Článek
Dnes jsou největším postrachem nejen mladí frajírci s čerstvým řidičákem, ale i padesátiletí frajeři, kteří si svým velkým, nebo drahým automobilem takzvaně „honí ego“.
Konečně po letech, kdy výběr automobilů byl omezený, mohou ukázat těm „hlupákům“ z obyčejných ojetých „popelnic“ zač je toho loket!
Možná je doma bije žena, nebo v práci po nich dupe šéf, ale tady na silnici, ve svém bouráku, tady jsou králové! A hlavně, v cíli své cesty jsou o celých pět minut dřív, než ti břídilové co dodržují dopravní předpisy a jezdí korektně a ohleduplně.
Nedávno jsem jela po Nuselském mostě. Frajer v černém BMW přejížděl z pruhu do pruhu, cpal se do sebemenších skulin mezi auty a ohrožoval vždy několik blatníků najednou.
Všimli si ho policisté jedoucí v pravém pruhu. Zamávali, bavorák zastavil a vylezl asi padesátiletý džentlmen se zlatou sponou v kravatě a několika prsteny na rukou.
Stála jsem v pruhu vedle a dobře jsem slyšela jak říká policistům:
„Mluvte, prosím, co nejstručněji, spěchám do banky!“
Policista vypisoval potvrzení o pokutě. Kolik, to jsem neviděla.
„Nate, dva tisíce to snad spraví. Zbytek si nechte!“
Rázně odmítl potvrzení o pokutě, naskočil do vozu a vyrazil. Co na tom, že svojí jízdou ohrožoval desítky kolegů za volantem. Co je mu po nás!
Ale stejně mě frajer trochu zklamal.
K završení jeho „spanilé jízdy“ by se hodilo, aby tu dvoutisícovku přilípnul strážcům zákona pěkně na čelo.
