Článek
Sedla jsem si k televizi. Zrovna běžely zprávy.
,,Kouření je jedna z příčin mnoha nemocí” povídá mi mladá redaktorka z obrazovky a připomíná, že uběhlo osm let od zákazu kouření v restauracích. Jsem nekuřačka, takže zákon o zákazu kouření, nejen v restauracích, vítám. ,,Je to diskriminace,” říká člověk s cigaretou v anketě, kterou redaktorka provádí k danému tématu.
A co my, nekuřáci, říkám si v duchu, my máme dýchat škodlivý kouř z cigaret nebo za vás kuřáky sbírat vajgly kolem laviček a pod okny paneláků? Ještě, že už se v restauracích nekouří. Když jsem místo dobrého jídla cítila kouř z cigarety, kterou si zapálil host u vedlejšího stolu, taky jsem měla pocit diskriminace.
Když takzvaný protikuřácký zákon vyšel, vedoucí restaurací nesouhlasili. Prý ubyde hostů. Nemám pocit, že by hostů ubylo. Stejně v létě kouří na předzahrádkách, kde to zakázáno není.
Nemůžu říct, že by to taky někdy neobtěžovalo. Byla jsem v lázních, kde taková předzahrádka byla přímo pod okny hotelu. Kouř šel přímo do pokoje, kde jsem byla ubytovaná. Když jsem to řešila, recepční jen pokrčil rameny. A pak se běžte léčit s dýchacími potížemi!
Televizní program pokračuje, začíná dobrodružný film. Nořím se do napínavého děje a na televizní zprávy už nemyslím. Film skončil. Jsem z celodenního shonu unavená. Těším se do krásně vyvětrané ložnice. Snad mi jarní vzduch provoněl ložnici a ta mě přivítá svojí vlídnou náručí.
,,Pomoc!” chce se mi zavolat, když vejdu. Ložnice je plná cigaretového kouře. To si sousedka po televizním programu šla „prásknout“ na balkon. A proč ne? Přece si nebude kouřit v bytě! Tam chce mít čistý vzduch. A co já?! A co kdyby tady spalo dítě?!
Vzpomínám na vyprávění známého, který pracuje u Českých drah. Bylo to o dvou mladičkých dívenkách, které, i přes zákaz, kouřily na nástupišti. Když je napomenul, jenom odpověděly: ,,Víš co, dědo, raději běž hlídat Pendolino, ať jede včas.”
Tehdy mi to přišlo k smíchu.
Je dobré učit naše děti asertivitě, ale musíme počítat i s tím, že nám to takhle vrátí. A proč ne, když maminka taky kouří a vůbec jí nevadí, že obtěžuje sousedy.
Tak, teď musím ložnici znovu vyvětrat, ať v ní mám čistý vzduch, než půjdu spát. Pokud, ale mezi tím, někdo ze sousedů nedostane chuť na cigaretku.
