Článek
Po akci, jako je hon, se myslivci sejdou v místní hospůdce na občerstvení. Hospodská jim vždy připraví něco dobrého. Většinou je to vydatná polévka, někdy i guláš. Potom je potřeba to notně zapít pivem a něčím ostřejším.
Je to dobrá parta, jen řezník Jarda se trošku vymyká. Zatímco kamarádi konzumují, co hospodská přichystá, on si vždycky rozbalí svoji svačinu, nebo jídlo přinesené z domu. Většinou jitrničky, jelítka nebo tlačenku.
Už si na to zvykli, ale pořád je to štvalo.
Až jednou Franta dostal nápad, jak Jardu vytrestat.
Když se honci sešli před akcí, Franta zjistil, že má Jarda v batohu, který si nechal v hospodě, dvě jelítka. Realizace nápadu mohla začít.
Myslivci odešli na hon, ale Franta se po první leči vrátil do hospody. Jelítka z batohu vyndal, obsah vymačkal a snědl.
Místo toho tam nacpal už připravené to, co pes vytlačí, když se nahrbí. A jejich Kazan byl dobře živený, materiálu bylo dost.
Potom jelítka znovu zašpejloval, vrátil je do batohu a spokojeně odešel zpátky na hon.
Když skončil hon, všichni se sešli v hospůdce. Čekali na dobrou zabíjačkovou polévku, kterou jim hospodská připravila. Jarda odešel na záchod a to byla chvíle kdy Franta seznámil kamarády se svým geniálním nápadem. Vtom už hostinská nesla polévku, nalila do talířů a všichni začali s chutí jíst.
Všichni při tom pozorovali po očku Jardu, kdy si vybalí svačinu. Ten se ovšem k jídlu neměl.
Nakonec to Franta nevydržel a zeptal se:
„Copak ty, Jarouši, ty sis dnes nic nepřinesl, ty nebudeš jíst?“
Ten po chvilce řekl:
„Když já nemám co. Představte si, že jsem si dal do té vaší polévky ohřát dvě jelítka a ony se mi rozvařily!“
V tu chvíli začal v hospodě poprask! To, co se dělo, hospodská uklízela celý zbytek dne.
A Franta? Ještě dlouho potom mu kamarádi nemohli jeho geniální nápad odpustit.
Námět na příběh poskytl J.H.
