Článek
Celé mládí jsem byl hrdý na to, jak mám dokonalý zrak. Když se mi jednoho dne začala rozmazávat písmenka v knížce i na monitoru, dost mě to vyvedlo z míry. Nepomohla ani reklamace u oční lékařky.
„To víte, už nemáte tak pružné a ohebné tělo jako zamlada. A stejné je to i s očními svaly. Musíte si na to zvyknout. Napíšu vám brýle.“ A aby mě ušetřila dalších stresů, rozloučila se z jejího pohledu možná pozitivní větou: „Bude se to zhoršovat.“ Moudrá to žena. Jak pravila, tak se i stalo.
Bylo mi z toho v prvních letech smutno. Možná jsem si začal uvědomovat, že takhle se jaksi pozdní léto začíná překlápět do podzimu života. Ale potom jsem zjistil jednu zajímavou věc.
Tak, jak se mi pomalu rozmazávalo vidění světa kolem sebe, začínal jsem najednou vidět ostřeji věci, které jsou naším očím neviditelné. Začínaly se mi jasně objevovat obrazy a myšlenky ukryté kdesi v mém vnitřním světě, o kterých jsem doposud často ani nepřemýšlel. Začínal jsem poznávat omyly, ve kterých jsem dlouhá léta žil. Začínal jsem chápat do té doby nepochopitelná jednání některých lidí kolem sebe. Uvědomil jsem si, že i já jsem několika lidem během života svým jednáním, byť většinou nechtěně, ublížil. Začínal jsem napravovat nepravdy a lži, které dlouho ovládaly můj život. A že bylo co napravovat.
Vždyť jsem půlku života prožil v komunistickém socialismu, kde o věcech přemýšlet, hodnotit je a poměřovat pravdou bylo nepřípustné. Jednou z takových lží, vtloukaných nám do hlav, bylo, že chytří, úspěšní a bohatí lidé jsou přinejmenším podezřelí a většinou i zlí. Každý totalitní režim se totiž chytrých a přemýšlivých lidí bojí. A i dnes bohužel vidím, že tohle mylné přesvědčení se z hlav mnoha mých spoluobčanů stále nepodařilo dostat.
Nemám pro to žádná statistická data, ale jsem přesvědčen, že procento hajzlů je mezi bohatými lidmi zhruba stejné jako mezi těmi ostatními chudšími. Jenom na ty bohaté podrazáky je mnohem víc vidět. Peníze mají totiž jednu zajímavou vlastnost. Čím víc jich máte, tím víc odhalují váš charakter. Na druhé straně je mnoho bohatých lidí, kteří nezištně pomáhají lidem kolem sebe. A často nechtějí být ani vidět. Dělají to jenom jako správnou věc, ke které dostali příležitost. Takových bohatých lidí je možná víc, než si umíte představit.
A i vy, kdo čtete tyto řádky, se určitě můžete stát bohatými. Nejpozději potom, co se vám začnou rozmazávat písmenka a vy zaostříte svůj vnitřní zrak.
Protože bohatství a hodnota člověka se nedá změřit penězi.
