Článek
Den před Silvestrem zazvonil telefon. Tchyně.
„Jardo, prosím tě,“ vzlykala do telefonu, „musíš přijet. Ríšánek umřel a já nevím, co s ním.“
Ríšánek byl tchynin tlustý kocour. Tak už to má za sebou. Asi umřel z přežrání, vždyť měl teprve deset let. Byl ho pořádný kus.
Kocour ležel na dece jako na katafalku. „Mami, nebreč, já ho odvezu a pohřbím na zahradě u chatky,“ utěšoval tchyni manžel.
Zabalil Ríšu do novin, dal do velké kostkované tašky a vydal se na vlak.
Zítra bude silvestr, tak co s kocourem? Domů ho vzít nemůžu, uvažoval, to by mi žena dala! Nedá se nic dělat, kocoura pohřbím jak jsem slíbil.
Nasedl do vlaku, tašku s kocourem uložil do zavazadlového prostoru a protože byl unavený, usnul. Vzbudil ho pronikavý zvuk brzdícího vlaku. Panebože! Už je nejvyšší čas vystoupit! Rychle popadl tašku a spěchal uličkou z vlaku ven.
Mrzlo a foukal studený vítr. Ještě, že je to k chatkám jen kousek.
Odemkl branku a šel přímo do kůlny pro rýč a lopatu. Zašel do chatky pro baterku a na zahřátí si dal panáka vodky. Nepříjemná situace.
Kam ho mám zakopat? Třeba za kůlnou, ať nemá hrob hned naproti dveřím.
Půda byla zmrzlá, šlo to ztěžka. Když jámu vykopal, otevřel tašku.
V tu chvíli se mu podlomila kolena! Místo kocoura byla v tašce velká lahev od okurek plná bramborového salátu a šest velkých smažených řízků!
Když se vzpamatoval, musel se začít smát.
Zahrabal jámu, uklidil nářadí a na cestu zpátky si ještě pořádně lokl vodky.
Přemýšlel, jak mohlo dojít k záměně tašky? Vyměnil ji on, když tak spěchal nebo to byl někdo, kdo vystoupil dřív?
To bude překvapení, až tu tašku otevře! Místo salátu kocour!
Matce jsme nic neřekli. Byla ráda, že je Ríša hezky pohřbený na zahradě u chatky.
Na silvestra byl k večeři bramborový salát a řízky. Přišla i tchyně. V duchu jsme vzpomínali na štědrého dárce dobré silvestrovské večeře.
Příběh měl ještě dohru.
Druhého ledna volala tchyně: „Jardo, četl jsi dnešní noviny? Přečti si Černou kroniku. Kdybych nevěděla, že jsi Ríšánka pohřbil, myslela bych si…“
Manžel zalistoval v novinách a ztuhl.
Palcový titulek oznamoval: Místo večeře kocour!
Kanadský žert se vymstil pětačtyřicetiletému M.J., když den před silvestrem podal manželce tašku se slovy: Něco pro tebe mám, nebudeš muset vařit. V tašce byl však místo večeře mrtvý kocour. Manželka se rozlítila a přetáhla manžela litinovou pánví.
Pan M.J. tvrdí, že jde o naprostou záhadu. V tašce prý byl původně bramborový salát a řízky od maminky.
Zdroj: příběh paní Dagmar
