. Práce musí znamenat důstojný život a pokud to stát a systém nezajistí, pak selhává. A pak je na nás, lidech práce, abychom řekli jasné STAČILO.
Ing. Bohumil Smutný
kandidát hnutí STAČILO! do Poslanecké sněmovny v Jihomoravském kraji
