Článek
Bylo to krátce po revoluci. Vraceli jsme se s budoucím manželem z výletu. Zastavili jsme v malém městečku u místní restaurace. Uvnitř na nás dýchla ospalá atmosféra. U stolu sedělo pár hostů.
Byla to jedna z těch restaurací, kterých po revoluci vznikalo jako hub po dešti. Každý si chtěl otevřít restauraci s vidinou rychlého zisku.
Když jsme se usadili, číšník přišel s otázkou:
„Dáte si něco?“
„Prosím, dvakrát limonádu a jídelní lístek.“
Pstruh na másle, opečený brambor, obloha. To byla naše jednoznačná volba.
Číšník nás upozornil, že budeme muset chvíli čekat, než se pstruh rozmrazí.
Nevadilo nám to. Měli jsme krátce před svatbou a stále bylo o čem povídat.
Asi za půl hodiny se objevil číšník se dvěma talíři.
„Dobrou chuť“ řekl, a položil před nás talíře s jídlem.
Než jsme se stačili podívat na kuchařovo dílo, zmizel v kuchyni.
Co však bylo na talířích nás překvapilo!
Opečené brambory, zeleninová obloha a – PŮLKA MAKRELY!
To je snad žert?! Nevěřili jsme svým očím!
Číšník vykoukl z kuchyně a šel točit pivo.
Kývli jsme na něj:
„Prosím vás, co jste nám přinesl? My jsme měli objednaného pstruha!“
„Však to je pstruh“ řekl číšník.
„Tohle, že je pstruh? To je makrela!“ řekl můj budoucí manžel.
„Já nevím, co vidíte, ale tohle je pstruh“ přesvědčoval nás číšník.
„Prosím vás, nebudete mě učit, jak vypadá pstruh“ vložila jsem se do hovoru.
„Kde jsi to byl nachytat, Pepo?“ ozvalo se od vedlejšího stolu. Zřejmě místní štamgast.
Ať jsme chtěli nebo ne, stali jsme se součástí divadla pro zbylé hosty.
Požádali jsme číšníka, aby zavolal kuchaře.
I kuchař nás přesvědčoval, že to je pstruh. Prý mu tyhle ryby dodavatel prodal jako pstruhy.
Nevím, jestli se kuchař nechal napálit anebo (to spíš) pstruhy neměl, tak nám připravil makrelu. Nechápu ale, jak si mohl myslet, že to nepoznáme?!
Měli jsme hlad, proto jsme souhlasili, když nám sleví z ceny, že připravené jídlo sníme.
Nutno říct, že ryba byla opravdu chutná, dobře připravená, žádná pachuť makrely.
Když jsme platili, číšník s úšklebkem řekl:
„Táák, to jsme měli: dvakrát pstruh na másle a dvě limonády!“
Asi za dva měsíce jsme jeli opět kolem. Už jsme si pstruha dát nemohli. Restaurace byla zrušená.
