Článek
Tomáš Garrigue Masaryk nám vzkázal, že demokracie je jen pro vzdělané a moudré demokraty a není pro nevzdělané a hloupé lidi. Václav Havel nám zanechal odkaz, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.
Osobní občanská odpovědnost je typický znak pravicového myšlení. Takový občan nepřenechává odpovědnost za své chování na státu ani na nikom druhém. Své chování opírá o pravdu a úctu k druhému člověku, což je základ jeho osobnosti.
Osobní občanská odpovědnost je dnes ztížena tím, že kromě naší reality je v naší společnosti vytvářen obraz virtuální reality, který nabývá v naší společnosti na síle. Není třeba hledat zdroj v hybridní válce, protože virtuální realitu zde systematicky vytváří část našich politiků. Tato virtuální realita připomíná předlistopadové komunistické ptydepe.
Od Listopadu vnímám silný tlak na naše občany, abychom opustili pozice evropského humanismu postavené na židovské a křesťanské tradici a přijali ruské politicko-ekonomické vztahy a „nový světový řád“ síly, moci, nedodržování smluv a pokořování slabšího člověka a slabšího státu.
Jde o již desetiletí trvající zápas mezi liberální demokracií s občanskými svobodami a mezi autoritativními režimy. Díky ruské hybridní válce je naše společnost rozdělena na 1) demokratickou část toužící nadále po občanských svobodách a státní svrchovanosti opřené o Evropskou unii a obranné společenství Severoatlantické aliance a 2) na část lhostejnou vůči liberální demokracii, které by nevadilo hledat svůj osobní prospěch pod vládou cizí mocnosti.
Každý demokratický volič musí si být vědom tohoto rozdělení společnosti, aby mohl volit v zájmu demokratické budoucnosti, a aby nevolil v zájmu cizí mocnosti.
Každý demokratický volič se musí naučit rozlišovat pravdu od lži. Toto rozlišení u nás zatemňuje ruský trolling. Rusové u nás usilují o znedůvěryhodnění našich základních demokratických a vládních institucí nejen svým trollingem, ale hlavně instalováním proruských osobností do čela státu.
Někteří z nás si myslí, že toto není možné, že toto Rusové nedokážou. To je omyl! Nejsnáze se ovlivňuje společnost skrze referenda. Viděli jsme to na Brexitu. Prakticky všichni Britové byli přesvědčeni, že k němu nedojde, že je pro Velkou Británii nevýhodný. A výsledek známe. Kořeny Brexitu popisuje i Alvarová v knize „Průmysl lži“.
Na tom vidíme, jak referendum je vysoce zranitelné zevními vlivy. Proto každá strana usilující o referendum je v současné geopolitické situaci pro naši liberální demokracii nebezpečná.
Rusové se vysmívají demokracii jako nefunkčnímu útvaru moci a dávají přednost autoritativním režimům. Nejhorší je, že i v tomto duchu se proměňuje naše společnost. Maďarský Viktor Orbán a slovenský Robert Fico proměnili liberální demokracii v autoritativní režimy. A my je nyní můžeme následovat.
Dokonce jsem opakovaně přesvědčován, že obrana liberální demokracie je krajně nedemokratická. Prý když si většina přeje totalitu nebo jiný autoritativní režim, demokrat bránící liberální demokracii se prý stává antidemokratem. Takto jsme dnes vychováváni místo toho, aby se ve školách děti učili o základech demokracie!
A tak snadno o tu naši liberální demokracii můžeme přijít. Divili se občané Výmarské republiky, že mezi nimi vyrostl Adolf Hitler, divili jsme se u nás, že komunisti náhle po válce pod dohledem ruských tajných služeb ukončili naši demokracii. Stejným způsobem můžeme zneužitím demokratických voleb přijít o liberální demokracii. V každé zemi jsou potenciální Hitlerové čekající na svoji příležitost.
I u nás se mohou velmi snadno dostat do poslanecké sněmovny fašisti a nacisti. A nedej Bože, aby se dokonce dostali do vlády. Vladimír Putin by to vnímal jako výzvu k osvobození Česka od fašistů, jako nás podobně Rusové v roce 1968 osvobozovali od kontrarevoluce, která tu nebyla.
Všichni jsme odpovědní za formu vládnutí v naší zemi. Voliči i politikové! Pravda a vzájemná úcta nás mohou zachránit před ruským agresivním imperialismem, i když se Rusové mimořádně snaží o znovuovládnutí po druhé světové válce dobytých území!
……………………………………….
Focus Václava Moravce:
Otázky Václava Moravce:
