Článek
Aby cesta proběhla v pořádku, zmínil se manžel Dáše, že ho nějak zlobí brzdy na jejich postarším autíčku a že se na to bude muset podívat.
Druhý den se Dáša vracela z práce. Před domem stojí jejich auto z pod něhož čouhá starý koberec, na koberci nohy v teniskách a pod autem známé červené trenýrky.
Jak se tak dívá, z trenýrek vykukuje něco, co by mělo být v trenýrkách schované!
No tohle! Každý nemusí okukovat, co okukovat nemá!
Rozhlédla se - nikde nikdo - vzala to, co vykukovalo něžně do ruky a vpravila do trenýrek.
Pak, spokojena, odkráčela domů.
Otevřela dveře a strnula! Za stolem seděl manžel a spokojeně jedl chleba se salámem.
Když ji uviděl pravil:
„Říkal jsem Jirkovi, že mě zlobí brzdy, tak se na to přišel podívat.“ Žena ztuhla a nebyla schopná ze sebe vydat hlásku.
Vtom se rozdrnčel zvonek. Přišel Jirka a naštvaně povídá:
„Představte si, jak tak ležím pod autem a opravuju, jde okolo nějaká kráva a nemá nic jinýho na práci, než mi na něj šáhnout. Já jsem se tak lek, že jsem nadskočil a praštil se do hlavy!“
Dáša ošetřila chudáka Jirku a o tom, jak to vlastně bylo, se ani slůvkem nezmínila.
Dodnes Jirka ani její manžel nevědí kdo byla ta neznámá starostlivá „kráva“.
