Článek
Můj muž pracuje jako technik na statku a mívá i nedělní směny.
Jednou při nedělní směně přiběhl domů, aby mi oznámil, že se v práci zdrží a přijde později na oběd. V rychlosti do sebe hodil skleničku v domnění, že je to moje pivo. Co se dělo pak, se dá těžko vylíčit.
Dcerka dostala k narozeninám bublifuk. To nedělní dopoledne si tekutinu z bublifuku nalila do skleničky a chvíli venku dělala bubliny. Brzy ji to přestalo bavit, tak nechala sklenku na stole. A manžel místo piva vypil zbytek bublifuku!
Po vypití obrátil oči v sloup a úprkem běžel na WC. Slyšela jsem odtud příšerné zvuky.
Po chvíli se přiřítil do kuchyně a začal strašně nadávat. Při pohledu na něj jsem nedokázala skrýt smích, natož se tvářit zúčastněně.
Z pusy a nosu mu létaly nádherné barevné bubliny různých velikostí. Kdyby to viděla dcera asi by zbledla závistí!
Čím víc jsem se smála, tím víc byl manžel zlostnější. A mezi námi poletovala duhová nádhera…
Večer v posteli, když manžel úplně vyřízený, jako po těžké nemoci, ležel a naříkal, létaly ložnicí malé bublinky jako hrášky. A když mezi řečí říhl, vyletěl ke stropu gejzír nádherných bublin, jedna krásnější než druhá.
Marodil celý týden. Diagnóza zněla: dokonalé odšlemování střev. Od té doby, než něco vypije, vše dokonale očichá.
Příběh paní Radoslavy Č.
