Článek
Česká strana sociálně demokratická je naše nejstarší politická strana, která vznikla 7. dubna 1878 jako Sociálně demokratická dělnická strana Rakouska. V roce 1883 se osamostatnila pro český region a na přelomu 19. a 20. století byla nejsilnější stranou u nás…
V roce 1921 se nejradikálnější členové sloučili s anarchisty a v Praze Břevnově v hospodě „U kaštanu“ založili Komunistickou stranu Československa, jak jsme se učili ve škole. Členové KSČ se jezdili do Moskvy učit, jak zakroutit krkem demokratům, a někteří z nich se svým podpisem zavázali ke spolupráci s ruskými tajnými službami, jako předseda vlády Zdeněk Fierlinger. Proto byli naši komunisti tak krutí vůči nejlepším občanům našeho národa, a vraždili je (Horáková, Pika…), zavírali, vystěhovávali a nejrůznějším způsobem je pronásledovali.
Po druhé světové válce ČSSD byla připuštěna k volbám v rámci Národní fronty, ale již v roce 1948 ji komunisti znásilnili a Českou stranu sociálně demokratickou donutili ke splynutí v jedinou stranu, Komunistickou stranu Československa. Tím existence ČSSD přestala v Československu existovat.
Po listopadové sametové revoluci a obnovení občanských svobod, po komunistické totalitě byla Československá strana sociálně demokratická obnovena a po odloučení Slovenska se jen přejmenovala na Českou stranu sociálně demokratickou.
V listopadu 1989 začala naše ekonomická a politická transformace, kterou zde organizovali zaměstnanci komunistického Prognostického ústavu, kde dle Respektu pracovali pod dohledem ruských tajných služeb KGB. Komunistické, předlistopadové ekonomické a politické vztahy podle vzoru ruských vztahů u nás tak byly přetaženy přes Listopad a rozjel se politický byznys v propojení podnikatelů s politiky bez ohledu na morálku.
Sociální demokracie pokračovala ve svém levicovém programu zaměřeném na dělníky a podle mých zkušeností postupně dávala přednost ideologii před realitou. Na to soudím podle osobního slovního střetu s předsedou senátu Milanem Štěchem.
Po Listopadu byl předsedou ČSSD bývalý zaměstnanec Prognostického ústavu Miloš Zeman. Po Opoziční smlouvě s Václavem Klausem z ODS se prezidentu Václavu Havlovi pomocí senátu a Ústavního soudu podařilo zabránit trvalé vládě ODS-ČSSD a tandemu Klaus-Zeman „na věčné časy“, protože to odporovalo Ústavě!
Od Opoziční smlouvy Klause se Zemanem postupně klesal zájem o pravo-levé vidění v politice. Částečně se na tom podíleli autoři Opoziční smlouvy svými ideově nevyrovnanými orientacemi. V devadesátých letech, Václav Klaus vyzobával populistické, levicové politické úkony a nepopulární pravicové změny nechal na Miloše Zemana. Proto jsem z ODS vystoupil.
Mnozí dnes tvrdí, že po souboji Klause se Zemanem o prezidentský post, ve kterém ČSSD svého bývalého předsedu nepodpořila, Miloš Zeman na svoji stranu zanevřel a usiloval o její zničení. Pokud je to pravda, tak v letošním roce se toho se zadostiučiněním dožije.
Pravda je, že další předsedové ČSSD svojí straně v jejím politickém sestupu mnoho nepomohli. Za předsednictví Jana Hamáčka, který byl ministrem vnitra ve vládě Andreje Babiše, přešla řada voličů k ANO.
To není překvapivé. Dělnických profesí ubývá, dělníci jsou nahrazováni autonomními stroji a umělou inteligencí. Proto potřeba strany, která pečuje o dělníky, postupně klesá. A navíc máme se stále lépe a lépe. Lépe se už snad ani nemůžeme mít. Přesto naskakujeme na prázdné heslo „Bude líp!“
Navíc současná geopolitická situace a ruská hybridní válka, stupňující agresi vůči naší vládě, vůči Evropské unii a vůči obrannému společenství Severoatlantické aliance, nám mnoho neprospívají.
A tak protivládně ladění voliči přechází k volbě útočné, nacionalistické pravice, která nahrává ruskému agresivnímu imperialismu úsilím o destrukci Evropské unie, destrukci jednotlivých států a destrukci NATO. Tak se z levicově laděných protivládních občanů bouřích se proti vládě, která se proklamuje jako vláda pravicová, voliči odklání ke stranám populistickým, autoritativním, nacionalistickým, destruktivním a proruským.
Jana Maláčová odklon voličů od sociální demokracie neřeší obnovou sociálně demokratického programu a hledání potřeb svých voličů, ale jako tonoucí se chytá stébla, rozhodla se sloučit se Stačilo! proruského předsedy Daniela Sterzika, alias Vidláka.
Ten nepracuje, ale žije si se svojí početnou rodinou velmi dobře. Mají dvě toyoty a jezdí se svou početnou rodinou na zahraniční dovolenou. Říká, že se jim daří, protože jsou „nízkonákladovou rodinou“. Asi půl roku byl asistentem europoslance Ondřeje Dostála za Stačilo!
Kolem něho se pohybuje miliardář Ján Sobol s trvalým bydlištěm na adrese bratislavského hotelu Devín a podnikající převážně v Rusku, kam pravidelně jezdí. S Agrofertem Andreje Babiše spoluvlastní firmu na výrobu bioalkoholu. Jinak podniká po celém světě.
Daniel Sterzik založil Stačilo! A do svých řad přijal i naše komunisty. Program? Proruský, protievropský a proti NATO. Do této společnosti vstoupila i Jana Maláčová s troskami SOCDEM. Tím přešla od pozice státní svrchovanosti zajištěné EU a NATO k proruské společnosti zajišťující naši „svrchovanost“ ruským agresivním imperialismem. Miloš Zeman se konečně dočkal!
Jana Maláčová, aby spolu s Lubomírem Zaorálkem se udrželi v politice, otočila kormidlo sociální demokracie s těžištěm ve státní svrchovanosti zakotvené v Evropské unii a Severoatlantické alianci směrem ke vstřícnosti ruskému medvědovi.
Kouzelné je, že demokratická, levicová sociální demokracie přišla o svoji svobodu znásilněním komunisty v roce 1948 a dnes sama dobrovolně si navléká komunistickou oprátku Daniela Sterzika!
Co bude s jejími voliči? Zčásti se možná přidají k novému nasměrování, možná se zčásti přidají k populistickým autoritativním stranám, nebo se přidají k nacionalistickým populistickým autoritativním stranám. Neočekávám, že by se umoudřili a přešli k demokratickým stranám. A tak jedinou konstruktivní, demokratickou opozicí zbydou jen Piráti.
……………………………………
Editorial šéfredaktora Erika Taberyho RESPEKT 31/2025
RESPEKT 32/2025:20-25
