Článek
Bída a chaos byly nepředstavitelné. Vzpomínám jen na ten smrad v kuchyni, když jsme si vařili z kostí mýdlo. Lidé se vraceli z války a koncentračních táborů, pokud ty hrůzy přežili, a nacházeli své domovy a majetky zničené nebo obsazené jinými.
V tomto nepřestavitelném chaosu, za zády všech usilujících o přežití, se utvářela politika zosnovaná v Kremlu. Ruské tajné služby loupily mezi našimi občany podle předem daných seznamů lidi, které odváželi do gulagů na Sibiři. Byli jsme zvyklí, že za války naši sousedé mizeli v koncentračních táborech a u popravčích zdí. Mizeli i po válce.
Stalinem řízená poválečná transformace společnosti oklešťovala naši československou prvorepublikovou liberální demokracii. Vybrané strany se nesměly účastnit svobodného soupeření o vedení naší země. Zdeněk Fierlinger, který podepsal v Kremlu vázací akt ruským tajným službám, převedl sociální demokracii s mnohaletou tradicí do řad komunistické strany.
Komunisti tak získali na síle a jejich volební program v roce 1946 byl tak ambiciózní v té poválečné bídě, že slibovali lidem ráj na zemi a lidé jim uvěřili. Komunisti v této síle obsadili silová ministerstva, ministerstvo vnitra, ministerstvo obrany a navíc si utvořili svoji vlastní armádu formou lidových milicí. Svoji nadvládu završili svým pučem v roce 1948 a tím skončila liberální demokracie na dalších čtyřicet let v totalitě.
Současná doba mi silně připomíná dobu po 2. světové válce. Jen ta proklamovaná bída je umělá. Máme se jak prasata v žitě, ale všichni si nalhávají, že jsou chudí. Jen ten chaos je mnohem větší! Petrohradský trolling (označení dle první lokalizace trollingového institutu), proměňující pravdu v lež a lež v pravdu, způsobuje v člověku ztrátu základní lidské orientace, zmatek a strach. To vede k absenci racionality. Na to navazuje goebbelsovské opakování jakýchkoliv falešných manter, kterým většina z nás nepřekonatelně uvěří bez jakékoliv racionální korekce.
Pod současným tlakem ruských tajných služeb GRU, pod jejichž dohledem jsme provedli transformaci naší společnosti k rodící se liberální demokracii, také dochází k omezení stranické soutěže, která je základem parlamentní demokracie.
Politické strany vznikaly podle potřeb skupin obyvatel, měly svůj program, který prosazovaly v parlamentu. Toto soupeření politických stran bylo základem politiky v zemi.
Kvůli čtyřicetileté komunistické destrukci politických stran, ale i díky celonárodnímu unifikovanému programu, zbavit se komunistické totality, vytratil se věrohodný program politických stran. Naše strany obsadili pohrobci komunistické éry se svými postsovětskými, ekonomicko-politickými vztahy ožebračujícími prosté občany v zájmu svých osobních mocenských a hmotných prospěchů.
A proto mi ta dnešní doba tolik připomíná dobu poválečnou! Lze předpokládat, že je mezi námi řada lidí, kteří mají podepsaný vázací akt v Kremlu. Svědčí pro to řada veřejně dostupných indicií. A stačí, aby u nás byla strana, které by nevadilo vládnout v Česku opět pod dozorem ruských tajných služeb GRU, strana, která by jako komunisti usilovala být stranou pro všechny lidi, a která by lidem slibovala, že bude líp. Tím by skončila naše cesta k liberální demokracii s občanskými svobodami a cesta k právním státu.
V poklidné liberální demokracii nežijeme. Naopak! Vrcholí zápas demokratů s autoritativními oligarchy. Jasný příklad vidíme na Slovensku, kde skončila liberální demokracie a nastoupil autoritativní režim Roberta Fica. Občané přišli o svobodu slova nejen ve veřejnoprávních médiích, omezeno bylo právo shromažďovací a kultura je opět cenzurována. Totalita je na obzoru.
A stačí, aby se jedna politická parta naučila petrohradskému trollingu proměňujícímu pravdu v lež a lež v pravdu, pokračovala goebbelsovským opakováním falešných manter a bezhlavě kritizovala demokraticky zvolenou vládu, a dopadneme příští rok na podzim jako Slováci.
Největším nebezpečím pro naši liberální demokracii zápasící s autoritativními režimy je postkomunistická destrukce politických stran v duchu ruských destruktivních vztahů a současná ruská hybridní válka smazávající rozdíl mezi svobodou a totalitou. Dokonce i v parlamentu slyšíme, že „naše demokracie je totalita“. To je příčinou současných politických problémů. Vytratil se skutečný základ parlamentární demokracie, místo ideové soutěživosti politických stran vidíme jen boj o moc s autoritativním programem!
